Málo lidí, bez kvalifikace. Pomůže ekonomice veletrh?


12:42 • 6. října 2016

Tagy: ČR, průmysl ČR, HDP ČR, práce, trh práce

Tento týden se Brně koná významná událost – Mezinárodní strojírenský veletrh. Kromě čistě obchodních záležitostí na povrch vyplouvají i další témata – a problémy: nedostatek pracovních sil na domácím trhu práce, nedostatečná kvalifikace zaměstnanců, devizové intervence či otázka minimální mzdy.

Důležitost veletrhu podtrhuje i fakt, že se zúčastnila velká část české vlády. Na veletrhu vystavuje velké množství firem z celého světa. Každoročně má velké zastoupení Německo, letos ale dominují čínské firmy, což potvrzuje zlepšení vztahů s Čínou.

České ekonomika je stále v dobré kondici. Loni jsme byli svědky výrazného růstu hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 4,5 procenta. Dle poslední makroekonomické prognózy ministerstva financí letos růst zpomalí, ale i tak dosáhne výše 2,2 procenta, v roce následujícím pak 2,4 procenta.

Podívejme se blíže na další makroekonomické ukazatele, konkrétně nezaměstnanost. Za loňský rok v Česku dosáhla úrovně 5,1 procenta. Predikce ministertva financí pro letošní rok je stanovena na 4,1 procenta a o rok později by již měla nezaměstnanost dosáhnout magické hranice čtyř procent. V případě tak nízké hranice nezaměstnanosti by se dalo hovořit o tzv. přirozené míře nezaměstnanosti, kdy zjednodušeně řečeno pracuji všichni, co pracovat můžou a chtějí. Mohou vůbec v této situaci sehnat zaměstnavatele zaměstnance? Přirozenou míru nezaměstnanosti musíme brát vždy relativně vzhledem k nastavení systému.

Dle Svazu průmyslu a dopravy ČR je nedostatek kvalifikované pracovní síly. Svaz uvádí, že tento nedostatek je více než 140 tisíc pracovníků. Toto téma bylo také diskutováno v rámci veletrhu. Jedním z navrhovaných řešení problému byl dovoz pracovních sil ze zahraničí a to například z Ukrajiny. V případě, že by se urychlilo vydávání pracovních povolení, mohl by být pokryt nedostatek zaměstnanců v průmyslu. Tohle řešení by vést správným směrem. Česko postupem času směřuje k vyšší kvalifikaci a vyššímu počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, kteří o práci nižší kvalifikace nestojí, zahraniční pracovní síla by tak mohla vyřešit tento problém.

Odbory s tímto řešením zásadně nesouhlasí. Tvrdí, že i při tak nízké míře nezaměstnanosti je v Česku stále dostatek pracovních sil. Za tímto krokem vidí pouze snahu o zamezování zvyšování mezd. Je to ovšem pravda? Data hovoří jinak. Za loňský rok rostly mzdy a platy tempem 4,4 procenta, letos by měl být růst dokonce 5,3 procenta, dle ministerstva financí! Nelze tedy jako argument uvádět chamtivost podnikatelů, nacionální protekcionismus na trhu práce problém nevyřeší.

Jak tedy problém s nedostatkem vyřešit? Určitě by bylo možné provést reorganizaci školství. Čísla o nezaměstnaných mladých lidech jen dokládají to, že se mnohdy specializují v oborech, kde pak nenajdou uplatnění na trhu práce. Možné zpřísnění podmínek v příjímacím procesu na vysoké školy by mohlo nahrávat více učebním oborům, které v současné době nemají dostatek kvalitních uchazečů, a problém s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil by mohl být vyřešen. Určitě každý z nás slyšel, a nebo možná použil větu: „Za nás by se tento člověk nedostal ani na střední školu, a teď studuje vysokou!“ Tento argument je svým způsobem pravda, ale vrací nás to o mnoho let zpět a nutně musí vést k otázce – kdo naplánuje, které obory jsou potřeba? Tento experiment jsme tu již měli, a moc se nepovedl. Trh práce potrestá sám lidi, kteří neuváženě zvolí cestu ve výběru svého profesního zaměření. Potrestá ovšem jen tyto lidi, kteří špatně zvolili? A co stát a daňoví poplatníci, kteří potom na tyto lidi doplácejí? Dostáváme se trochu do začarovaného kruhu. Školství by si určitě reformu zasloužilo, nicméně v případě našeho problému nenabízí dostatečně rychlé řešení.

Již jsem zmínil přirozenou míru nezaměstnanosti. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) se pustila do zaměstnavatelů a v podstatě je obvinila z toho, že za nedostatek pracovních sil si mohou sami, když v době nedostatku platí svým zaměstnancům pouze minimální mzdu, tedy 9900 hrubého.

Dejme si tedy minimální mzdu a přirozenou míru nezaměstnanosti do kontextu. V současné době již nejde nalézt dostatek pracovní síly na domácím trhu práce. Zaměstnanci, kteří chtějí pracovat, tak pracují, a na trhu práce probíhá leda tak fluktuace, kterou dokládá i relativně vysoký růst mezd, kdy zaměstnavatelé přidávají svým zaměstnancům, aby jim neutekli ke konkurenci. Můžeme tedy hovořit o přirozené míře nezaměstnanosti. Ta by určitě šla snížit, pokud bychom snížili hladinu socialistického cítění u paní Marksové. Na trhu práce se najdou určitě i lidé, co by pracovali za nižší než nastavenou minimální mzdu, která podnikatelům výrazně zvyšuje náklady a znemožňuje zaměstnat více lidí. Velké sociální jistoty, které také ministryně Marksová propaguje, jen dále znemožňují nalézt zaměstnance. Pokud volí lidé mezi nižším platem a možnosti o něco málo nižší podpory v nezaměstnanosti, tak často raději volí druhou možnost, která je také spojena s volným časem.

Řešení samozřejmě je, zmínil jsem jej již na začátku. Liberalizace trhu práce, spojena s přílivem zahraničních pracovních sil. Mít vysokou minimální mzdu, vysoké podpory v nezaměstnanosti a jiné sociální dávky, uzavírat domácí trh práce nejde dohromady spolu s nízkou mírou nezaměstnanosti. Mezi těmito proměnnými existuje trade-off a v současné době můžeme hovořit o přirozené míře nezaměstnanosti, ale jen vzhledem k nastavení systému.

Napsat autorovi RSS

Absolvent bakalářského studia Národohospodářské fakulty, současně dokončuje magisterské studium v oboru Finance s vedlejší specializací Oceňování podniku a jeho majetku na Fakultě financí a účetnictví na Vysoké škole ekonomické v Praze. Dříve spolupracoval externě, nyní je ekonomickým autorem redakce Roklen24 a Project Manager společnosti Roklen. Aktivně se věnuje ekonomii, s důrazem na makroekonomické dění a také se zabývá politickým děním ve společnosti. V minulosti zastával pozici finančního analytika ve společnosti Economia a Neovize.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.