Jak dovolené zamávaly s ekonomikou


08:43 • 7. září 2016

Tagy: Ekonomika, průmysl ČR, stavebnictví, zahraniční obchod

Včerejší várka špatných dat z průmyslu, stavebnictví či zahraničního obchodu není tak úplně překvapivá. Čekalo se, že se letošní červenec do českých makroekonomických dějin zlatým písmem zrovna nezapíše. Otázka je, zda meziročně nižší počet pracovních dní (červenec 2015 jich měl o tři více) nebo celozávodní dovolené, což jsou stále jen jednorázové záležitosti, červencový útlum vysvětlují v celé jeho hloubce.

Nebo zda se na dlouho neviděných propadech podepisují také trendy, jež mají potenciál oslabit českou ekonomiku trvaleji. Uvažme, že průmysl se v červenci propadl nejvýrazněji od ledna 2011, nové průmyslové zakázky pak dokonce nejstrměji od července 2009, stavebnictví zase zaznamenalo nejcitelnější sesuv od března 2013 a hlubší meziroční pokles exportu (v korunovém vyjádření) nastal naposledy v prosinci 2012.

Tuzemský průmysl v červenci propadl o sedminu

Moudřejší budeme příští měsíc, kdy vyjdou srpnová data, která mohou mnohé korigovat. Nicméně už nyní je zřejmé, že za červencovými propady – pomineme-li export – nejsou čistě jen jednorázové faktory, nýbrž i ty trvalejší. Na druhou stranu, těmto trvaleji působícím „protivětrům“, jimž česká ekonomika čelí a čelit ve druhém letošním pololetí bude, zatím není v souhrnu třeba připisovat nějakou významnou sílu. 

České stavebnictví utrpělo nejprudší propad od března 2013

Za propadem průmyslu opravdu z velké části stojí kalendářní vlivy a dovolené, stanovované letos v závodech převážně na červenec. V letech 2014 a 2015 nastaly celozávodní dovolené zhruba ve stejnou dobu v srpnu, takže loni nemohly být příčinou meziročního útlumu. V roce 2013 ale probíhaly pro změnu v červenci, nikoli v srpnu, takže průmysl v srpnu 2014 vykázal takřka šestiprocentní meziroční pokles. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů tehdy před dvěma lety klesl jen o 2,8 procenta. Letos po podobném očištění průmysl spadl o 7,6 procenta. Rozdíl je zřetelný. Zatímco předloni byl průmysl na vzestupné dráze, letos svoji dynamikou ztrácí – bez ohledu na kalendářní vlivy a dovolené. Toto zpomalení by však zatím nemělo být fatální. Hovoří pro to alespoň měkké ukazatele, jako je srpnový index nákupních manažerů v průmyslu, který v létě vykazuje stabilizované hodnoty, byť nikterak zářné, či nálada podnikatelů z průmyslové branže. Ti byli letos v srpnu nejoptimističtější od loňského července. 

Tuzemský zahraniční obchod propadl do nečekaného schodku

Za fundamentální ztrátou dynamiky českého průmyslu stojí zpomalení ekonomiky eurozóny ve druhém čtvrtletí či určité nasycení trhu, který byl po dlouhých letech poznamenaných krizí a recesí notně podvyživený. Vládní politici se zatím další krize či recese české ekonomiky ale bát nemusejí. Měli by však zvážit to, že neustálé přisypávání státním zaměstnancům na platech možná koupí pár hlasů u voleb, ale dlouhodobě české ekonomice pomohou spíše výdaje produktivními, tj. investičními. Právě nízká investiční aktivita je také jedním z důvodů slabého července, jak v průmyslu, tak zejména ve stavebnictví. Spotřebu domácností není nyní třeba stimulovat, neboť je tahounem české ekonomiky už teď.  Z hlediska politika je ovšem pochopitelně lákavější – a jednodušší – zvyšovat platy ve státní sféře než se zasazovat o vyšší investice typu projektu vysokorychlostní železnice, které se zúročí až dlouho po skončení jeho mandátu.

Zkrácená verze článku vyšla v deníku E15.

Napsat autorovi RSS

Lukáš Kovanda, Ph.D., je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Přednáší na Vysoké škole ekonomické a Vysoké škole ekonomie a managementu, působí jako ekonomický expert Platformy pro internetovou ekonomiku a zasedá ve správní radě think-tanku Prague Twenty, jejž dříve vedl z pozice výkonného ředitele. Je autorem řady populárních i odborných ekonomických článků. V minulosti působil jako ekonomický konzultant, dále jako hlavní analytik časopisu Týden a deníku Lidové noviny. Řídil redakci ekonomického týdeníku Profit. Publikoval víc než stovku osobních rozhovorů s předními světovými finančníky a ekonomy včetně mnoha laureátů Nobelovy ceny. V roce 2009 vyšla jeho první kniha Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, v roce 2011 pak navazující Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize. V roce 2012 vydal „učebnici pop-ekonomie“ s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé, která se dočkala i slovenského překladu. O rok později mu vyšla další pop-ekonomická kniha Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano. V roce 2014 na Slovensku vydal knihu Šťastie je krásna věc



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.