Obchodníci ČNB se v září při bránění závazku hodně zapotili


12:37 • 8. listopadu 2016

Tagy: ČNB, intervence

Obchodníci České národní banky se v září zapojili do aktivního bránění kurzového závazku v druhém nejvyšším měsíčním objemu za celou dobu jeho již tříletého trvání – bez samotného úvodu. ČNB intervenovala v objemu odpovídajícím 99,6 miliardy korun.

Devizoví spekulanti v září významně zintenzivnili své sázky na posílení koruny po očekávaném ukončení intervenčního závazku. Téměř sto miliard korun, které ČNB během jediného měsíce vydala na obranu závazku, představuje s nepatrným odstupem druhý největší objem intervencí, po srpnu roku 2015. Spekulativní nákupy devizových hráčů byly v září tak silné, že je musel svými verbální intervencemi v médiích „krotit“ guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Trhy opakované ujistil, že ČNB hodlá závazek opustit nejspíše až ve třetím nebo čtvrtém kvartálu roku 2017. Spekulativní horečku však podle všeho neuklidnil, neboť silné spekulativní tlaky posilující korunu – a nutící ČNB vehementně intervenovat – pokračovaly podle všeho i v říjnu.

V první polovině roku byla aktivita ČNB v oblasti bránění závazku spíše slabší, než se čekalo začátkem roku, neboť koruna oslabovala „přirozeně“, zejména kvůli nejistotě spjaté s britským referendem o setrvání v Evropské unii a jeho možných bezprostředně negativních dopadech (tyto obavy se nenaplnily). Zejména v posledních čtyřech měsících roku bude ČNB muset, zdá se, tuto svoji slabší než předpokládanou aktivitu kompenzovat pro změnu velice objemnými intervencemi, jejichž měsíční objem zřejmě překoná dosavadní zmíněný „rekord“ z loňského srpna.

Sílící spekulativní tlak je podněcován růstem míry inflace v České republice, který dále zrychlí, dobrým makroekonomickým stavem naší ekonomiky a váháním Evropské centrální banky s dalším rozšířením či prodloužením její programu odkupu aktiv. Toto váhání zvyšuje pravděpodobnost dřívějšího ukončení intervenčního režimu ČNB, která je na krocích ECB vysoce závislá. 

V letošních první devíti měsících vydala ČNB v rámci své aktivní intervence v přepočtu necelých 250 miliard korun. Za celý loňský rok intervenovala v objemu necelých 244 miliard korun. Vzhledem k tomu, že v listopadu 2013, při zahájení intervence, vydala za oslabení koruny zhruba 200 miliard korun, značí to, že celkově již do letošního září intervenovala v souhrnném objemu kolem 700 miliard korun.   

Objem devizových rezerv v držení ČNB v poměru k hrubému domácímu produktu ČR se nyní pohybuje kolem 45 procent. To je stále z hlediska ČNB poměrně „komfortní“ úroveň. I při aktuálně pozorovaném a také vyhlíženém citelném zesílení spekulativních tlaků tak má ČNB stále dostatečný manévrovací prostor, aby závazek uhájila, byť lze při eskalaci situace čekat kritiku např. z politických kruhů. Připomeňme, že při zahájení intervenčního režimu představoval objem devizových rezerv v držení ČNB zhruba 22 procent HDP. Nutno však říci, že devizové rezervy narůstají i z jiných důvodů, než je právě intervenční oslabování české měny.

Vzhledem k poměrně dobrému výkonu tuzemské ekonomiky a pokračujícím značným přebytkům zahraničního obchodu lze ovšem čekat silný tlak na zhodnocení koruny a tím i intenzivnější aktivitu ČNB v oblasti aktivní intervence v nadcházejících měsících. Zmírnit tlak na posilování koruny může zmírnit měnověpolitické zasedání ECB, které se bude konat 8. prosince. Pokud ECB rozhodne o prodloužení či rozšíření svého programu odkupu aktiv, klesne pravděpodobnost dřívějšího ukončení závazku ČNB, která nyní naopak narůstá – nelze vyloučit ukončení závazku už ve druhém čtvrtletí roku 2017.

V krajním případě bude ČNB muset při opouštění závazku zavést negativní úrokové sazby, což je možnost, kterou v rámci svých jednání její bankovní rada v poslední době opakovaně diskutuje. Negativní úrokové sazby by centrální bance „exit“ mohly usnadnit. 

Tip: RoklenFx Denní výhled – Zaregistrujte si zasílání mailem

Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

Napsat autorovi RSS

Lukáš Kovanda, Ph.D., je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Přednáší na Vysoké škole ekonomické a Vysoké škole ekonomie a managementu, působí jako ekonomický expert Platformy pro internetovou ekonomiku a zasedá ve správní radě think-tanku Prague Twenty, jejž dříve vedl z pozice výkonného ředitele. Je autorem řady populárních i odborných ekonomických článků. V minulosti působil jako ekonomický konzultant, dále jako hlavní analytik časopisu Týden a deníku Lidové noviny. Řídil redakci ekonomického týdeníku Profit. Publikoval víc než stovku osobních rozhovorů s předními světovými finančníky a ekonomy včetně mnoha laureátů Nobelovy ceny. V roce 2009 vyšla jeho první kniha Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, v roce 2011 pak navazující Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize. V roce 2012 vydal „učebnici pop-ekonomie“ s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé, která se dočkala i slovenského překladu. O rok později mu vyšla další pop-ekonomická kniha Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano. V roce 2014 na Slovensku vydal knihu Šťastie je krásna věc



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.