Soumrak zlatého věku aneb za 20 let vám úspory už nepostačí

Poslední roky, ba dokonce desetiletí, byly pro investory z dlouhodobého hlediska doslova žně. Ovšem bude tento trend trvat i nadále? Každý obchodník (vyjma shortsellerů) si to přeje, jejich výhled bohužel ostře sráží konzultantská společnost McKinsey. Podle její poslední studie se blíží konec doby „zlatých“ trhů a nastává doba temna minimálních výnosů a celkového snížení životní úrovně.

Studie pracovala se dvěma hlavními scénáři. První se nese ve znamení setrvání současného minimálního ekonomického růstu, druhý naopak sází na zlepšení, které budou mít na svědomí především technologické inovace. Výsledek? Ani jedna varianta nebude během příštích 20 let dosahovat takových výsledků, jako tomu bylo za posledních třicet let. Jak u amerických, tak i evropských akcií bude rozdíl mezi historií a budoucností dosahovat zhruba 1,5 až 4 procentní body. V případě dluhopisů by „gap“ mohl být ještě větší, a to od 3 až do 5 procentních bodů.

„Co je ještě více překvapující, je fakt, že i kdybychom byli v budoucnu svědky silnějšího růstu HDP, výkon akciových a dluhopisových trhů bude během příštích dvaceti let rozhodně horší, přepisuje server Business Insider slova Susan Lundové, jedné z autorek studie. Jak evropské, tak i americké akcie a dluhopisy budou v obou scénářích výrazně zaostávat za výkonem z posledních 30 let (viz graf).

Co to znamená pro investory? Bohužel, nic pozitivního. Do budoucna budou muset více spořit, nebo začít žít s mnohem nižšími nároky, což by ve výsledku mohlo zpomalit i samotný růst reálné ekonomiky. Pro ilustraci poslouží nejlépe příklad, který McKinsey uvádí.

„Uvažujeme-li třicátníka, který očekává reálný výnos portfolia složeného z akcií a dluhopisů o velikosti 4,5 %, což je v souladu s druhým scénářem intenzivnějšího růstu, bude muset v rámci kompenzace nedostačujícího budoucího výkonu trhů (při ostatních podmínkách beze změny) pracovat o 7 let déle. Druhou variantou je pak téměř zdvojnásobení míry, se kterou si aktuálně spoří,“ zní výsledek studie.

Pokud by však reálné zhodnocení bylo nižší jak 3,5%, což jde ruku v ruce s první scénářem minimálního růstu, jedinec by musel pracovat o 9 let déle, případně začít spořit více jak dvakrát tolik, co do teď (viz tabulka).

Takový výhled se nemůže ani zdaleka rovnat zlatému věku z let 1985 až 2014, který se nesl ve znamení klesající inflace, silného růstu čínské ekonomiky a celosvětových korporátních zisků. Celkové reálné výnosy amerických akciových investorů za tu dobu přesáhly stoletý průměr o 1,4 procentního bodu, v případě Evropy byly vyšší dokonce o 3 procentní body. Američtí dluhopisoví obchodníci dosáhly výsledku o 3,3 procentních bodů vyššího než je dlouhodobý průměr, ti z Evropy pak o 4,2 procentních bodů.

Propad trhů aneb jak roboti znehodnocují úspory

Do budoucna tak chybí jasné motory růstu. Úrokové sazby již nemají moc prostoru kam klesnout, a to i za předpokladu toho, že některé země zavedly záporné úroky (viz infografika). Velké evropské a americké společnosti se zase potýkají s problémem poklesu marží. Do toho se navíc projeví i efekt bohatství, který vinou menších výnosů způsobí pokles důchodů domácností a ještě více rozšíří propast mezi příjmovou a výdajovou stránkou penzijních fondů.

Podle McKinsey je tudíž ten nejvyšší čas k přehodnocení všech budoucích očekávání….

Newsletter