Úspěšná předpověď počasí vydělává peníze


10:16 • 27. února 2019

Tagy: ČEZ

Role meteorologa v energetickém tradingu významně roste, protože v Evropě se stále více elektřiny vyrábí z obnovitelných zdrojů. To ovlivňuje celkovou výrobní bilanci. Některé společnosti založily či rozvíjejí svou existenci na faktu, že úspěšná předpověď počasí na energetické burze vydělává peníze. Serveru Roklen24 to řekl meteorolog energetické společnosti ČEZ Pavel Pospíšil. "Zajímá nás počasí ve všech částech  Evropy. Základem jsou samozřejmě státy střední Evropy, Německo, Francie. Sledujeme ale i co se děje v jiných částech světa, zajímá nás charakter počasí v Asii, Austrálii či Spojených státech, protože to může mít dopad na cenu komodit na burzách," dodal.

Ve firmě ČEZ se zabýváte předpovědí počasí. Jakou musí mít kvalifikaci meteorolog ČEZ? Co musí zvládat?

Jak sám vidíte, tak na našem „trading flooru“ je poměrně živo, jsou tu desítky traderů a máme tu dva plnohodnotné meteorology. Šéf našeho analytického útvaru je také profesně meteorolog. Lidé si většinou představí meteorologa jako někoho, kdo povídá v televizi o počasí, trochu jako prognostika. Ve skutečnosti meteorologie stojí na poměrně složitém matematickém aparátu a náročném modelování.

Kolik členů tvoří Váš tým?

Dva meteorologové u nás na centrále ČEZ – já a kolega Daniel Tudor. A jelikož máme největší pevninskou větrnou farmu v Evropě, Fantanele-Cogealac v Rumunsku s kapacitou 600 MW, tak máme meteorologa samozřejmě ještě tam. Pak máme i kolegy, kteří rozumějí meteorologii, i v segmentu obnovitelných zdrojů (OZE). Ti započítávají tyto vlivy při analýzách potenciálních akvizic obnovitelných zdrojů.

Jaká je pracovní doba a styl práce?

Řídíme se podle trhů. Většinou tak zhruba hodinu před plným otevřením trhů je potřeba mít jasnou představu, co se v počasí aktuálně děje. Takže teď v zimě je to třeba od sedmi ráno do šesti večer. Brzy ráno kolem sedmé je na trzích ještě malá likvidita, okolo osmé už se obchoduje naplno. Já se soustřeďuji na intradenní předpovědi, kolega hlavně na denní a týdenní predikce, ale vzájemně se i samozřejmě vykrýváme a doplňujeme. Po příchodu do práce zjišťuji, jaké jsou změny v predikcích oproti předchozímu večeru, na základě toho upravujeme doporučení pro tradery. Pak v průběhu dne sledujeme všechny změny predikované numerickými modely.

Jak komunikujete s tradingem?

Jak vidíte, tak sedíme přímo na tradingu, je tu živo. Jsme součástí tradingu, čili s tradery komunikujeme prakticky neustále.

Jak moc se práce meteorologa proměnila s příchodem stále lepších přístrojů?

Celkově se dá říct, že role meteorologa v energetickém tradingu významně roste, protože je v Evropě stále více elektřiny vyráběno z obnovitelných zdrojů, což samozřejmě ovlivňuje celkovou výrobní bilanci. Když hodně fouká nebo svítí v Německu, tak se třeba tolik nevyplatí provozovat klasické zdroje, které je naopak potřeba zapnout v době, kdy OZE nevyrábějí. Proto je dobré co nejlépe modelovat, jaké bude počasí a tím pádem, jaká bude výroba z OZE. Je to důsledek toho, že elektřinu zatím neumíme efektivně skladovat a výrobu je nutné balancovat.

Na příkladu Německa můžeme vidět, o jak významnou přeměnu se jedná. Zatímco na začátku nového tisíciletí se celková instalovaná kapacita větrných a solárních elektráren pohybovala kolem 20 GW, dnes se jedná o více než 90 GW, z toho podíl větrných elektráren činí zhruba 60 procent.

Jak velké území při předpovědích sledujete? Které je pro vás nejdůležitější?

