Peníze až na prvním místě, říká se. Kdyby to tak ovšem měli všichni, nebylo by na světě příliš zapálených vědců ve dne v noci jdoucích za pravdou či obětavých zdravotních sestřiček toužících pomáhat lidem. Koneckonců, vědci z Purdue University nedávno na datech z průzkumu zahrnujících 1,7 milionů lidí ze 164 zemí došli k závěru, že množství peněz, které maximalizuje úroveň štěstí, není rovno nekonečnu.
Z rozsáhlé analýzy dat, zahrnujících jak objektivní charakteristiky života jednotlivců, tak jejich subjektivně reportované pocity, výzkumníci jako rozmezí optimální sumy konkrétně určili 60 až 75 tisíc dolarů ročně. To má tedy být roční výdělek, který maximalizuje subjektivně pociťovaný blahobyt člověka. K číslu 75 tisíc dolarů se před osmi lety dopočítali i autoři podobné studie z Princeton University.
Lze namítat, že částka maximalizující blahobyt se bude lišit pro různé časy, různé země i různé lidi, nicméně spíše než výše konkrétní sumy je důležitý závěr, že existuje strop štěstí, kterého lze dosáhnout pomocí peněz. Ne že by vám snad peníze nad tuto částku nějak ubližovaly, nicméně lidé, kteří vydělávali libovolně více nad tuto částku, nereportovali vyšší úroveň štěstí. Jinými slovy, dále je již spokojenost určována jinými faktory.
A jak se zdá, dnešní svět je již natolik bohatý, že přinejmenším ve vyspělých zemích si lidé mohou dovolit sledovat i mnohem vznešenější hodnoty, než jsou jen prosté peníze. To se projevuje také v tom, jakým způsobem si hledají práci. Například Jing Hu a Jacob B. Hirsh ve svém výzkumu, který byl koncem minulého roku publikován v časopise Frontiers in Psychology, zjistili, že lidé jsou ochotni akceptovat nižší mzdu, pokud to znamená, že budou dělat smysluplnější práci.
Na základě tří studií autoři mimo jiné konkrétně odhalili, že pro smysluplnost své práce by účastníci byli ochotni obětovat téměř třetinu své mzdy. „V průměru účastníci určili takovou minimální přijatelnou mzdu ve smysluplném zaměstnání, která byla o 32 % nižší než ta, kterou by požadovali v zaměstnání pro ně nesmysluplném,“ citoval paper server Inc. „Ochota přijmout nižší mzdu výměnou za smysluplnou práci se také objevila v široké řadě kategorií pracovních míst a úrovni příjmů,“ dodali autoři.
Štěstí si za peníze nekoupíš. Jsou výherci loterie opravdu šťastnější? – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/hwoZkTHuLF prostřednictvím @roklen24 pic.twitter.com/3ONcPB9xZO
— Roklen24.cz (@roklen24) 30. října 2018
Dotazování se účastnilo 245 Američanů, jejichž roční příjem se nejčastěji pohyboval mezi 50 000 a 59 999 dolary. I když smysluplná a nesmysluplná pracovní místa nebyla jasně vymezena a účastníci se měli řídit tím, která zaměstnání za ně oni sami považují, výzkumníci rovněž zjišťovali, jak lidé z tohoto hlediska různá povolání hodnotí.
Jako nejsmysluplnější zaměstnání se z odpovědí účastníků ukázala být následující:
- Učitel
- Spisovatel
- Umělec
- Zdravotní sestřička
- Pracovník neziskové organizace
Naopak jako pozice, jejichž vykonávání by pro ně osobně nemělo příliš velký smysl, respondenti nejčastěji uváděli tyto:
- Účetní
- Pracovník v pohostinství
- Bankéř
- Prodavač
- Úředník
Lze tedy shrnout, že za smysluplnou práci lidé obvykle považují tvůrčí povolání, anebo zaměstnání, kde pracovník pomáhá lidem. Malý smysl pro ně naopak mají místa ve službách, založené na uspokojování „primitivních“ potřeb lidí, a pozice spojené s financemi.
