Spoluzakladatel fintechu InspiPay: Placení bude jednou zážitek


18:05 • 20. prosince 2018

Tagy: InspiPay, e-commerce, platební karty, FinTech, Technologie, Banky, Kryptoměna, firmy, ČR

InspiPay chce smazat rozdíl mezi e-shopem a platební bránou a integrovat vše do jednoho systému. Serveru Roklen24 to v rozhovoru řekl spoluzakladatel InspiPay Jiří Moos. Obchodníci se podle něj v budoucnu budou soustředit na další využití dat o transakcích, zejména pro marketingové účely. Můžeme tak být svědky velmi personalizovaných zážitků, například v restauracích nebo nákupních centrech.

Jaká je historie InspiPay? Kdo s nápadem přišel?

V rámci naší mateřské společnosti Inspirum Technologies stavíme pro firmy e-shopy na míru. Firmy prodávající na internetu téměř vždy potřebují online platební bránu a ptají se nás: Který poskytovatel je pro mě nejlepší? Kolik je obvyklý poplatek pro můj trh a obrat? Neplatím teď u mé banky zbytečně moc?

Na jejich dotazy ohledně poplatků a technologií jsme ještě před dvěma lety neuměli dobře odpovědět. Tou dobou jsme se bavili s Williamem Jalloulem, který řešil podobný problém, měl zkušenosti s bankami a hledal technologického partnera. Rozhodli jsme se proto společně zafinancovat start a rozšířit působnost také na fyzické platební terminály.

Čím se zabývá společnost Inspirum?

Inspirum je technologická firma se specializací na e-commerce. Buduje vlastní platformu InspiShop, na které staví e-shopy na míru pro firmy prodávající na internetu. Jako jediná v ČR poskytuje komplexní technologii pro rychlý a udržitelný růst v rámci online prodejů. Zákazníci e-shopů na platformě vytvoří ročně objednávky za čtvrt miliardy korun.

Výhodou této synergie je fakt, že všichni klienti mají díky InspiPay samotné napojení na platební brány v rámci e-shopů zdarma.

Jak velký je nyní tým InspiPay?

InspiPay tým má nyní šest členů, využívá také část z patnáctičlenného týmu Inspirum.

Co máte na starost Vy?

Starám se o technologie, automatizaci procesů a přispívám k celkové strategii.

Můžete popsat produkt InspiPay?

Typicky se na nás dnes obrátí firma, která řeší poplatek za fyzický terminál, ať už v rámci rozšiřování prodejního místa, nebo chce jenom ušetřit peníze. Na základě jednoduchého dotazníku provedeme nezávislý audit aktuálního stavu poplatků, poptáme několik subjektů a předložíme nabídku.

Důležitý je právě ten nezávislý audit. Existuje konkurence, která porovnává poplatky pouze u jednoho poskytovatele. My jsme schopní porovnat možnosti napříč celým trhem a doporučit tak skutečně nejvýhodnější podmínky.

Jak postupujete při jednání s potenciálním klientem? Co všechno od něj potřebujete?

U menších klientů většinou stačí vyplnit dotazník, u větších firem podepisujeme NDA (smlouvu o mlčenlivosti) a často se i osobně scházíme.

Pro vytvoření nabídky pro standardní českou firmu potřebujeme IČ firmy, měsíční obrat na kartách a výši průměrné objednávky. Pokud firma prodává zboží, které může během posuzování riskem banky zvednout červený praporek, měli bychom o tom ideálně také vědět dopředu.

Co je pro Vás při jednání s klientem nejsložitější?

Někdy se nám stává, že firma vezme naší nabídku do své stávající banky, kde si nechá na jejím základě snížit poplatek. Poskytovatele nemění, tím pádem nedostáváme žádné provize. To je ale logické riziko, které nás motivuje vylepšovat naše služby.

