Šest plus jedna populární lež o Bitcoinu. Druhá část


10:04 • 3. července 2018

Tagy: Bitcoin, Kryptoměna, FinTech, Technologie

Jaká je vnitřní hodnota Bitcoinu? Je těžba plýtvání energií a katastrofa pro životní prostředí? Je Bitcoin špatný, protože jej mohou zneužít zlí lidé a nedrží nad ním ochranou ruku žádný strážce veřejného pořádku a dobrých mravů? A nemá Bank for International Settlements prostředky na kompetentní odborníky na kryptoměny?

  1. Bitcoin nemá žádnou vnitřní hodnotu, a proto jeho hodnota nakonec spadne na nulu

Tento mýtus je druhým nejfrekventovanějším, hned vedle tvrzení, že Bitcoin je Ponzi nebo pyramidová hra, kterým jsme začínali první díl článku. Samotný termín vnitřní hodnota je popravdě řečeno velmi problematický. V teorii již bylo několikrát dokázáno, že nic takového vlastně neexistuje. Pitná voda bude mít pro člověka větší hodnotu v mnoha částech Indie, kde je jí setrvalý nedostatek, než pro obyvatele evropského velkoměsta. Zlato mělo úplně jinou hodnotu pro španělské conquistadory a jinou (čistě symbolickou a sakrální) pro Inky, kteří si jej vážili coby daru bohů a obrazu slunce. Tenké zlaté nebo pozlacené předměty měly pro ně stejnou hodnotu jako těžké koruny a rituální poháry. Dobyvatelé museli velmi často zkompletovat a roztavit stovky indiánských šperků, aby mohli domů poslat jen jediný zlatý prut. Přesto se jim nakonec podařilo odvézt z Jižní Ameriky zlata tolik, že španělské koruně místo záchrany přineslo hlavně nepříjemnosti, neboť cena zlata najednou začala na evropském trhu prudce padat. Podobně, když nejprve Kolumbus (jako raritu) a později (v trochu hojnější míře) Holanďané poprvé přivezli do Evropy ananas, byl tak drahý a nedostatkový, že se brzy stal statutárním symbolem (objevoval se dokonce na portrétních obrazech a v erbech). S poptávkou ale rostla nabídka a časem se z něho stalo jen další nudné cizokrajné ovoce.. Dnes se nějak prakticky využívá pouze 10 % vytěženého zlata (průmysl), podobné množství drží některé centrální banky a zbytek připadá nejspíše na šperky. Co tedy ospravedlňuje tržní hodnotu zlata? Jak určit jeho „vnitřní hodnotu“? Jaká je vnitřní hodnota cenných papírů? Některé akcie například nezakládají žádná hlasovací práva, nemůžeme tedy ani dost dobře hovořit o tom, že by se jednalo o skutečný podíl na společnosti. Co tedy ve všech uvedených případech dává mnohem větší smysl, je hovořit o hodnotě subjektivní.

Šest plus jedna populární lež o Bitcoinu. První část.

Bitcoin má oproti komoditám z výše uvedených příkladů a cenným papírům ještě jednu obrovskou výhodu – absenci hmotné podoby, respektive fyzického krytí. Bez splnění této podmínky by nebylo možné jej ukládat a provádět s ním transakce bez zásahu třetí strany, depozitáře či vlády, což je zásluha, která se běžně připisuje pouze blockchainu. Ten zde ale slouží pouze coby platforma. Význam Bitcoinu je tak potenciálně neomezený a z dnešního většinového pohledu značně nedoceněný. V praxi se ale rozvíjí s každým dalším rokem své existence. V úplných počátcích nebyl ničím víc než sběratelskou záležitostí. To, že se jednalo o první digitální aktivum, které garantuje jedinečnost, jej k tomu přímo předurčovalo. Sám Satoshi Nakamoto v jednom vlákně na Bitcointalk.org fóru říká: „Bitcoiny nemají dividendy ani budoucí dividendy, nejedná se tedy o akcie. Spíše si je představte jako sběratelské předměty nebo komodity.“  Jenže to byl začátek, sám Satoshi netušil, že i na ty dividendy (díky trvale udržovaným forkům sítě) v roce 2017 dojde. Vnímání bitcoinů jako sběratelských předmětů tak přineslo první uvědomění si nějaké hodnoty.

