Obuvnictví Prabos: Vstup na burzu nás zbavil závislosti na bankách


13:31 • 31. července 2018

Tagy: ČR, Prabos, podnikání, START, STARTEEPO, pražská burza, Akcie, Ukrajina, Polsko, Slovensko, ipo

Prodej části mých akcií veřejnosti nám rozvázal ruce, výrazně sníží naši závislost na bankovních úvěrech. Spíše než cestou neustálého růstu jdeme cestou udržitelného, ale zároveň inovativního byznysu, říká Jaroslav Palát, spolumajitel výrobce obuvi Prabos ze Slavičína, o nedávném vstupu na pražskou burzu.

Co vedlo soukromou firmu, která se odkazuje k více než 150 let dlouhé obuvnické tradici, k veřejnému úpisu akcií, který proběhl letos v květnu?

Předně to bylo splnění jednoho osobního snu. Vždycky jsem si přál dovést některou z firem, která mi prošla rukama, na burzu. To je totiž vedle toho, že firma vydělává peníze, jedna z největších met, kterých lze v podnikání dosáhnout.

Situaci nám hodně usnadnilo spuštění trhu START na pražské burze, ten totiž otevřel cestu na burzu také pro malé a střední podniky. Do té doby prakticky žádná z firem, které mi prošly rukama, neměla takovou velikost, aby dával ekonomicky smysl vstup na hlavní trh.

Také jsme se nakonec rozhodli nejít cestou klasického IPO, i když jsme o něm dlouho uvažovali. Lví podíl na tom má zejména můj byznys partner, který je velmi konzervativní a trochu jej také zviklala úvěrující banka. Ta pochopitelně jedná především ve svém vlastním zájmu, neboť v případě úspěšného úpisu jim hrozí ztráta významného úvěrového klienta, a to se jim pochopitelně nelíbí. Výsledkem je tak určitý kompromis, kdy došlo k naředění mého vlastního 50% podílu ve firmě s tím, že jsme se ještě s partnerem dohodli, že 2/3 celého výnosu vrátím do firmy ve formě podřízeného dluhu. To už dokonce probíhá, neboť 20 milionů z peněz, které jsem utržil z emise, je zpátky ve firmě v podobě úvěru úročeného 1 %.

Firmě strategie, kdy pracujeme s takovýmto (v uvozovkách) vlastním kapitálem, pomáhá snižovat závislost na bankách. Část výnosu si navíc ponechávám, což mi uvolňuje ruce pro další aktivity. Nemusím tak například pro své projekty čerpat peníze skrze dividendy nebo jinak firmu zbytečně zatěžovat.

Když to shrnu, hlavní důvody byly tedy dva – prestiž daná samotnou kotací a mnohem větší finanční nezávislost.

Prabos měl v plánu uvést na trh 15 % akcií, tedy 150 tisíc kusů. Podařilo se v první vlně prodat tolik, kolik jste očekávali? Budete v emisi pokračovat podle původního plánu?

Z prvních ohlasů jsem si myslel, že prodáme hned v prvním stádiu všechno, a to poměrně rychle. Realita byla sice trochu jiná – při prvním StartDay se podařilo prodat lehce přes jednu třetinu, k dnešnímu  dni (po druhém StartDay a přímých prodejích) je prodána zhruba polovina – když to ale vyhodnocuji zpětně, je to stále velmi pěkný výsledek. Prabos je sice úspěšná firma, ale rozhodně nepatří k nejznámějším českým značkám, pro investory je to novinka. Poradci se navíc podařilo nás hladce uvést i na trh RM-systému, takže si rozhodě nemám na co stěžovat. My navíc nepotřebujeme peníze nijak rychle, spíše chceme dlouhodobě snižovat naši závislost na bankách.

Budete s emisí pokračovat, jak bylo původně v plánu?

Zatím počkáme, až se prodá současný balík celý, a pak určitě budeme nejprve vyhodnocovat přístup akcionářů k firmě. To je asi jediná situace, ze které máme trochu obavu. Je to dáno především předchozí zkušeností mého kolegy, kdy jsme v minulosti prodali 100 % v Prabosu polské společnosti Protektor, která firmu rychle zadlužila a potopila a my jsme s tím nemohli již nic dělat. Firmu jsme pak na základě jejich nabídky minutu před bankrotem koupili zpátky a slíbili si, že něco podobného již podruhé nedopustíme.

