Nerovnost příjmů se zvyšuje. Olej do ohně přilévají daňové ráje


16:32 • 20. března 2019

Tagy: příjem, nerovnost, HDP, daně

Více než polovinu hrubého domácího produktu, který vytvoří země v Perském zálivu, si tamní majetní uloží do daňových rájů. V pevninské části Evropy je to až 15 procent našeho HDP, které je (ne)daněno mimo území státu. Podle výzkumu vydaného National Bureau of Economic Research (NBER) daňové ráje podněcují problém příjmové nerovnosti ve světě. Mezera mezi chudými a bohatými se nadále zvětšuje.

Podle ekonoma Gabriela Zucmana z Kalifornské univerzity v Berkley a jeho výzkumu Global Wealth Inequality až 10 procent světového HDP je nezdaňováno v zemích, které disponují titulem daňového ráje. Jen pro představu, těchto 10 procent se rovná součtu celého HDP Japonska a Indie. Nejhůře jsou na tom státy Jižní Ameriky a země Perského zálivu, které se hemží ropnými magnáty. V Americe jde zejména o krizovou Venezuelu, které menší příjem z daní rozhodně situaci neulehčuje.

Co mimo nižších státních příjmů daňové ráje způsobují? Vyšší nerovnost mezi společenskými vrstvami, tvrdí americký ekonom Zucman. Do nedávné doby byl jejich vliv na nerovnost příjmů větším otazníkem, než je dnes. S publikací dokumentů jako Panama papers ale byla odhalena data, kolik si někteří movití nezdaňují v oblíbených daňových rájích, jako je Monako nebo třeba Kajmanské ostrovy.

„Studie v minulých letech v jisté míře podceňovaly úroveň a růst příjmové nerovnosti. Globalizace finančního systému totiž značně ztěžuje monitoring tohoto citlivého tématu,“ napsal Zucman ve svém paperu. „Statistiky o daňových rájích, které byly nedávno zveřejněné ze strany centrálních bank, ukazují, že zhruba 10 procent světového HDP je (ne)zdaněno v daňových rájích,“ dodal.

Jak zachránit upadající ekonomiky eurozóny?

Mezera mezi chudými a bohatými roste

Příjmová nerovnost přitom stoupá už několik desítek let. Vezměme si příklad Spojených států. V 80.letech tvořilo bohatství nejbohatšího procenta obyvatel zhruba 25 až 30 procent bohatství USA. V roce 2018 se toto číslo vyhouplo už na 40 procent. Pokud se na stejnou statistiku podíváme z globálního hlediska, podle paperu Global Wealth Inequality se jedná za stejné období o růst z 28 procent na 33 procent u horního procenta lidí na planetě.

Srovnatelné se Spojenými státy může být v příjmové nerovnosti třeba Rusko. „Žádná země, u které se lze dopočítat k příjmové nerovnosti, nemá kromě Ruska tak vysokou nerovnost jako Spojené státy,“ uvedl Zucman pro Business Insider.

Evropa jde s trendem

O něco lépe je na tom Evropa, i když i zde se sledovaná statistika zhoršuje. Přestože evropský kontinent disponuje řádnými ochrannými sítěmi pro sociálně znevýhodněné, tak rovnost v příjmech Evropanů rovněž klesá. Tento trend dokonce platí i pro země, které jsou modelem rovnosti, jako Švédsko nebo Norsko.

Fed flirtuje s koncem kvantitativního utahování

„Pokud zahrneme i aktiva ze zámořských daňových rájů, dojedeme k závěru, že skandinávské a evropské státy procházejí podobným trendem koncentrace bohatství jako USA,“ stojí ve studii Global Wealth Inequality. Ve Skandinávii dochází k vyhnutí se daním zhruba ve třech procentech případů u celé populace. Pokud se ale podíváme na horní 0,01 procenta nejbohatších, tak tam se statistika dostane až na 30 procent příjmů, které nejsou zdaněné.

RSS

Student navazujícího magisterského studia Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Jeho oborem je hospodářská správa a hospodářské a politické dějiny 20. století. Zajímá se o ekonomii, finanční trhy a politiku.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.