Co ropné společnosti tají svým investorům?

V červnu 2014 odstartoval mohutný propad cen ropy, který její úroveň stlačil o bezmála 50 %, což odpovídá hodnotě kolem 50 dolarů za barel. Tento posun byl jednoduše způsoben převahou nabídky nad poptávkou, která v podstatě trvá až dodnes.

Kdy bude dosaženo pomyslného dna, od kterého se černá komodita odrazí? Na tom se neshodnou ani ti nejzkušenější analytici a ekonomové. Zjednodušeně lze říci, že klesající trend zvrátí až situace, kdy poptávka převýší nabídku. Ovšem co když se dlouhodobá poptávka zastaví na úrovni mnohem nižší, než ropný průmysl očekává?

Přesně na tento scénář, resp. na jeho několik variant, se zaměřil londýnský think tank The Carbon Tracker Initiative. Z provedené studie nakonec vzešel soubor fundamentů, které by mohly cenu ropy a dalších energetických komodit doslova srazit na kolena.

Z historického hlediska je poptávka po energetických komoditách tažena růstem populace, ekonomickým růstem a (ne)efektivním  využitím technologií energetického sektoru. Jedním z důležitých indikátorů je i regulace uhlíkových emisí. Carbon Tracker v souvislosti s tímto dokonce sleduje skupinu vybraných aktiv, jejichž ceny by značně utrpěly, pokud by byla současná emisní pravidla ještě více zpřísněna. Jakmile by nebyl ropný průmysl schopen dodržovat „novou emisní normu“, aniž by tím neutrpěly jeho zisky, propadla by se tedy nejen cena ropy, ale i na ní navázané cenné papíry.

Jiný možný scénář pracuje s tempem růstu populace. Pokud by světový počet obyvatel do roku 2050 dosáhl „pouze“ 8,3 miliardy oproti očekávaným 9,7 miliardám, se kterými pracuje OSN, spotřeba fosilních komodit by se mohla propadnout až o 17 %. Pokles by pak nejvíce zasáhl uhlí, u kterého by hrozil až 25% propad poptávky.

Významnou roli hraje i světový ekonomický růst. Právě ten je pro energetický sektor zcela klíčový. Čísla, se kterými energetické firmy do budoucna počítají, se nacházejí na ročním růstu hrubého domácího produktu v rozmezí od 2,8 až 3,6 %. Ovšem tyto predikce mohou být výrazně narušeny událostmi, jako je například zpomalení čínské ekonomiky. Například ropná společnost BP sází ve svém pesimistickém scénáři na zpomalení čínské a indické ekonomiky až na 4 % ročně. Při takovém vývoji by se světová energetická poptávka mohla do roku 2035 snížit o více jak 8,5 %.

Ještě větší vliv by mělo mít již „nakousnuté“ zpřísnění pravidel emisí skleníkových plynů. I přesto, že většina mezinárodních jednání ohledně zastavení nárůstu škodlivých emisí skončila nezdarem, výraznější restrikce by se dle studie Carbon Trackeru určitě projevila v celkové energetické poptávce. Ono zpřísnění by bylo vysoce pravděpodobné tehdy, jakmile by se úroveň globálního oteplování přehoupla přes obecně přijímaný strop na dvou stupních celsia. Některé odhady dokonce tvrdí, že by světová teplota mohla stoupnout o 4 až 6 stupňů.

Svou trochou by na pokles poptávky mohly působit i obnovitelné zdroje energie. Pokud by se ukázalo, že právě ty jsou schopny pozitivně působit na redukci celkových nákladů, podniky by okamžitě začaly nahrazovat původní zdroje těmi alternativními. Faktem ale zůstává, že díky levné ropě je tento scénář zatím nepravděpodobný. Revoluce takových rozměrů by k úspěchu potřebovala nové a levné technologie, které by byly dostupné úplně každému. Jako příklad je možné jmenovat třeba efektivnější skladování elektřiny, u kterého nejsou zaznamenány žádné ztráty.

Suma sumárum, think tank Carvo Tracker poukazuje na poměrně reálné hrozby budoucího vývoje nejen ceny ropy, ale celého energetického průmyslu vůbec. Většina společností však s těmito scénáři nepracuje, což by ve výsledku mohlo poškodit nejen je, ale především investory do nich investující.

 

Newsletter