Pokud ale vše bude probíhat normálně, tak by i kolega mohl v horizontu jednoho až dvou let prodat také svoji část podílu, aby naše podíly byly vyrovnané.

Dnes stále ještě převládá móda investovat především do rychle rostoucích technologických společností. Prabos je ale typickým příkladem spíše konzervativního byznysu. Co vlastně může svým akcionářům nabídnout?     

Rozhodně můžeme nabídnout stabilitu a udržitelný byznys model. Nabízíme navíc reálný výrobek, na který si lze sáhnout a lidé jej využívají každý den. Zmíněné technologické firmy dnes velmi často nabízejí abstraktní produkty, jejichž skutečná hodnota se určuje obtížněji. Tím jejich činnost nijak nezlehčuji, za sebe ale dávám přednost konzervativnějšímu byznysu.

To samozřejmě neznamená, že bychom se bránili pokroku. Na poměry oboru poměrně agresivně inovujeme výrobní technologie a hledáme nové přístupy. Nedávno jsme například přišli s aplikací, která umožňuje zákazníkovi vyfotit si chytrým telefonem nohu a vytvořit tak  3D model chodidla. Podle něho jsme schopni na dálku s poměrně velkou přesností určit optimální velikost obuvi. To nám navíc otevírá cestu k další inovaci, a tou je customizace obuvi. Na aplikaci totiž navazuje program Shoemaster, který nyní testujeme a který nám umožní z dat z aplikace vytvořit za rozumnou cenu reálné kopyto. Máme již vymyšlený postup, kdy vezmeme standardní průmyslové kopyto, dotiskneme na 3D tiskárně individuální moduly a pomocí nich umíme složit customizované kopyto. Všechno je přitom automatizované (bez zásahu lidské ruky), což rapidně snižuje náklady.

Jedná se o jakési překlenutí trhů s botou šitou na míru, kterou si může dovolit málokdo, a sériově vyráběnou obuví, která zase nemusí každému sedět nebo má problém ve své velikosti vysněnou botu sehnat.  V tom jsme zatím celosvětově unikátní, alespoň v segmentu bot, které vyrábíme. Existují zde samozřejmě pokusy o individuální sportovní boty od firem, jako je Adidas a Nike, ale to je úplně jiný segment.

Budete akcionářům vyplácet pravidelnou dividendu? Pokud ano, s jakým zhodnocením mohou počítat?

Naším cílem nikdy nebyl primárně rychlý růst (prostřednictvím akvizic), to si myslíme, že je trochu cesta do pekel, ale stabilní dividendová politika. V závislosti na ceně nákupu tak dnes mohou investoři očekávat zhodnocení zhruba od pěti do šesti procent.    

Co vás vedlo k rozšíření výroby, která kromě Slavičína nyní probíhá také na Ukrajině?

Jedním z důvodů je právě příprava na kustomizovanou výrobu, neboť na Ukrajině jsou platy přeci jen o něco nižší než u nás, což se projeví tam, kde je potřeba vyšší podíl ruční práce. Cílem ale nebylo primárně ušetřit, spíše nám šlo předejít nedostatku kvalifikované pracovní síly, která se již pomalu u nás začíná projevovat. V našem případě se jedná zejména o pozice „šiček“.

Druhý důvod byl ten, že nás zaujal samotný ukrajinský trh, který je obrovský a zejména v segmentu outdoorové obuvi skýtá velký nevyužitý potenciál. Výroba přímo na místě je tak první taktický krok před samotným „útokem“. České boty mají v tomto regionu z minulosti stále ještě dobré jméno a toho bychom chtěli samozřejmě využít a tuto pověst ideálně i potvrdit.  

Které trhy jsou pro vás v současnosti klíčové?

Klíčové trhy jsou pro náš koncový segment Česko, Slovensko a Polsko. Nově bychom chtěli více expandovat právě na Ukrajinu. Bavíme se teď o outdoorové obuvi. Co se týče profesionálních bot, tak dodáváme, kromě jiného, například pro německý Bundeswehr nebo litevskou armádu.

Prabos začínal původně s čistě pracovní a profesionální obuví. Co vás vedlo k rozšíření sortimentu o koncové produkty, jako je outdoorová obuv?

