Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Úmrtí, kterým šlo zabránit, stojí globální ekonomiku biliony dolarů

Podle dat Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO) zemřelo v roce 2016 na celém světě 56,9 milionů lidí, přičemž více jak polovina případů, a sice 54 %, byla způsobena jednou ze statisticky nejčastějších příčin úmrtí. Předním příčkám tohoto smutného žebříčku přitom vévodí ischemická srdeční choroba, což může být důsledek například vysokého krevního tlaku, a dále cévní mozkové příhody (infarkt a mrtvice) a chronická plicní onemocnění.

Mnohým z těchto úmrtí by se však dalo zabránit. Například v případě Spojených států, jak uvádí tamní Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (Centers for Disease Control and Prevention, CDC) na základě studie z roku 2014, se jedná o zhruba o jednu až dvě pětiny všech úmrtí v rámci 5 nejčastějších příčin. Konkrétně jde o 34 % u úmrtí na srdeční choroby, 21 % u rakoviny, 39 % u onemocnění dolních cest dýchacích, 33 % u mozkových příhod a 39 % u nehod a jiných zranění.

I když exaktní vyčíslení ceny ony zbytné ztráty lidských životů je diskutabilní záležitostí, o něco podobného se nedávno pokusili autoři z Harvard Medical School ve své studii, a to na příkladu nízko-příjmových a středně-příjmových zemí na datech z roku 2015. „Ztrátu ekonomického blahobytu“ plynoucí z předčasných úmrtí způsobených nedostatečným přístupem ke zdravotní péči odhadli za rok 2015 na 6 bilionů amerických dolarů.

Nová civilizační choroba. Na kolik vyjdou náklady samoty?

Pro odhad počtu životů, které mohly být zachráněny pomocí lepší lékařské péče, byly použity statistiky úmrtí z 195 zemí světa pro 38 léčitelných nemocí, přičemž byl odhadován rozdíl oproti počtu úmrtí, ke kterým by došlo tehdy, pokud by v každé zemi byla nejlepší dostupná péče. K tomu byla použita míra úmrtnosti za zemi, která u dané choroby dosahovala nejlepších výsledků. Podle výsledků tedy vyčíslené ztráty ekonomického blahobytu reprezentují zhruba 8 milionů úmrtí, kterým šlo zabránit pomocí lepší prevence či léčby.

Částka 6 bilionů dolarů v roce 2015 odpovídala zhruba 8 % globálního hrubého domácího produktu, nicméně ztráta ekonomického blahobytu tak, jak jí pojali autoři, je poněkud komplexnějším ukazatelem. Výzkumníci do výpočtu kromě přímého dopadu na HDP v podobě poklesu hospodářské produkce v důsledku úbytku pracovní síly zahrnuli také subjektivní hodnotu, kterou jednotlivci připisují dobrému zdraví.

 

Jak naznačují závěry studie, největší ztráty jsou přitom patrné v nejchudších zemích. Co se týče výlučně ztrát na potenciálním ekonomickém výstupu, ty budou v letech 2015 až 2030 v případě nízko-příjmových zemí dosahovat 2,6 % veškeré tamní hospodářské produkce, v případě nejpostiženějších zemí – Středoafrické republiky a Lesotha – pak přesáhnou i 5 %. 

„Kromě zjevných humanitárních obav, které vyvstávají z toho, že každoročně na světě umírá osm milionů lidí z nemocí, které známe, umíme s nimi zacházet a víme, jak je léčit. Naše zjištění zdůrazňují, že rozšíření přístupu ke zdravotní péči v prostředí s nízkými zdroji je nedostatečné,“ citoval server Science Daily Blakea Alkireho, jednoho z autorů výzkumu.

„Dobrá zdravotní péče by neměla být luxusem dostupným jen pro lidi v zemích s vysokými příjmy,“ říká Alexander Peters, další z autorů. „Je to etická a ekonomická investice do udržitelného rozvoje, kterou si nemůžeme dovolit vynechat,“ upozornil pak na nutnost investic do zvýšení dostupnosti zdravotní péče v relativně chudších zemích.

Největší zabiják produktivity? Diagnóza hlad

Newsletter