Švýcarský vzor měnové politiky padl. ČNB chce být lepší

V listopadu 2013, když Česká národní banka stanovila kurzový závazek koruny vůči euru, uvedli tuzemští centrální bankéři jako svůj zdroj inspirace švýcarské kolegy. O to více se ovšem od Švýcarské národní banky jako vzoru distancují poté, co SNB před dvěma týdny zcela zaskočila trhy svým zrušením intervenčního režimu, v rámci něhož udržovala švýcarský frank slabší vůči euru minimálním kurzem 1,2 EURCHF.

Překvapivý krok, k němuž se SNB uchýlila 15. ledna, vedl ke skokovému propadu franku vůči hlavním světovým měnám včetně české koruny. Vůči euru švýcarská měna propadla ten o více než 40 %, aby se následující dny tento měnový pár obchodoval poblíž parity. Překvapení trhu bylo na místě. SNB krok učinila jen tři dny poté, co její viceguvernér Jean-Pierre Danthine řekl, že strop pro frank musí „zůstat pilířem“ měnové politiky. Samotný guvernér SNB Thomas Jordan se ještě v úvodu roku nechal slyšet, že kurzový závazek limitující zisky franku je „naprosto klíčový“ pro švýcarskou ekonomiku. Nečitelnost švýcarské měnové politiky pak podtrhuje včerejší rozhovor s viceguvernérem SNB, který deklaroval „připravenost“ k obnovení intervencí na devizovém trhu. Ale to už je jiná věc…

Švýcaři matou trhy: „Jsme připraveni intervenovat“

Švýcarská centrální banka nečekaně uvolňuje frank a spouští jeho rally

Bankéři z ČNB ve svých vyjádřeních zdůrazňují, že v českém případě bude opuštění intervenčního režimu, až nastane čas, zcela předvídatelným a hladkým procesem. S cílem zabránit skokovému posílení české měny po uvolnění kurzového závazku. Koruna je od jeho zavedení vůči euru o více než 7 procent slabší, poté co tento měsíc oslabila až k úrovni 28,50. „Způsob exitu, tak jak ho komunikujeme již déle než rok, je zcela odlišný od způsobu, který zvolili Švýcaři,“ podotkl před několika dny guvernér ČNB Miroslav Singer.

Česká národní banka začala intervenovat proti koruně poté, co jí po snížení hlavní úrokové sazby na 0,05 % v roce 2012 zbyl znatelně menší prostor pro další uvolnění měnové politiky konvenčními cestami. Krok doprovodila viditelně otevřenější rétorikou směrem k veřejnosti. Není divu, tlak a kritika médií, které intervence vyvolala, přiměla centrální bankéře svůj krok obhajovat.

V prosinci ČNB potvrdila plán udržet kurzový závazek koruny vůči euru nejméně do prvního čtvrtletí roku 2016, kdy by se podle ní měla míra inflace vrátit k 2% cíli. V minulém týdnu pak guvernér Singer řekl, že stanovenou hranici 27 korun k euru bude centrální banka patrně uplatňovat déle, než původně předpokládala. V dohledné době zřejmě nebude potřeba zpřísnit v Česku měnovou politiku, dodal. Trvá přitom výrok, včera zopakovaný viceguvernérem Vladimírem Tomšíkem, že k ukončení intervenčního režimu ČNB přistoupí pouze tehdy, až usoudí, že je česká ekonomika dost silná, aby vytvářela „dostatečné a stabilní“ inflační tlaky. To v překladu znamená, že míra růstu cen by se měla od 2% cíle vzdálit maximálně o jeden procentní bod a to jedním či druhým směrem. Další člen bankovní rady Kamil Janáček ještě zdůraznil, že ukončení kurzového závazku bude „transparentní“ a nijak podobné švýcarskému způsobu.

Singer: ČNB asi bude držet závazek kurzu koruny déle (+komentář)

Pravděpodobné prodloužení intervenčního režimu budou mít do značné míry na svědomí nízké ceny ropy, spolu se slabým vývojem evropské ekonomiky. „Dovážíme a ještě nějakou dobu zřejmě budeme importovat systematické protiinflační a často i deflační tlaky z eurozóny…,“ podotkl Singer. To dokládá pouze 0,1% nárůst spotřebitelských cen v prosinci, který o plných 0,5procentního bodu zaostal za odhadem ČNB.

Newsletter