Jelikož tradingové aktivity provozujeme prakticky po celé Evropě, tak nás zajímá počasí ve všech částech  Evropy. Základem jsou samozřejmě státy střední Evropy, Německo, Francie. Sledujeme ale i co se děje v jiných částech světa, zajímá nás charakter počasí v Asii, Austrálii či Spojených státech, protože to může mít dopad na cenu komodit na burzách.

Které roční období je pro předpověď počasí nejnáročnější?

To se asi takto nedá úplně říct. Obecně bývá v létě stálejší počasí, ale zase se často tvoří bouřky se silným větrem a podobně.

Jaká souhra počasí je nejnáročnější pro firmu, která má energetický mix jako ČEZ?

Nejnáročnější počasí bývá takové, kdy dochází k rychlým změnám v teplotě a síle větru, každý běh modelu se liší a chybí trvalejší trend.

Jaké modely sledujete? Co porovnáváte?

Máme dva hlavní globální modely a pak přihlížíme i k dalším lokálním modelům. Pro střednědobou predikci počasí standardně používáme modely ECMWF a GFS, které v některých situacích dále porovnáváme ještě s dalšími modely – například s německým ICONEM či francouzským ARPEGE. Každý z modelů používá k výpočtu predikcí poněkud odlišné metody, takže v určitých situacích může dávat některý z modelů věrohodnější výsledky než ostatní a naopak.

Výchozím parametrem pro posuzování potenciálu například větrné energie je rychlost větru v modelové hladině 100 m nad terénem, což je výška osy rotoru většiny současných velkých turbín. Pro efektivní využití větrné energie je vhodné mít průměrnou rychlost větru vyšší než 6 m/s. Tyto podmínky v Německu splňuje pobřeží Severního a Baltského moře. V těchto oblastech jsou podmínky zdaleka nejlepší a průměrný roční koeficient využití výkonu se zde blíží k 30 procentům. Na jihu Německa, v Bavorsku, jsou podmínky naopak mnohem příznivější pro využití solární energie. Solární energie je produkována fotovoltaickými panely přímou přeměnou slunečního záření na elektřinu fotoelektrickým efektem. Solární panely při současných technologiích umožňují generovat 200–600 kWh ročně z 1 m2 plochy kolektoru.

Jak staré jsou modely, s nimiž pracujete? Na jakou dobu počasí předpovídají? Kdo je vymyslel? Můžete jednotlivé modely uvést a podrobněji popsat?

První matematický předpovědní model vytvořil Norman A. Phillips v roce 1956. Od té doby pracovaly různé skupiny vědců na vývoji obecných cirkulačních modelů atmosféry. Milníkem byl pak model NOAA (National Oceanic and Atmosferic Administration) v roce 1960 - model kombinující procesy v oceánech a atmosféře.

Modely používají k výpočtu budoucího stavu atmosféry nelineárních diferenciálních rovnic, které není možno řešit analytickými metodami s výjimkou idealizovaných případů. Proto se používají numerické metody k nalezení přibližného řešení. Se stejnými modely jako meteorologové v ČEZ pracují i letečtí meteorologové. Vychází z nich i Český hydrometeorologický ústav.

Model ECMWF (European Centre for Medium-Range Weather Forecasts) vznikl v roce 1985 a je neustále vylepšován. Nápad vytvořit tento model ale pochází již z šedesátých let coby výsledek snahy vytvářet střednědobou předpověď počasí na základě dynamické a synoptické meteorologie spolu s využitím numerických metod. Provozuje ho Evropské centrum pro střednědobou předpověď počasí v Readingu ve Velké Británii. ECMWF model je globální předpovědní model a počítá předpověď fyzikálních veličin v prostorové síti bodů, které jsou od sebe v módu nejvyššího rozlišení vzdáleny pouze 9 km v horizontální rovině a 137 ve výškových vrstvách. Vzhledem k nárokům na výpočetní kapacitu se využívá vysoce výkonných superpočítačů a z důvodů finanční náročnosti se na tomto projektu podílí řada evropských států.