Ten důvod je poměrně jednoduchý, know how je v obou případech stejné a ze zkušeností s pracovní obuví můžeme do segmentu outdoorové obuvi naopak přinést něco nového. Příkladem mohou být certifikáty zaručující odolnost v určitém prostředí. Tu řada tradičních výrobců outdoorové obuvi sice deklaruje, ale již za ni neručí. U profesionálních bot to ale funguje jinak a my se snažíme tyto kvalitativní standardy přenášet i do outdoorové obuvi. Pracovní a military obuv má pak z hlediska výrobce jednu nevýhodu, je závislá na vyhraných zakázkách a tenderech. Co se vám povedlo jednou, nemusí tak vyjít podruhé (velkou roli zde hraje například politika). Nákupy pracovní obuvi jsou také silně provázané s ekonomickým cyklem. Pokud se daří, firmy nakupují kvalitnější botu, když se nedaří, tak první, na čem firmy šetří, jsou pracovní pomůcky. Rozšíření výroby o koncový segment outdoorové obuvi, který funguje úplně jinak, byznys naopak mnohem více stabilizuje.

V rozhovoru jste zmiňoval samoměření prostřednictvím aplikace. Můžete ve stručnosti přiblížit, jak přesně funguje?  

Stáhnete si aplikaci a podle přesného krokového návodu si vytvoříte fotografie vaší nohy ze tří úhlů, následně aplikace data spočítá a zobrazí kontrolní 3D model.  Data se dále ukládají k nám na server, a to jak v původní podobě, tak ve formě 3D modleu v STL módu, se kterým můžeme rovnou pracovat v programu Shoemaster. Model následně slouží buď jako podklad k individuální úpravě kopyta a následnému střihu nové boty, nebo jako podpora eshopu, kde pomáhá vybrat přesnou velikost nebo ideální tvar boty bez nutnosti fyzického zkoušení.

Aplikace samozřejmě má své limity, bezpečně funguje především s dražšími telefony s kvalitním fotografickým čipem a optikou. Jeden z úhlů je také mnohem snazší vyfotit, pokud vás snímá někdo jiný.  Přesto je její úspěšnost poměrně vysoká. Z aplikace získáme 21 fyzických rozměrů, které jsme schopni porovnat s reálným kopytem.

Jak velký trh předpokládáte u customizované obuvi?

Nemáme zde přehnaná očekávání, předpokládáme desítky kusů měsíčně. Oproti klasické botě na míru od ševce ale proces nebude trvat měsíce. Předpokládáme, že od doby objednání do doručení obuvi by mělo uplynout maximálně šest týdnů. 

Jaroslav Palát (1967) vystudoval VŠE Praha – Ekonomiku průmyslu, po roce 1889 působil několik let v bankovnictví. Od roku 1997 na volné noze (zejména obchod s pohledávkami a s tím spojená restrukturalizace firem). Mezi jeho koníčky patří běhání a farmaření.
Prabos je česká obuvnická společnost, která sídlí v poklidném moravském městečku Slavičín nedaleko od Zlína. Většinový podíl ve firmě vlastní duo majitelů-zakladatelů Juraj Vozár a Jaroslav Palát. Společnost vyrábějící pracovní a volnočasovou obuv navazuje na tradici rodiny Pivečků Pivečky, která na stejném místě založil v roce 1860 koželužnu, rozšířenou ve 20. letech minulého století o výrobu obuvi. Za minulého režimu byla soukromá firma znárodněna a přetransformována na státní podnik Svit. Vozár s Palátem využili příležitosti, když šel neefektivně spravovaný Svit do konkurzu, společnost koupili a po transformaci vznikl dnešní Prabos Plus a.s.  Společnost má za sebou jediný pohnutější okamžik, kdy majitelé podlehli lákavé nabídce polské společnosti Protektor a svoje podíly jí prodali. Ta ale během krátké doby položila firmu téměř na dno, dvojice podnikatelů tedy v roce 2012 odkoupila firmu zpátky, zachránila před bankrotem a od té doby funguje jako progresivní český výrobce obuvi. Společnost se specializuje na výrobu pracovní, profesionální (hasiči, záchranáři, armáda) a outdoorové obuvi.
RSS

Autor před nástupem do Roklenu působil jako technologický novinář specializující se na korporátní IT, TELCO, internetový byznys, ecommerce, security, nová média a fintech. Publikoval například v Hospodářských novinách, Ekonomu, přílohách Lidových novin, ICT revue, nebo serveru Lupa.cz. Po úspěšném dokončení mediálních studií 5 let působil jako šéfredaktor B2B serveru zaměřujícího se na firemní IT – ITbiz.cz. K oblasti kryptoměn se poprvé dostal v roce 2010, aktivně do nich investovat a studovat technologii veřejného blockchainu začal ale až v roce 2013.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.