Komentář Wallera z Fedu podpořil růst amerických výnosů a dolar. Kurz zpevnil pod 1,0800 za euro. Rostoucí evropské i americké výnosy negativem pro měny regionu. Koruna ve ztrátě nad 25,30 za euro.

Generují daňové výhody nové Einsteiny?

Inovace jsou klíčovým předpokladem pro lepší život. Ať už jde o úspěšný výzkum v medicíně, který zvyšuje kvalitu a délku života, nebo třeba pokrok ve výpočetní technologii, který zlevňuje komunikaci. Inovace jsou rovněž považované za hnací motor růstu produktivity, a tedy i ekonomického růstu. Přirozeně by tak měl být zájem tvůrce hospodářské politiky inovace podporovat. Mnoho vlád tak činí prostřednictvím přímé finanční podpory nebo snížení daňového zatížení vědy a výzkumu.

Ke správnému vyhodnocení vhodnosti jednotlivých opatření a k posouzení, zda vynaložené peníze opravdu vedou ke konkrétním objevům, je nutné pochopit jejich dopady. Důležitý krok k lepšímu pochopení inovací udělala skupina pěti ekonomů v nedávno vydané pracovní verzi článku o tom, zda daňové zvýhodnění vede k více inovačním géniům – Einsteinům.

Autoři dokumentují, že mezi inovátory, tj. mezi lidmi, kteří žádali o zapsání patentu, je vysoká míra příjmové nerovnosti, podobná té mezi všemi lidmi ve společnosti. To je relativně překvapující, protože v rámci vysoce specializovaných a profesních skupin, jako jsou například lékaři nebo právníci, takovou příjmovou heterogenitu nepozorujeme. Přibližně 22 % příjmů inovátorů si rozdělí jedno procento s nejvyššími příjmy. Druhé pozorování autorů je, že soukromé výnosy (měřeno průměrným ročním příjmem mezi 40. a 50. rokem života) jsou vysoce korelované s těmi společenskými (počet citací).

Z pohledu individuálního vědce či inovátora se zdá, že největší množství patentů přichází v době kolem 40 let věku, tedy zhruba uprostřed profesní kariéry. Celou distribuci žadatelů o patent podle věku zobrazuje graf výše. Poslední empiricky pozorovaný trend je, že osobní růst příjmu přichází těsně před schválením patentu, což se jeví jako relativně překvapivé.

Autoři dále představili kariérní model inovátorů, s jehož pomocí argumentují, že finanční podpora není tak důležitá, protože: (i) ovlivňuje jen lidi, kteří mají vztah k inovacím; (ii) má malý vliv na hvězdy inovací, které jsou z agregovaného pohledu nejdůležitější. To druhé plyne z toho, že inovace s vysokým sociálním přínosem jsou zároveň inovace s vysokým soukromým výnosem. Snížení daňové sazby je důležité především pro inovátory s menším společenským významem. Autoři naopak doporučují „nakazit“ více lidí inovátorstvím, z kterého může následně vyrůst inovátorská hvězda.

Nutno podotknout, že autoři studovali dopad finančních stimulů pouze na rozhodování o kariéře jedince, nikoliv na úsilí inovátora, včetně například stěhování do jiných zemí, nebo na chování a rozhodování firem. Z toho důvodu je nutné před doporučením vhodných politik studovat další aspekty finančních bonusů na činnost inovátorů.

Newsletter