Rok pravdy. Tak lze označit čerstvě započaté dvanáctiměsíční období. Řeč je o eurozóně a pozornost bude zaměřena především na její periferii. A ještě konkrétněji, politicky nejtřaskavějším je a pravděpodobně bude Řecko. Komentátor Financial Times, Wolfgang Münchau upozorňuje hned na troje volby, jež se letos konají: předčasné parlamentní v Řecku naplánované na 25. ledna, ve druhé polovině roku pak k urnám půjdou Portugalci a Španělé. Vyznění volebních výsledků může být dosti klíčové a konečně ukázat, zda je dosavadní evropský přístup k řešení krize politicky udržitelný, či nikoli.
Řecko míří k předčasným volbám, tamní akcie padají
Určitá změna je nasnadě. V řeckých předvolebních průzkumech v současnosti jasně dominuje uskupení radikální levice SYRIZA, profilující se jako výrazný odpůrce úsporných opatření, která jsou hlavní náplní končící koalice pod vedením Antonise Samarase. Šéf SYRIZA Alexis Tsipras, z jehož potenciálního nástupu do čela nové vlády mají investoři obavu, se nechal slyšet, že příliš přísné podmínky záchranného programu Řecka by v případě vítězství jeho strany doznaly značných změn, dodal přitom, že země nadále ctí svou povinnost dluhy splatit. Řečtí voliči tak stojí před volbou mezi pokračováním ve status quo, tedy fázi fiskální restrikce, a alternativou restrukturalizace dluhu. Ten dosahuje 175 procent HDP a Řecko tak obsazuje nelichotivé první místo v rámci eurozóny.
Přece jen z kola ven?
Dosavadní přístup evropských lídrů vůči řeckému problému byl „trpělivý“, spočívající v prodlužování splatností, odpouštění úroků, zatímco aténská vláda se snažila vyhnout „nevyhnutelnému“, komentuje Münchau. Řeky ovšem tento přístup zřejmě ne příliš přesvědčil a mnoho z nich je nyní připraveno odevzdat svůj hlas radikální levici, která vidí řešení jedině v dluhové restrukturalizaci, spojené s povolením úsporných opasků. Co ale lídrům předvolebních průzkumů uniká, je fakt, že takové řešení bude možná spojeno jedině s odchodem Řecka z eurozóny. Tato možnost přitom (minimálně na politické scéně) již zdaleka nevyvolává takovou hysterii, jako tomu bylo kolem roku 2011.
2015. Připravte se na daleko bouřlivější rok
Hovoří-li (SYRIZA) o nutnosti nových vyjednávání o restrukturalizaci dluhu, měla by také odpovědět na otázku, co se stane, pokud tato jednání selžou a vláda se se zahraničními věřiteli nedohodne. Možnosti se přitom nabízejí dvě: návrat ke status quo (v takovém případě bude volič levicového uskupení přinejmenším zklamaný), nebo odchod z eurozóny spojený s vyhlášením neschopnosti dostát v termínu svým zahraničním závazkům. Což je možnost, kterou SYRIZA vylučuje. To však již neplatí pro německou politickou elitu.
Odchod Řecka zvládneme, vzkazuje Německo
Německý časopis Der Spiegel přišel o víkendu s (nepotvrzenou ani nevyvrácenou) informací, že eurozóna je již schopna oddělení Řecka ustát, bude-li třeba. Německá kancléřka Angela Merkelová i ministr financí Wolfgang Schäuble se údajně shodují, že eurozóna je již dostatečně reformovaná ve srovnání s vrcholem své krize v roce 2012, aby „grexit“ zvládla bez větších komplikací. Co víc, německá vláda prý považuje odchod Řecka z měnové unie v případě volebního vítězství SYRIZA za v podstatě nevyhnutelný. Jinými slovy, jediná cesta pro Atény k restrukturalizaci dluhu je právě za hranice eurozóny.
Jeden za všechny…? Řecko už v tom jede samo
„Nebezpečí řecké nákazy je navíc omezeno, jelikož Portugalsko i Irsko jsou již považovány za rehabilitované,“ napsal Der Spiegel. To se shoduje s pohledem většiny analytiků, podle nichž již nejde o krizi eura, ale „pouze“ o řecký problém, který již nepředstavuje existenční hrozbu pro ostatní členy regionu. Alespoň takový signál vydává trh dluhopisů, kde se výnosy periferních obligací pohybují u dlouhodobých minim. To je třeba ale zasadit do kontextu, v němž španělská ekonomika (v reálném ani nominálním vyjádření) ještě nedosáhla předkrizové síly. Zatímco Řecko tíží obrovský veřejný dluh, Španělsko brzdí zadlužení soukromého sektoru. A stejně jako v Řecku – jedině levice (strana Podemos) vidí řešení v restrukturalizaci dluhu. V obou zemích přitom narůstá podíl veřejného mínění ve prospěch tohoto kroku, bez něhož dojde ke skutečnému nastartování ekonomik a růstu zaměstnanosti jen stěží. Takové klima je živnou půdou pro růst vlivu radikálních hnutí. Lze proto předpokládat, že na konci letošního roku bude něco jinak. Alespoň v rámci současně platných hranic eurozóny.
Hollande: O vystoupení z eurozóny mohou rozhodnout jen Řekové
