Ne nadarmo se říká, peníze až na prvním místě. Nejenže je příjemné mít jich více než ostatní, ale rovněž vám dokáží nahradit drogy, anebo mohou být lékem na vaše psychické trápení. Na druhou stranu, touha po penězích a jejich neustálé hromadění, jakož i vztek, že jich nemáte dost, ale i obava, že o ně přijdete, může být zdrojem duševního onemocnění. Jak poznáte, že z vás peníze (ne)udělaly blázna?
Jestliže je v moderní době největším zabijákem klidného spaní stres, pak jsou jím zároveň také peníze, které by vám paradoxně měly život pouze zpříjemňovat. Podle výzkumu citovaného serverem Experian jsou peníze největším zdrojem stresu pro dvě třetiny Američanů.
Důvodem přitom nemusí být jen existenční problémy, ale naopak to, že jich máte příliš a bojíte se, že o ně přijdete, anebo že jste o ně už přišli. Ne náhodou začali o „úzkostné peněžní poruše“ (money anxiety disorder) psychoterapeuti mluvit v době kolem vypuknutí finanční krize v roce 2008. Tehdy totiž o své peníze, úspory a majetek přišlo poměrně dost lidí.
Psychologie peněz: Droga, tlumič bolesti i substitut lásky
A jaké jsou projevy úzkostné peněžní poruchy? Server Experian jich vyjmenovává sedm:
Hromadění. Někteří lidé hromadí staré nepotřebné harampádí, jiní hromadí bankovky. Peníze sice na rozdíl od starých krámů mohou být užitečné, ovšem ne v tom případě, že jsou schované doma v šuplíku či leží ladem na účtě. Hromadění peněz může také souviset s workoholismem.
Nadměrné šetření. Někteří lidé se obávají budoucnosti, tedy především toho, kolik je budoucnost bude stát, až se stane něco hrozného. Jejich jediným smyslem života se tak postupně stává vytváření rezervy na tyto hypotetické nepředvídatelné událost. Šetrnost je na jednu stranu obdivuhodná, na druhou ale může člověka připravit o veškeré radosti života, které často vyžadují výdaje.
Nadměrné utrácení. Psychicky nemocní lidé často zacházejí do extrémů, a tak pokud zrovna nadměrně nešetří, mohou se snadnou cestou přesunout do fáze bezbřehého utrácení. To ovšem neznamená, že by je peníze přestaly stresovat – právě utrácení je totiž zdánlivě dobrým lékem na psychickou úzkost, nicméně pouze dočasným (a přirozeně velmi nákladným). Příbuzným projevem je pak gambling.
Finanční incest. Společné hospodaření domácnosti může mít řadu výhod, ovšem nikoliv v případě, že rodinnou kasu ovládá osoba, která má tak trochu komplikovaný vztah k penězům. Úzkostná peněžní porucha v tomto případě vede k nadměrnému kontrolování výdajů ostatních členů domácnosti a zneužívání postavení „správce kasy“.
Buffett ani Gates Bitcoin zatím stále ještě nepochopili – https://t.co/5I09iNDDcb https://t.co/YomyADT38d prostřednictvím @roklen24 #bitcoin #cryptocurrencies #billgates #WarrenBuffett #charliemunger pic.twitter.com/FkgQj1MdPh
— Roklen24.cz (@roklen24) 14. května 2018
Finanční nevěra. Pokud ještě zůstaneme u rodinného či partnerského hospodaření, můžeme se zde setkat s „finanční nevěrou“. To znamená, že lidé, kteří spolu žijí, před sebou tají své pravé příjmy či výdaje, či se dokonce „tajně“ zadlužují.
Nadměrná finanční podpora. Výrazem nezdravého vztahu k penězům je i to, pokud rodiče dlouho živí své dospělé děti a platí za ně veškeré výdaje. Pak jsou ohroženy nejen úspory na stáří, které rodiče nemusí mít z čeho tvořit, ale rovněž i proces finančního osamostatňování se (již dospělého) dítěte. Z jeho strany jde pak o finanční závislost.
Úzkost jako příčina problémů s penězi. Zatímco problémy s penězi mohou způsobit úzkost, ukazuje se, že úzkost může způsobit i problémy s penězi. Studie Cornell University, která vyšla v letošním roce, zjistila, že lidé s úzkostí a depresí mají o téměř o 25 % nižší pravděpodobnost, že budou disponovat důchodovým spořícím účtem.
„Peněžních poruch“ ovšem existuje daleko více. Server SF Money Coach jich na základě knihy Dr. Brad Klontze „Mysl nad penězi“ (Mind over money) vyjmenovává hned dvanáct. Mezi ty výše nejmenované patří například nadměrná riziková averzefinanční popíráníodmítnutí penězBitcoin dělá z lidí blázny a psychopaty, varují média
