O možném ocenění čerstvého laureáta Nobelovy ceny za ekonomii, skotského rodáka Anguse Deatona, se spekulovalo už několik dnů před dnešním oznámením. Nejde tedy o žádné překvapení. Deaton si ocenění bezpochyby zasluhuje. Nobelův výbor hodnotí jeho přínos skutečně významně, o čemž svědčí to, že se o cenu s nikým nedělí.
Deatona, profesora ekonomie a mezinárodních záležitostí z Princetonu, lze jedním výrazem vystihnout jako „informovaného optimistu“. Ve své shrnující knize Great Escape, „Velký únik“, která vyšla předloni péčí Princeton University Press, předkládá hned několik zásadních a příznivých výdobytků lidského rodu.
Čerstvým držitelem Nobelovy ceny za ekonomii je Angus Deaton
Vše přitom opírá o pečlivý výzkum a o čísla, žádná dojmologie se nekoná. Konstatuje, že naděje dožití při narození vzrostla od roku 1900 o celých padesát procent – a stále roste. Navzdory související populační explozi přitom stoupá i průměrná životní úroveň. Podíl lidí žijících z méně než dolaru denně klesl ze 42 procent v roce 1981 na 14 procent v době publikace knihy. „Velký únik“ se tak lidstvu daří. Po tisíce let tomu totiž bylo tak, že ten zlomek šťastlivců, kteří unikli smrti v kojeneckém nebo dětském věku, nakonec zpravidla čelil tíživě chudobě. S osvícenstvím podle Deatona započal právě onen „Velký únik“, únik před předčasnou smrtí a nuznou bídou. Vědci, lékaři, podnikatelé i vládní úředníci totiž začali hledat pravdu, přestalo se lpět na dogmatech.
Deaton nahlíží optimisticky i do budoucnosti, byť si uvědomuje problémy plynoucí z globálního oteplování, stagnace střední třídy či možného hospodářského útlumu v Číně, který prý může vést až k válce. Pro úspěch je podle něj klíčové prohlubování vzdělání. Vzdělání je prý nejdůležitější příčinou obecného rozkvětu lidstva. Jak ve své zmíněné knize píše, průměrný obyvatel Indie je dnes bohatý asi tak jako průměrný Brit v roce 1860. Průměrný Ind se ale už dnes dožívá stejného věku jako průměrný Brit v polovině dvacátého století. Rozšíření poznatků v oblasti zdravotnictví, lékařství či životosprávy – tedy jedním slovem vzdělání – onen rozdíl vysvětluje. Vzdělání je tedy pro lidský rozkvět důležitější než bohatství a vysoké příjmy.
Pokud lidstvo nepodlehne fundamentalismu, ať už „levému“ či „pravému“, bude ve svém „velkém úniku“ pokračovat, věří Deaton.
