Sbohem býku, vítej medvěde. I tak bych se dala charakterizovat současná situace na čínských akciových trzích. Poté, co si za poslední rok prošly čínské akcie bezmála 150% růstem, čelí dnes investoři přesnému opaku. Na trzích se ustálil medvěd, který svou vahou tlačí na pokles cen všech čínských titulů.
Za poslední tři týdny se trh druhé největší ekonomiky světa prošel více jak 30% poklesem. Nezastavilo ho ani několikáté snížení hlavní výpůjční a depozitní sazby čínské centrální banky, ani osekání úrovně povinných minimálních rezerv finančních institucí. Další opatření, jako je uvolnění podmínek maržového obchodování, povolení hlavnímu penzijnímu fondu společně se státní investiční společností Central Huijun nakupovat akcie, zákaz nových prvotních emisí akcií či pozastavení obchodování akcií několika stovek společností o hodnotě zhruba 1,4 bilionů dolarů, měla pouze minimální efekt nedostačující k zastavení volného pádu.
Rudý drak přiostřuje. Boj proti pádu pokračuje
Obavy z rozšíření akciového propadu na reálnou ekonomiku tak neustále stoupají. Zmírnit je se dnes pokusil čínský premiér Li Kequiang. Ten během svého proslovu jasně řekl, že „Čína má odhodlání i schopnost vypořádat se všemi riziky a výzvami, kterým ekonomika čelí.“ Dle něj se hlavní ekonomické ukazatele stabilizovaly a dokonce se objevily i první náznaky nastartování pozitivního vývoje, díky kterým se čínský růst během první poloviny roku ukázal jako obstojný.
I přes evidentní optimismus se však Keqiang nijak nevyjádřil k samotnému akciovému propadu. Stoupající nervozita se tak nakonec projevila v dalším propadu. Index Shanghai Composite za úterý odepsal 1,29 %, což odpovídá od červnového maxima poklesu o více jak 30 %. Index Hang Seng China Enterprises dnes spadl o 3,3 %. Od květnového maxima se tak propadl o více jak 20 %.
Varování přišlo s předstihem
Stratégové ze společnosti BlackRock, Credit Suisse, Bank of America či Morgan Stanley již minulý měsíc varovali investory před nafukující se bublinou na čínském akciovém trhu. V červnu byly akcie indexu Shanghai Composite více jak dvojnásobně dražší, než tomu bylo v rekordním říjnu 2007, a dokonce třikrát dražší než akcie na desíti největších akciových trzích světa, měřeno mediánem odhadovaných zisků.
Následný pokles pak vyvolal nejen akci ze strany vlády, ale zapojily se i soukromí investoři. Během minulé soboty se dohodlo 21 brokerských společností na tom, že použijí 120 miliard juanů, zhruba 19,3 miliardy dolarů, na podporu akciového trhu. Stejně tak učinilo i 25 podílových fondů, které se zavázaly nakoupit vybrané čínské akcie a držet je ve svém portfoliu minimálně jeden rok.
„Čím více se autority snaží uměle podpořit růst trhů, tím více roste riziko mnohem hlubšího propadu,“ řekl pro agenturu Bloomberg Andrew Wood, analytik společnosti BMI. „Ohrozí to tak důvěru čínské vlády. Nemluvě o následcích pro samotnou ekonomiku.“
Řecko? Zapomeňte. Větší obavy budí Čína
Výprodej na burzovní lince
V listopadu minulého roku proběhlo propojení šanghajské a hongkongské burzy. Ani tato linka však nebyla ušetřena prodejů. V tomto směru mají největší podíl zahraniční investoři. Během pondělí se zbavili akcií o hodnotě 13,4 miliardy juanů, což je největší číslo od samotného otevření této spojnice. Za dnešek pak byly prodány tituly o hodnotě 10,3 miliardy juanů.
Investoři prodávali především akcie typu „A“, které zahrnují pouze tituly obchodované v rámci propojení obou burz. Právě toto spojení tak stojí za tím, jak se neúspěch čínské vlády projevil i na hongkongské burze.
Sázky, které se vyplatily
Některé společnosti však na tomto poklesu vydělaly. K ziskům jim dopomohly například burzovně obchodované fondy sázející na pokles akcií. V tomto případě je možné jmenovat například Deutsche Bank, která investovala do těchto instrumentů 859 milionů dolarů. Jen za červen si banka díky této investici připsala výnosy o velikosti 23 %.
Co bude dál?
Jak se vůči dalšímu poklesu zachová čínská vláda? Hodně možností už vyčerpala. Spekuluje se o možném dalším snížení čínských sazeb, avšak tento krok se ukázal jako jeden z těch nejméně efektivních. Stejně tak by mohlo vzniknout řešení v podobě nákupu akcií samotnou centrální bankou. Tento krok by však znamenal problém pro další liberalizaci čínských trhů.
Právě před tímto vývojem varují analytici francouzské banky Societe Generale. Zastavení uvolňování podmínek na trzích by dle nich mohlo naprosto zazdít investorskou důvěru a čínské společnosti by tak přišly o zásadní zdroj financování. Celkový dopad propadu na reálnou ekonomiku pak banka odhaduje poklesem produktu o 0,5 až 1%.