Model GFS (Global Forecast System) vznikl na základě modelů AVN (Aviation Model) a MRF (Medium Range Forecast Model) využívaných mezi lety 2000-2002 a v současné době jej provozuje americká agentura National Weather Service. Používá spektrální metody řešení diferenciálních rovnic na 16 dní dopředu s horizontálním rozlišením 13 km pro prvních 10 dní předpovědi a 27 km pro jedenáctý až šestnáctý den předpovědi, to vše v 64 výškových vrstvách.

Jak dlouho trvá výpočet modelu?

Cyklus výpočtu trvá u modelu GFS přibližně čtyři hodiny. Model ECMWF je ještě o něco náročnější. I v současné době supervýkonných počítačů je potřeba k jednomu kompletnímu cyklu –  neboli tzv. běhu výpočtů –  u tohoto modelu přibližně šesti hodin.

Při vaší práci je zásadní pravděpodobnost. Jaká je přesnost predikce třeba na pár hodin, na den dopředu a dále?

Úspěšnost na 24 hodin dopředu je dnes nad 95 procent, do tří dnů nad 90 procent. Úspěšnost předpovědi počasí významně klesá s časem, v pátý den předpovědi již statisticky klesá pod 70 procent. Dále si musíme uvědomit, že i s malou změnou např. rychlosti větru řádově v jednotkách m/s se významně mění celkový předpovídaný výkon až v desítkách procent.

I přes nesporný pokrok v modelování budoucího stavu počasí má tak své nezastupitelné místo meteorolog, který může svými zkušenostmi lépe odhadnout či upřesnit modelovou předpověď a významně pomoci při obchodování na spotovém nebo intradenním trhu.

Co je pro Vás osobně to nejtěžší?

Těžké je stát si za svým názorem, pokud jde proti většině (smích).

Jaký význam budou mít přesné předpovědí počasí pro energetické firmy v budoucnu? I s ohledem na rozvoj OZE.

Vývoj energetiky směrem ke stále většímu využívání obnovitelných zdrojů vytváří tlak na zpřesňování předpovědních modelů počasí. Některé společnosti založily či rozvíjejí svou existenci na faktu, že úspěšná předpověď počasí na energetické burze vydělává peníze a za pomoci využití nejvýkonnější výpočetní techniky, modelování a práce špičkových expertů následně prodává své produkty energetickým firmám či obchodníkům s elektřinou. Dle názoru autorů bude význam meteorologie pro energetiku v budoucnosti i nadále růst.

Jak se díváte na problém globálního oteplování?

Problém globálního oteplování  se dotýká každého z nás. Znečišťování oceánů a atmosféry má dopady na globální klima a celosvětovou ekonomiku a jediné řešení je podle mého názoru důsledně aplikovat strategii udržitelného rozvoje ve všech aspektech konání lidské společnosti, jinak se lidstvo dříve či později zahubí.

Po pracovní stránce má globální oteplování na naši činnost nepřímý vliv. Například tím, že průkazně dochází k častějším extrémům v projevech počasí, ať už jsou to sucha, záplavové deště nebo prudké bouře s ničivým větrem, které je pak třeba správně predikovat.

Sledujete jevy jako El Niño nebo La Niña? Jsou nějaké další takové jevy, které nejsou mezi lidmi známé?

V našich zeměpisných šířkách toto přímý vliv příliš nemá. Tyto jevy jsou mnohem zajímavější pro naše další kolegy na tradingu, protože ovlivňují počasí globálně a tím pádem i ceny uhlí, například pokud s sebou přinášejí záplavy v oblastech, kde jsou velké uhelné doly.

Můžete prozradit, jaké aplikace na předpověď počasí používáte v soukromém životě?

Já osobně rád používám windy.com, kde jsou různé predikční modely a určitě nedám dopustit na meteoradar, se kterým se vyhnete na výletech téměř každé bouřce.

Napsat autorovi RSS

Vystudoval mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Pracoval v ekonomické a centrální redakci ČTK jako subeditor, později jako zpravodaj se zaměřením na energetiku. Jako šéfredaktor vedl zpravodajský server iUHLI.cz, který se zaměřoval na hnědouhelný sektor a energetiku. Je šéfredaktorem ekonomického a investičního portálu Roklen24.cz.



Přejít na diskusi

Top zprávy



Kurzy k článku

;


Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.