Omezená zásoba a náklady spojené s jejich získáváním, to bylo jediné, co definovalo jejich hodnotu. Pak přichází důležitý zlom – cena bitcoinu vyjádřitelná v jiném aktivu (dolaru). Cena se nejprve odvíjela pouze od nákladů na těžbu. Od tohoto momentu je možné pomyslně odemknout další z vlastností bitcoinu a začít svobodně přesouvat hodnotu přes internet bez zásahu cenzury, do té doby něco naprosto nemyslitelného. Státní kvóty na objem hotovosti, kterou si lze přivést, AML a další umělá omezení globálního transferu kapitálu od tohoto okamžiku ztrácejí jakýkoli smysl (i když o tom zatím ještě neví). Tento okamžik je obyčejně spojován s (opakovaným) nákupem pizzy za 10 000 bitcoinů, nejlépe ale tento okamžik demonstruje vzestup Silk Roadu a dalších internetových tržišť na darknetu. Zločinci ostatně mají vždycky tendenci adaptovat přelomové technologie jako první.  Tak jako bez národní měny nezaplatíte daně (i když dnes existují už i země akceptující bitcoin), byl potřeba Bitcoin, aby odemkl necenzurovatelné, otevřené a neutrální platby přes internet. Teď pravděpodobně namítnete, že se Bitcoin mezitím stal překonaným a že stejnou funkci má množství alternativ a altcoinů. Není to však tak docela pravda – důvěryhodnost Bitcoinu zatím nemůže garantovat jediný z nich. S tím, jak navzdory vysoké volatilitě stoupala dlouhodobá hodnota Bitcoinu v čase, začalo se hovořit o úložišti hodnoty a někteří začali srovnávat Bitcoin se zlatem. A další funkce na odemčení teprve čekají. 

Ať již jde o síťový efekt, unikátní systém řízení projektu (viz náš článek Kdo ten bitcoin vlastně řídí?), stav konsensus algoritmu, Bitcoin zůstává jednoznačně nejbezpečnějším, nejspolehlivějším, nejdéle existujícím a hlavně nejdospělejším představitelem kryptoměn. Úspěšné 51% minig útoky na minoritní altcoiny, totální selhání governance v případě EOS či nikdy nekončící záplava průšvihů s bezpečností Ethereum smart kontraktů jsou jen malou ilustrací, proč se Bitcoin ubírá svojí vlastní cestou. Dalším populárním argumentem je, že hodnota vyjadřovaná v dolarech a dalších národních měnách jen potvrzuje utilitární hodnotu těchto měn a nikoli Bitcoinu. Jenže to je elementární nepochopení, Bitcoin je proti cenzuře a zabavení rezistentní digitální aktivum, které je plně transparentní (systém s jasnými a snadno ověřitelnými pravidly), antifragilní a nezkorumpovatelné. Jeho stabilita je zaručena decentralizovanou infrastrukturou, která běží bez jediného výpadku od roku 2009. Navzdory tomu, že je pod útokem prakticky neustále a ze všech možných stran (technologicky, legislativně, snaha o cenzuru), jeví se proti těmto útokům imunní. Konkrétní ocenění jednotlivých bitcoinů je záležitostí trhu, ale pokud nemá hodnotu Bitcoin, pak ji má opravdu máloco.   

„Bitcoin nám poprvé v historii umožnil přes internet poslat jedinečný kus digitálního vlastnictví jinému uživateli, a to zcela bezpečným a spolehlivým způsobem. Každý ví, kde transakce začala, a nikdo nemůže zpochybnit legitimitu převodu. Důsledky tohoto průlomu je těžké přecenit,“ to je přibližná parafráze slov amerického multimilionáře a zakladatele společnosti Netscape Marca Andreessena z dnes již legendárního sloupku „Proč na Bitcoinu záleží“ napsaného v roce 2014 pro New York Times.

  1. Je pohromou pro životní prostředí a nesmyslně plýtvá energií

Další velmi rozšířený argument mezi kryptoměnovými skeptiky. Pravda je, že u velkého množství kryptoměn již skutečně energeticky náročná těžba nedává příliš smysl, Proof of Work konsensus totiž může efektivně fungovat jen za splnění určitých podmínek. Úplně jiná situace ale nastane při dosažení kombinované obtížnosti, které dosahuje Bitcoin (viz článek Jak je také možné se dívat na současnou cenu bitcoinu). Kritika nejčastěji tvrdí, že je energií plýtváno, což škodí planetě. Argument jde nejčastěji ruku v ruce s tvrzením o chybějící vnitřní hodnotě. Jak to tedy je?

Co se týče energie, těžba není plýtvání energií již z definice. Energie jednak kryje hodnotu Bitcoinu, tedy zajišťuje bezpečnost Proof of work algoritmu tím, že činí jakýkoli individuální pokus o podvod extrémně nákladným (lhostejné, jestli se o něj pokouší jednotlivec nebo třeba vláda) a tvoří součást ekosystému incentiv, které potvrzují legitimitu systému. Těžaři jsou motivováni pokračovat v zabezpečování sítě skrze odměny ve formě nově vytvořených bitcoinů a transakčních poplatků, energetická náročnost je pak pojistkou poctivosti těžařů (jejich podíl „v byznysu“). Ti tak nemají motivaci ohrozit vlastní odměnu ztrátou důvěry ať již ve svou poctivost, nebo v systém samotný. Těžaři navíc těží pouze tehdy, dokud lidé shledávají bitcoin z nějakého důvodu hodnotný nebo užitečný. Bitcoin navíc vytváří nepřímý tlak na rychlejší pokrok v oblasti obnovitelných zdrojů.  

