Záznam z jednání bankovní rady ČNB dne 6. února 2020


09:07 • 14. února 2020

Přítomni: Jiří Rusnok, Marek Mora, Tomáš Nidetzký, Vojtěch Benda, Oldřich Dědek, Tomáš Holub, Aleš Michl

Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací první situační zprávy a nové makroekonomické prognózy. Podle prognózy se celková inflace bude po většinu letošního roku nacházet nad horní hranicí tolerančního pásma a na horizontu měnové politiky se sníží do blízkosti 2% cíle ČNB. S prognózou je konzistentní nejprve nárůst domácích tržních sazeb následovaný jejich poklesem ve druhé polovině letošního roku.

Většina členů bankovní rady vyhodnotila bilanci rizik této prognózy na horizontu měnové politiky jako vyrovnanou. Protiinflačním rizikem prognózy byl označen budoucí vývoj měnového kurzu. V rámci vnějších předpokladů prognózy nadále zůstávalo rizikem možné pozvolnější oživování růstu zahraniční poptávky. Riziko prognózy v opačném směru bylo spatřováno v možném rychlejším cenovém růstu vlivem silnějších domácích inflačních tlaků.

Značná část jednání byla věnována diskusi rizik a nejistot plynoucích z vnějšího prostředí. Většina členů bankovní rady se shodovala v tom, že nejistoty spojené s odchodem Spojeného království z EU a s dopady protekcionistických opatření jsou výrazně menší než v minulosti, i když mohou v průběhu roku opět vystoupit do popředí. Naopak Tomáš Nidetzký nadále vnímal tyto nejistoty jako vysoké s tím, že podoba obchodní spolupráce Spojeného království s EU je nadále nejasná a po zklidnění obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou nelze vyloučit zahájení revize obchodních vztahů mezi Spojenými státy a Evropskou unií.

Většina členů bankovní rady vyjádřila určité pochybnosti ohledně intenzity prognózou očekávaného oživení zahraničního růstu v letošním roce. Dostupné předběžné údaje o vývoji ekonomické aktivity v některých zemích eurozóny ukazují na pokračující zpomalení i ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Jak ale upozornil Tomáš Holub, tyto údaje mohou být zkresleny mimořádnými událostmi, jako jsou stávky ve Francii. Opakovaně zaznívaly pochybnosti, zda se lze spoléhat na optimistické výhledy a příznivé ukazatele sentimentu v situaci, kdy dostupná tvrdá ekonomická data neukazují na obrat v hospodářském cyklu eurozóny. V tomto ohledu byl také zmíněn aktuální pokles světových cen ropy jako spíše negativní signál o budoucím vývoji světové ekonomiky (Tomáš Nidetzký).

Členové bankovní rady se shodovali v tom, že zcela novou zahraniční nejistotou je čínská epidemie koronaviru, tuto nejistotu však vnímali s různou intenzitou. Zatímco Tomáš Nidetzký a Oldřich Dědek zdůrazňovali potenciální dopady epidemie do světové a potažmo i české ekonomiky, zbytek bankovní rady vnímal toto riziko méně intenzivně.

V diskusi opakovaně zaznívaly názory, že v české ekonomice dochází ke strukturálním změnám. Jak upozornil Marek Mora, zvyšuje se podíl neexportních odvětví, jako jsou služby a stavebnictví. Snižující se závislost na exportu spolu s jeho rostoucí teritoriální diverzifikací (Vojtěch Benda) vede k tomu, že tuzemská ekonomika nereaguje tak citlivě na vývoj poptávky v eurozóně jako v minulosti. Další debatovanou strukturální změnou bylo větší zpoždění v reakci domácího trhu práce na zpomalující růst reálné ekonomické aktivity, než bylo pozorováno v minulosti. Trh práce byl přitom nadále hodnocen jako silně přehřátý. K podobným strukturálním změnám pravděpodobně dochází i v některých dalších evropských ekonomikách (Jiří Rusnok a Marek Mora).