I když šetříme klientům v průměru 28 procent z poplatku za každou transakci, je to někdy pro majitele českých firem malá motivace něco zásadně měnit. Proto se snažíme proces přechodu k jinému poskytovateli co nejvíce zrychlit a zjednodušit.

Můžete našim čtenářům přiblížit, co všechno umí platební terminály? Na co všechno se dají využít?

Dá se očekávat, že terminály budou stále chytřejší, jak to dokazuje například novinka AXIUM D7 od firmy Ingenico. Jedná se vlastně o chytrý tablet, na kterém běží Android a speciální systém Telium TETRA. Toto řešení umožňuje vývojářům stavět personalizované aplikace přímo na platebním terminálu.

Tento přístup rozšíří marketingové využití terminálů, které ale existuje již dnes. Obchodníci mohou využívat základní data o platebních kartách (např. země vydání) v rámci portálů většiny acquirerů.

Můžete jmenovat hlavní klienty? Čím se liší?

Bránu jsme zajišťovali například pro Český červený kříž, projekty Vysoké školy ekonomické a pro pořadatele mezinárodních kongresů Luxatia. Platební terminály jsou v pekárnách Markol nebo ve Volcano complex.

Klienti se liší zejména v průměrných transakcích, kdy pekárna nebo pizzerie operuje s průměrnými transakcemi v desítkách, maximálně nižších stovkách korun. Na druhou stranu vstupenky na kongres placené online stojí tisíce euro.

Jaké je podle Vás v budoucnu využití platebních karet?

Do budoucna nebudete potřebovat kartičku na MHD nebo permanentku na fotbal, bude vám stačit platební karta. V současné době jednáme s fotbalovými kluby o využití platebních karet jako identifikátorů. Současně budou fungovat jako karta s nahraným peněžním kreditem.

Fanoušek klubu tak bude moci platit v restauraci před kamarády kartou s logem svého týmu. Ostatně kupón na MHD v Praze si již teď můžete jednoduše nahrát do vaší platební karty.

Nejdůležitější na kartě je čip, který se dá zabudovat víceméně kamkoliv, třeba do nálepky na telefon nebo do kůže člověka. Pro platbu kartou do budoucna nebudete potřebovat peněženku.

V čem se karty liší? Jaký je rozdíl mezi regulovanou a neregulovanou kartou?

Platební karty mají mnoho rozlišení, základní je rozdělení na debetní a kreditní.

Zmíněné regulované karty jsou spotřebitelské debetní a kreditní karty vydané v evropském hospodářském prostoru značkami VISA, VISA Electron, V Pay, MasterCard a Maestro. Na tyto karty se vztahuje nařízení EU, které stanovuje maximální výši mezibankovního poplatku a také poplatku karetní společnosti.

Na ostatní karty se toto nařízení nevztahuje, proto se jim říká neregulované a celkový poplatek je u nich vyšší.

I proto má smysl analyzovat informace o kartách, kterými u mě jako u obchodníka zákazníci platí, a podle toho upravit strukturu poplatků. Jinou strukturu má obchodník na Václavském náměstí a jinou obchodník na místě bez turistů.

A platební brány?

Pokud neřešíme poplatky, tak brány se liší jak designem pro zákazníka e-shopu, tak funkcemi pro obchodníky. Nejmodernější brány jsou perfektně připravené pro mobilní platby včetně automatického pohybu kurzoru v rámci formuláře, vyplnění vám pak zabere pár vteřin.

Obchodníci zase mohou benefitovat z rekurentních plateb, případně z bankovních tlačítek. Řada bran umožňuje také částečnou personalizaci například pomocí loga firmy obchodníka. Liší se také přívětivost rozhraní pro zobrazení realizovaných plateb.

Je něco speciálního tady v Česku?

Česko je zemí bezkontaktních plateb, 91 procent plateb kartou je bezkontaktních. V tom jsme dokonce druzí na světě, hned po Austrálii. Nicméně poměr plateb kartou oproti hotovosti tak skvělý není, pouze zhruba jedna třetina plateb je provedena kartou, čímž zaostáváme za západní Evropou (tam je cca 60 procent plateb kartou).