  1. Zlí lidé mohou Bitcoin zneužít, proto by se měl zakázat, nebo alespoň omezit

K tomuto scestnému argumentu se uchýlilo již dokonce několik ekonomů a slavných osobností (například Bill Gates). Je to argument asi nejnaivnější, ale také nejvíce nebezpečný. Ospravedlňuje totiž snahy nejrůznějších samozvaných autorit o cenzuru nebo regulaci. Také s železnou pravidelností dopadá jako balvan prakticky na každou přelomovou technologii, která narušuje dosavadní status quo. 

Pokud jde o fakta, můžeme říci, že Bitcoin a velká část kryptoměn rozhodně není díky transparentnímu veřejnému blockchainu plně anonymní a rozhodně bych jej nedoporučil k vyloženě kriminální aktivitě. Na druhé straně nám ale dává svobodu a možnost velké míry soukromí, kterou nám provozovatelé platebních systémů a státní i nadnárodní regulační orgány vzali již tak velmi dávno, že většina lidí současný stav považuje za zcela přirozený. Přehled bank, platebních společností a některých vlád o našich nákupních zvyklostech je větší než u většiny našich životních partnerů, což rozhodně v pořádku není. A bude nejspíše hůř, neboť ústup od hotovosti, která přeci jen jistou anonymitu garantovala, je celosvětově obrovský. Jako jakákoli jiná technologie není Bitcoin ani špatný ani dobrý, záleží na jeho použití. A pokud představuje poslední svobodnou baštu před napřahujícími se spáry monstrózního orwellovského světa bezhotovostních digitálních plateb a všudypřítomného finančního dohledu, je dokonce jednoznačným kladným hrdinou, svým způsobem jediným v celém ringu.  

Zajímavostí je, že tento argument je pouze přesunem války o možnost svobodně používat digitální kryptografii k privátním účelům na modernější bojiště. Tento boj trvá již od 80 let 20. století. 

Bonus: Jak The Bank for International Settlements přispěla k tvorbě mýtů o Bitcoinu 

Ve svém posledním reportu prokázala BIS až pozoruhodnou míru nepochopení některých základních aspektů Bitcoinu (i řady dalších kryptoměn), a to hned v několika aspektech. Asi nejvíce zarážející je naprosté nepochopení škálování. V reportu se mimo jiné praví, že „další rozšiřování Bitcoinu by mohlo zastavit internet“. Tento dětsky naivní argument vychází ze dvou chybných předpokladů. Zaprvé ze současné kapacity internetu a nepochopení principu jeho škálování a zadruhé z elementárního nepochopení toho, jak je řízen a jakým způsobem probíhá škálování samotného Bitcoinu. Internet od 90. let prochází procesem neustálého selhávání, pokud jde o schopnost adekvátně škálovat.

Nejprve někdo vymyslel, že by bylo fajn k e-mailům přidávat přílohy. Když se síť pomyslně „ucpala“, našla se cesta, jak protlačit po stejných drátech dat více, jenže tím se otevřela cesta ke streamování hudby přes internet a později videa. Každý požadavek na větší přenosovou kapacitu posunul o pořádný kus možnosti přenosové sítě a otevřel cestu dalším ještě náročnějším aplikacím, na které se do té doby nepomyslelo. Zkrátka začarovaný kruh. A podobně to ostatně funguje i se samotným Bitcoinem. Škálování je nikdy nekončící cesta technologického pokroku a rostoucího apetitu. Bitcoin ale hlavně neškáluje naivně primitivním zvyšováním velikosti bloků (už z důvodů zachování vysoké míry decentralizace), ale kombinací řady rozšiřujících vrstev a úsporných technologií (Schnorr Signatures) a přesunutím drobných transakcí mimo hlavní síť (Lightening network).      

Podobných nesmyslů je ve zprávě spousta. Sahají od „zbytečného plýtvání energií“ přes nepochopení Bitcoin governance a vytváření statusu quo až po zkreslující interpretaci hlavního důvodu existence Bitcoinu. Jejich vyvracením bychom již lehce překročili kapacitu článku, některé jsme navíc již vyvrátili výše. Zkusíte je najít sami?

RSS

Autor před nástupem do Roklenu působil jako technologický novinář specializující se na korporátní IT, TELCO, internetový byznys, ecommerce, security, nová média a fintech. Publikoval například v Hospodářských novinách, Ekonomu, přílohách Lidových novin, ICT revue, nebo serveru Lupa.cz. Po úspěšném dokončení mediálních studií 5 let působil jako šéfredaktor B2B serveru zaměřujícího se na firemní IT – ITbiz.cz. K oblasti kryptoměn se poprvé dostal v roce 2010, aktivně do nich investovat a studovat technologii veřejného blockchainu začal ale až v roce 2013.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.