Jak reagují banky na aktuální situaci a doporučení ČNB? Virová krize bude mít na bankovní byznys řadu dopadů, banky ale zanikat nebudou. Nad současnou situací i výhledem na to, co nás ve světě financí čeká, se zamýšlí Tereza Kouklová ze společnosti SFG Holding.
Stejně jako v případě jiných zásadních milníků v historii lidstva se i zjara roku 2020 zastavil svět. Zcela jistě se spousta věcí změní a výjimkou nebude ani bankovní trh. Můžeme říct, že i v této oblasti budeme mít novodobou historii před koronavirem a po koronaviru.
Jsem přesvědčená, že je to velká šance změnit celý bankovní systém. Jeho současné nastavení totiž zdaleka není dobré, pružné, dynamické, přizpůsobivé a vstřícné ke klientům. Ve svém zamyšlení proto nabízím několik vizí, které by banky mohly brát jako tipy, jak se změnit a zlepšit.
Začněme ohlédnutím o pár měsíců zpět: ČNB postupně zvyšovala úrokové sazby a vydávala poměrně přísná doporučení, jimiž se banky řídily. Což zároveň vedlo k tomu, že méně klientů získalo hypoteční úvěr a lidé i podnikatelé se tak paradoxně zadlužovali ještě víc – financování skládali z několika dílků včetně hypotečního úvěru, spotřebitelského úvěru, nezřídka i kreditní karty a podobně. Tedy už před karanténou docela šílené věci.
A teď jsou lidé v potížích. Aby toho nebylo málo, ČNB vyhlašuje, že bude úrokové sazby snižovat, a pravidla pro získávání hypoték obecně doporučuje rozvolňovat.
Centrální banka nenařizuje
Klíčové je tady ovšem slovo doporučuje. Od centrální banky totiž v žádném případě nejde o jakákoli nařízení. A to si právě řada lidí neuvědomuje a mate je to. Spousta lidí teď otálí s podpisem úvěrové smlouvy, protože čeká, že jim banka nabídne lepší úročení.
Nenabídne. Naopak.
Banky se totiž chovají a budou chovat úplně opačně. Nemají pražádný důvod pravidla uvolňovat – tím by ubližovaly samy sobě.
Řada lidí totiž s příchodem virové krize přišla o příjmy buď úplně, nebo jim významně klesly. A žádají banky o odklady splátek.
Takže ač se ČNB snaží trh rozhýbat a dosáhnout toho, aby si lidé úvěry opět brali, banky nechtějí. Naopak mnohem víc a důkladněji prověřují žadatele, zkoumají jejich schopnost splácet a nechtějí je vysokými úvěry připravit o (téměř) všechny příjmy.
Příklad z vlastní zkušenosti: jeden náš klient v prosinci vyčerpal asi desetimilionovou hypotéku – a už v březnu žádal o odklad splátek. Podniká, ztratil všechny zakázky a nepracuje. A ještě pěkných pár měsíců asi nebude.
Proto jsou banky velice obezřetné a podle mě v tomto trendu budou pokračovat i po odeznění pandemie. Budou klienty mnohem víc prověřovat a budou nedůvěřivější než ještě před několika měsíci.
Maximum online, méně poboček
A jak se bankovní svět promění? Drtivá většina bank na současný stav vůbec nebyla připravena. Neumějí využívat práci z domova, schvalovací procesy se zpomalily. Nejlépe na tom jsou ty instituce, které mají nějakou platformu, na níž s klienty komunikují elektronicky.
A právě to je budoucnost. Mnohem méně se budou doručovat papírové dokumenty, ubude osobních schůzek. Smlouvy se budou posílat i podepisovat v nějaké obdobě datových schránek, elektronicky podepsané listiny budou stejně platné jako ty podepsané v bankách. Věřím, že to půjde a že to bude pozitivní efekt situace.
Tímto směrem se podle mě vydají i velké a tradiční bankovní domy – sice se z nich nestanou téměř výhradně online banky, na to jsou příliš velké a mají dlouhou historii – do bezkontaktního fungování se ale budou muset přesunout i ony.
Počítat bude nutné i se snižováním počtu pracovníků, část zaměstnanců bank o práci určitě přijde. Banky budou zavírat pobočky nejen ve velkých městech, ale také (možná především) v malých obcích – budou tak snižovat obrovské fixní náklady.
S tím souvisí jeden negativní dopad, který předvídám: už dnes je nedostatek navrhovatelů, kteří sepisují úvěrové návrhy. A jestliže počet těchto odborníků dále klesne, nebudou se úvěry vyřizovat v řádu dnů a týdnů, ale spíš měsíců.
Naopak si nemyslím, že by kterákoli z našich bank zkrachovala. Pokud dokážou přechod k online fungování dotáhnout, zůstanou i ty nejtradičnější z tradičních. Změna spíš bude v tom, že si budou daleko pečlivěji hlídat a vybírat obory, v nichž klientům financování poskytnou – kvůli koronavirové krizi se jistě řada oborů ocitne na černé listině, a ještě dlouho tam zůstane.
SFG Holding vznikl v roce 2019 sloučením dvou samostatných společností Success Group a Finin Group, za nimiž stojí jejich zakladatelé Tereza Kouklová a Michal Dědek. Holding se věnuje odbornému poradenství a financování jednotlivců i firem, realitním službám, projektovému řízení a investicím do developmentu, nemovitostí a startupů.
