Ekonomové David Blanchflower a Andrew Oswald se rozhodli prověřit fenomén krize středního věku. Podle jejich obsáhlého výzkumu, který zveřejnili tento měsíc, existuje korelace mezi věkem a krizí osobnosti. Psychologové ale silně nesouhlasí. O průzkumu a neshodě obou táborů informovala agentura Bloomberg.
Dotazník, který ve výzkumu hrál klíčovou roli, vyplnilo 1,3 milionu lidí z 51 zemí světa. Autoři přišli na základě analýzy této masy dat na to, že po třicítce se u lidí objevuje pokles pocitu šťastného života, který přetrvává zhruba do 50 let věku.
„Ve statistikách vidíme znovu a znovu tvar písmene ‚U‛, který naznačuje nespokojenost lidí po třicítce. Po padesátce se pak křivka opět vrací do stejného stavu jako před třicítkou. Jednoznačně se tak potvrdilo, že krize středního věku existuje,“ uvedl jeden z autorů Andrew Oswald, který pracuje jako ekonom na University of Warwick.
Výsledky studie Oswalda a Blanchflowera byly poměrně jednoduché. V rámci spektra lidí různého statutu zaměstnanosti, manželství, bohatství, rasy, pohlaví, vzdělání, bezdětnosti se respondenti shodovali na klesající spokojenosti v průběhu věku. Dvacetiletí podle studie obecně považují život za skvělý, třicetiletí už za méně růžový a lidé od čtyřiceti do padesáti let za ponurý. Co je však zajímavé, je to, že podle množství dat se jednalo o muže i ženy.
Gender pay gap v EU: Proč ČR patří k rekordmanům?
Oba autoři studovali korelaci štěstí a věku více než deset let. Jejich první odborný paper vyšel v roce 2004. Stálo v něm, že psychologické dno pro muže nastává ve věku 37 let a u žen v 41 (ve výzkumu byla použita data jak z vyspělých, tak z rozvojových zemí). Zástupci oboru psychologů ale s existencí tohoto fenoménu nesouhlasí.
Psychologové s existencí krize nesouhlasí
„Před rokem či dvěma jsem o tomto tématu měla s panem Oswaldem hádku. Dělám výzkumy o vývoji dospělých celou moji kariéru a nikdy jsem nenašla psychologický znak, který by byl spjatý s věkem. Můžete to nazývat krizí středního věku, ale cokoliv se s lidmi děje, nemůžete z toho vinit věk,“ uvedla profesorka psychologie Susan Krauss Whitborneová.
Tampon tax: Daníme ženy za to, že jsou ženy
„Nechápu, proč někteří psychologové dělají, jako by krize neexistovala. Je to očividné. Jediné, co jsme ve výzkumu udělali, je to, že jsme dali dohromady data,“ uvedl druhý z autorů studie David Blanchflower, který působí jako profesor ekonomie na Dartmouth College.
K čemu data využít?
V dnešní době vzrůstá trend monitoringu spokojenosti obyvatel hned v několika vyspělých zemích. Pro vlády i firmy začíná být spokojenost obyvatel s životem čím dál tím víc důležitější. Spolu se štěstím jde i zdraví a produktivita, což je přirozeně plus pro ekonomiku. Citovaná studie však neuvádí, co by měly vlády a firmy s jejich průzkumy štěstí vlastně dělat. Podle Bloombergu se nabízí například možnost použít data k vyhodnocení míry užívání několika klíčových léků či k šetření, zda je potřeba zakročit v problému četnosti sebevražd.
Proč ekonomii vládnou muži? Je příliš sexistická
Autorem pojmu krize středního věku je kanadský psycholog Elliott Jaques. Ten v šedesátých letech minulého století zkoumal kreativní myšlení 310 významných umělců. Při výzkumu přišel na zajímavý vzorec, kdy okolo 35 let věku tito umělci zažívali „prázdno“ a jeich kreativita se vytratila. Vyvodil z toho tedy poprvé myšlenku krize středního věku.
Katolická církev jako impact investor – Roklen24.cz https://t.co/cjfl5zg6P3 prostřednictvím @roklen24 #PopeFrancis #Catholic pic.twitter.com/AGzzdAli8F
— Roklen24.cz (@roklen24) 28. srpna 2017
