Zaměstnanci vs roboti: Lidé jsou pro firmy na prvním místě

Automatizace výroby za použití průmyslových robotů se již dávno stala běžnou součástí výrobních procesů velkých průmyslových firem. Díky jejich vlivu se principy Průmyslu 4.0 postupně dostávají i do menších podniků a hlavně oborů, které dříve stály mimo hlavní proud digitalizace – jako například prodej, finance, bankovnictví nebo administrativa.

Podle průzkumu společnosti ManPower, prezentovaném na Světovém ekonomickém fóru v Davosu v roce 2017, více než 90 % zaměstnavatelů očekává, že jejich společnost bude v příštích dvou letech ovlivněna digitalizací a automatizací. ManPower odhaduje, že až 45 % každodenních pracovních činností, za které jsou dnes lidé placeni, by mohlo být automatizováno s aktuálně dostupnými technologiemi.

Takovéto změny budu mít nevyhnutelný dopad na trh práce. Studie poradenské společnosti Deloitte z března letošního roku uvádí, že “robotizace a automatizace ovlivní v příštích letech asi polovinu pracovních pozic v Česku.” Nezaměstnanost se ale kvůli tomu zřejmě výrazně nezvýší, naopak, automatizace podle studie přispěje k vytrvalému růstu české ekonomiky.

Je to dáno tím, že i když širší uplatnění automatizovaných strojů a kolaborativních robotů ve výrobě pomáhá firmám částečně řešit palčivý problém s nedostatkem lidské síly, zaměstnanci přesto pro většinu oborů zůstávají klíčoví.

Zajímalo nás, jak zavádění prvků Průmyslu 4.0 ovlivňuje právě oblast lidských zdrojů – tedy nábor zaměstnanců, jejich školení a případnou rekvalifikaci a zda jej zaměstnanci vnímají pozitivně nebo naopak jako ohrožení svých pracovních pozic. Obrátili jsme se proto na naše partnery s krátkou anketou, která zjišťovala, jak 4. průmyslová revoluce mění práci personalistů.

Jelikož o dopadech automatizace a robotizace existuje mezi laickou odborností mnoho předsudků, zejména obavy o ztrátu místa, je informovanost a osvěta mezi řadovými zaměstnanci naprosto zásadní. Ve společnosti SKF proto komunikují o důvodech zavádění automatizace nejenom se zaměstnanci, ale i se zástupci firemních odborů. Zřejmě i díky této otevřenosti ji vnímají jejich zaměstnanci veskrze pozitivně a „zejména ti technicky zaměření mají upřímnou radost z nových hraček,“ uvedl Jaroslav Rejcha, Finance and Administration Manager závodu SKF Lubrication Systems CZ v Chodově u Karlových Varů.

Všichni oslovení se také shodli na tom, že školení zaměstnanců na oblast Průmyslu 4.0 se stalo již naprostou samozřejmostí, která probíhá jak průběžně při zavádění nových výrobků a technologií, tak i formou cílených školení. Přesto každá společnost volí jiné metody, jak své zaměstnance vzdělávat.

Například v České spořitelně se podle HR managerky Petry Dvořákové o školení nových technologií stará skupinka nadšenců, tzv. Digi Gurus, kteří si nové technologie „osahají“ jako první a potom vlastním příkladem nenásilně zaučují své kolegy. V Siemensu naopak probíhají cílená školení zaměřená na různé vrstvy zaměstnanců od manažerů přes prodejce po řadové zaměstnance.

To, že roboti nevytlačí zaměstnance, ale naopak jim zpříjemní a usnadní práci, jsou přesvědčeni všichni, kteří se Průmyslem 4.0 zabývají, ať už jako dodavatelé technologií či jejich uživatelé. Zkušenosti z praxe dokládají, že tam, kde došlo k automatizaci výroby, větší digitalizaci a nasazení kolaborativních robotů, vzrostla efektivita práce, přesnost výroby a firmě se uvolnili zaměstnanci, které mohla přesunout na jiné, kvalifikovanější práce s větší přidanou hodnotou. Žádné masové propouštění se rozhodně nekoná.

„Ušetřené kapacity jsou přesunuty na jinou část výroby, tímto způsobem je vyřešena situace s nedostatkem pracovních sil či nutnost zvýšení výrobního taktu,“ uvádí Michal Černý ze SICK. Stejnou zkušenost uvádějí i další podniky, které si automatizací a robotizací hlavně řeší problém s nedostatkem zaměstnanců. 

„Lidé si často představují, že roboti nahradí lidské pracovníky jedna ku jedné,“ vysvětluje Petra Jeřábková, HR managerka společnosti Siemens Česká republika. „Tak to ale ve skutečnosti není – roboty lidskou práci především doplňují: ulehčují práci, která je příliš namáhavá, převezmou část rutinní práce, měří a kontrolují kvalitu,“ a dodává, že Siemens plánuje do zavádění robotických a digitálních řešení ve výrobě i podpůrných procesech investovat v letech 2017 – 2024 odhadem 7 miliard Kč.

Průzkum ManPower dokládá, že nové technologie mohou být drahé a vyžadují lidi se specifickými dovednostmi, takže zaměstnavatelé stále váhají, zda přijmout automatizaci a rozloučit se s pracovníky. Naopak, většina zaměstnavatelů očekává, že zavádění automatizace a digitalizace přinese v konečném důsledku nárůst zaměstnanosti.

Firmy si velice dobře uvědomují, že i přes pokroky ve vývoji technologií jsou to právě zaměstnanci, kteří jsou pro úspěch firmy klíčoví. „V tuto chvíli si nedokážeme představit, jak bychom mohli pomocí automatizace a robotizace nahradit přidanou hodnotu, kterou jednoznačně přináší naši schopní a specializovaní zaměstnanci,“ říká Petra Majerová, HR Managerka společnosti SIDAT. I když automatizace a robotizace může částečně řešit problém s nedostatkem pracovních sil, na prvním místě „byli, jsou a budou lidé a jejich práce, která je pro nás klíčovým zdrojem našeho úspěchu,“ uvedl Jaroslav Rejcha z SKF Lubrication Systems CZ. 

Newsletter