Ačkoliv podle standardní ekonomie platí, že člověk svým jednáním v principu takřka vždy maximalizuje vlastní užitek, behaviorální ekonomové jsou toho názoru, že lidé často dělají věci, které v hloubi duše vlastně ani dělat nechtějí, ba co víc, i věci, které jsou špatné nejen pro ně samotné, ale i pro celou společnost. A právě proto vymysleli Richard Thaler a Cass Sustein, jedni z předních představitelů tohoto oboru, tzv. libertariánský paternalismus.
Cílem tohoto na první pohled schizofrenně pojmenovaného konceptu je „pošťouchnout“ lidi k tomu, aby dělali správné věci (tedy ty, které v hloubi duše dělat chtějí), ale takovým způsobem, aby nebyla omezena svoboda volby. Proto přívlastek libertariánský. Tato teorie pak samozřejmě ve jménu zlepšení hospodářské politiky vybízí k provádění rozličných experimentů na společnosti.
Jednou z oblastí, kde lze takové experimenty provádět, jsou daně a jejich (ne)placení. Na britských občanech to již před pár lety začal testovat tzv. The Behavioural Insights Team – přezdíván také jako „nudge“ jednotka – který byl již v roce 2010 založený ve Velké Británii. Experiment, který popisuje server Bloomberg, měl čtyři fáze, přičemž sestával z postupného zasílání dopisů kontrolní skupině „neplatičů“, kteří své daňové závazky včas neuhradili.
Libertariánský paternalismus: Nenásilné řešení lidských neřestí?
Nebyly to ovšem jen tak ledajaké dopisy, nýbrž sestavené ze sdělení, která pečlivě zformulovali behaviorální experti, a to s cílem, aby dotyčné přiměli k zaplacení daní. Dopisy zněly takto:
Devět z deseti občanů platí daně včas. Vy jste v menšině, která tak nečiní.
Devět z deseti lidí, kteří žijí ve vašem okolí, platí daně včas. Vy jste v menšině, která tak nečiní.
Devět z deseti lidí, kteří mají podobný dluh, jako je ten váš, platí daně včas. Vy jste v menšině, která tak nečiní.
Devět z deseti lidí žijících ve vaší oblasti, kteří mají podobný dluh, jako je ten váš, platí daně včas. Vy jste v menšině, která tak nečiní.
Úzkostná peněžní porucha. Dělají z vás peníze blázna? – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/xVH1Rxqo4s prostřednictvím @roklen24 #money pic.twitter.com/9NLoFEY59R
— Roklen24.cz (@roklen24) 17. května 2018
Podle výsledků experimentu dokázaly tyto nestandardní výzvy – zasílané poté, co neplatiči obdrželi standardní dopis – zvednout procento těch, kteří se rozhodli zaplatit své daňové nedoplatky, z původních 33 % na 39 %. „Nyní můžete říci, že jde o nárůst o pouhých 6 procentních bodů. Ale představte si, že půjde o miliony lidí v celé zemi. Pak přemýšlejte, kolik peněz to může přinést“, cituje server Bloomberg zástupce „nudge“ jednotky. „Ve skutečnosti tento proces a řada dalších v naší první fázi práce s daňovým úřadem přinesly za prvních dvanáct měsíců dodatečných více než 200 milionů liber.“
Nejúčinnějším dopisem byl podle závěrů „nudge“ jednotky ten poslední, který hrál jednak na „sousedskou strunu“ a jednak umožnil porovnání s podobnou skupinou lidí. Jak ostatně naznačují závěry behaviorální ekonomie, lidé se obvykle porovnávají s určitou referenční skupinou, přičemž nechtějí být „horší“ než ostatní. Podobně lze podle behaviorálních ekonomů bojovat i proti nadměrné spotřebě energií či vody, a to tak, že lidem, kteří plýtvají, zkrátka napíšete, že jejich sousedé spotřebovávají méně.
Britským behaviorálním týmem se inspirovaly i další vlády, které měly problémy s pozdním placením, resp. s neplacením, daní ze strany svých občanů. Jak dále píše Bloomberg, tento postup vyzkoušeli také v Polsku, kde se podařilo zvýšit platby o vysokých 17 %. Například na Kostarice pak podobně zaměřený experiment dokázal zvýšit objem přiznaných daní hned trojnásobně.
Kdo nechce platit americké daně?