Bankovní rada podrobně diskutovala prognózu inflace na nejbližší měsíce, která očekává další zrychlení inflace až k hodnotě 3,7 % v dubnu. Bankovní rada se shodovala v tom, že převážná část prognózovaného nárůstu je způsobena jednorázovými vlivy zvýšení nepřímých daní, regulovaných cen a cen potravin. V této souvislosti Oldřich Dědek upozornil, že jádrová inflace setrvává na hodnotě 2,5 % a její krátkodobý výhled je stabilní. Někteří členové bankovní rady - Marek Mora, Vojtěch Benda a Tomáš Holub - však vyjadřovali obavy z možného narůstajícího vlivu poptávkových inflačních tlaků na růst cen potravin a cen v dalších okruzích, což by ovlivnilo celkovou inflaci i na horizontu měnové politiky.

Stejně jako v listopadu bylo debatováno riziko možného oslabení ukotvenosti inflačních očekávání v situaci, kdy se inflace pohybuje delší dobu výrazně nad cílem ČNB. Členové bankovní rady se většinově shodovali v tom, že toto riziko je sice malé, nelze jej však úplně bagatelizovat. Vojtěch Benda zmínil, že by ČNB měla udělat cokoliv pro to, aby období vysoké inflace netrvalo dlouho a aby se inflace rychle vracela k inflačnímu cíli. Spolu s Tomášem Holubem byl názoru, že k podpoře ukotvenosti inflačních očekávání by přispělo zvýšení úrokových sazeb na tomto zasedání.

Podrobně bylo též diskutováno posílení kurzu koruny z konce loňského a začátku letošního roku. Aktuální kurz se v době zasedání nacházel na mírně silnější úrovni oproti prognóze. Od Marka Mory, Oldřicha Dědka a Aleše Michla zaznívaly pochybnosti o prognózou předpokládané stabilitě kurzu v letošním roce. Tito členové se domnívali, že ke konvergenci tuzemské cenové hladiny s eurozónou bude v podmínkách snižující se inflace docházet i skrze nominální posilování kurzu koruny. Většina členů bankovní rady přitom vnímala riziko silnějšího kurzu koruny, nikoliv však v duchu citlivostního scénáře rychlého odeznění negativního globálního sentimentu.

Část jednání se věnovala působení fiskální politiky a rizik plynoucích z této oblasti. Zohlednění nových informací o vládou nařízeném růstu minimální mzdy a o schváleném zvýšení rodičovského příspěvku spolu s již dříve očekávaným vlivem nadstandardní valorizace důchodů vede v prognóze ke krátkodobému zvýšení domácích inflačních tlaků na začátku letošního roku. Jiří Rusnok, Marek Mora a Tomáš Holub vnímali riziko, že k podobným fiskálním opatřením může docházet i nadále, a to zejména v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu v příštím roce. To by představovalo proinflační riziko prognózy cenového růstu na horizontu měnové politiky.

V diskusi zaznělo, že aktuální rozhodování o zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu lze vnímat jako již jen jemné ladění v nastavení měnové politiky (Jiří Rusnok), a že pokud by k tomuto zvýšení nedošlo na tomto zasedání, pravděpodobně by k němu došlo na některém z dalších měnových jednání bankovní rady (Tomáš Nidetzký). Na druhou stranu Oldřich Dědek uvedl, že předchozí zvyšování úrokových sazeb je již dostatečné a že jejich další růst by mohl poškodit reálnou ekonomiku, která již nyní čelí negativním dopadům zpomalení ekonomického růstu v zahraničí. Aleš Michl podotkl, že ekonomický růst neumírá stářím, musí ho něco zabít a že nechce, aby to byla přísnější měnová politika v době, když české dodavatelské firmy v průmyslu jsou v recesi a brzdí růst mezd. Doporučoval být připraven na obě varianty - nečekanou krizi i nečekané výrazné ekonomické oživení, respektive dle toho by pak volil snížení nebo zvýšení sazeb.

Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB většinou hlasů zvýšila limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace o 25 bazických bodů na 2,25 %. Současně zvýšila lombardní sazbu o 25 bazických bodů na 3,25 % a diskontní sazbu rovněž o 25 bazických bodů na 1,25 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady: Jiří Rusnok, Marek Mora, Vojtěch Benda a Tomáš Holub. Tři členové hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny: Tomáš Nidetzký, Oldřich Dědek a Aleš Michl.

Zapsal: Jan Filáček, sekce měnová

Napsat autorovi RSS

Redakce Roklen24.cz



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.