Co všechno nás čeká v době „cashless“?

Čeká nás svět čipů a kryptoměn. Půjde o to, kdo bude peníze ovládat, proto je tak populární myšlenka decentralizace měny.

Nicméně s vyšším poměrem plateb kartou se obchodníci soustředí na další využití dat o transakcích, zejména pro marketingové účely. Můžeme tak být svědky velmi personalizovaných zážitků například v restauracích nebo nákupních centrech.

Jaké jsou Vaše plány v nadcházejícím roce?

Chceme, dosáhnout dvou miliard korun v transakcích u obchodníků přes naše smlouvy, což je náš klíčový indikátor. Chceme také rozšířit síť distribučních partnerů, hodně zajímavé jsou pro nás finančně poradenské struktury, kteří znají své zákazníky a obchodně umí pracovat s finančními produkty.

Moje role bude opět zejména systémová, to znamená zrychlovat a zjednodušovat proces acquiringu, automatizovat práci v interních systémech a také lépe integrovat InspiPay do procesů e-shopů na míru v rámci Inspirum Technologies.

Dále máme rozpracovaný koncept showroomu, kde si zákazník bude moci prohlédnout moderní terminály a vyzkoušet online platební brány. Už teď máme v našich kancelářích v Holešovicích k dispozici testovací terminály.

Můžete načrtnout dlouhodobé cíle InspiPay?

Po stránce technologické i po stránce zákaznického přístupu má oblast acquiringu obrovské nedostatky. Chceme proto vybudovat platformu, která poskytne perfektní službu obchodníkům v rámci akceptace platebních karet.

Jak roste e-commerce trh, chceme smazat rozdíl mezi e-shopem a platební bránou a integrovat vše do jednoho systému. Za jeden poplatek budete mít e-shop i bránu, což je pro obchodníka ten nejflexibilnější přístup.

Již teď máme několik mezinárodních acquirerů a co se týče potenciálních klientů, zajímá nás celá Evropa.

Jaké jsou Vaše hospodářské výsledky? Můžete uvést tržby a zisk za rok 2017?

Máme tržby v nižších jednotkách milionů korun, rok 2018 bude pro InspiPay ziskový stejně jako 2017.

Pomohl by Vám v podnikání větší investor?

Určitě by nám pomohl investor, který sdílí náš přístup k byznysu a nepřináší pouze peníze.

Během našeho rozhovoru jste říkal, že chodíte rádi do restaurací, kde jsou vaše terminály. Jaký je to pocit? Užijete si pak jídlo, nebo myslíte zase na byznys?

Možná to bude vypadat zvláštně, ale opravdu to má velký vliv na celkový zážitek z jídla. Je to možná podobný princip, jako kdybyste zainvestoval do řetězce restaurací na vašem Fundliftu. Máte najednou k té firmě vztah a navíc z každého jídla něco máte, byť malé procento. Takže je to ideální spojení příjemného s užitečným :)

Jiří Moos se po studiu na střední škole v Chicagu přestěhoval do Prahy, kde studoval FIT ČVUT. Během studia založil se spolužákem e-commerce vývojovou firmu Inspirum Technologies, která v roce 2017 dostala seed investici a valuaci 20 miliónů korun. Jejich revoluční e-commerce platforma InspiShop umožňuje e-shopům udržitelný růst. Začátkem 2017 založil s Janem Hálou a Williamem Jalloulem dceřinnou firmu InspiPay, která šetří firmám poplatky za platební metody.
Napsat autorovi RSS

Vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval v ekonomické a centrální redakci ČTK jako subeditor, později jako zpravodaj se zaměřením na energetiku. Jako šéfredaktor vedl zpravodajský server iUHLI.cz, který se zaměřoval na hnědouhelný sektor a energetiku. Je šéfredaktorem ekonomického a investičního portálu Roklen24.cz.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.