Světová banka poprvé představila a vydala tzv. „pandemické dluhopisy” v celkové hodnotě 422 milionů dolarů. Cílem této emise je zajistit okamžité finanční prostředky zemím zasaženým pandemiemi vážných infekčních nemocí. Investoři tak mají reálnou možnost zachránit svět a přijít si na tučné zisky s tím, jak bylo poprvé, s nadsázkou řečeno, riziko pandemie přesunuto na finanční trhy. Jak uvádí Světová banka, financování mírných až vážných pandemií vyjde ročně v průměru na 570 miliard dolarů, tj. 0,7 procent světového HDP.
Využívání dluhopisů jako „pojistky“ proti období krize není novým nápadem. Pandemické dluhopisy představují určitou obdobu tzv. „katastrofických” bondů, které umožňují získat finanční pomoc zemím zasaženým hurikány a zemětřesením. Ty aktuálně tvoří trh o hodnotě 29 miliard dolarů.
Pandemické dluhopisy přichází jako reakce na virus ebola, který postihl západní Afriku v roce 2014 a zabil tisíce lidí. Přestože dárci přispěli více než 7 miliardami dolarů na boj proti tomuto viru, samotné shromažďování finančních prostředků trvalo dlouhé měsíce, přičemž nakonec „přišly až příliš pozdě a neefektivním způsobem,“ uvedl Tim Evans, šéf sekce světového zdravotnictví Světové banky. Odhaduje se, že by počet obětí byl 10krát nižší, kdyby finanční prostředky tenkrát dorazily včas.
Emise katastrofických bondů na vzestupu
Jak uvádí server The Economist, pandemie se s velkou pravděpodobností stanou stále častějším jevem. Jejich četnost a rozmanitost se významně zvýšila během uplynulých 30 let, a to především kvůli intenzivnějšímu pohybu osob, zboží a jídla. Světová banka konstatuje, že pravděpodobnost výskytu pandemie jakéhokoliv viru v nadcházejících 15 letech je vysoká.
Banka proto nyní vydala pandemické dluhopisy splatné k roku 2020 o celkové hodnotě 322 milionů dolarů a swapy za dalších 100 milionů dolarů, díky čemuž vytvořila nástroje mimořádného financování pandemií ve světě. Teto instrumenty, které jsou zaštítěny vládami Německa a Japonska, umožní rychlé financování zasažených zemí, což zahrnuje 77 nejchudších států světa. Podle serveru The Economist byla poptávka po pandemických dluhopisech velká a jejich emise byla přečerpána o 200 procent. Kupujícími bylo široké spektrum investorů – od těch specializujících se na katastrofické dluhopisy až po správce penzijních fondů.
V jádru se jedná o dluhopis, který investorovi vynese 7 či 11 procent (podle typu viru), a to pokud do doby splatnosti nevypukne žádná pandemie. V opačném případě se investoři budou muset vzdát jak kupónu, tak celé původní investice. Aby se tak stalo, nákaza musí dosáhnout předem stanovené úrovně, která je dána počtem mrtvých, mírou růstu nakažených a tím, zda-li se rozšíří za hranice státu. Dluhopisy pokrývají 6 typů virů, které mohou potenciálně vyvolat pandemii jako například nové viry chřipky či koronaviry, které způsobují SARS a MERS. Finanční prostředky poputují zasaženým zemím a charitativním a záchranným organizacím pomáhajícím v daném regionu.
Pokud patogen nemoci není znám, jako tomu bylo například v případě SARS v roce 2002, Světová banka má připraveny sekundární rezervy. Jejich využití by mělo být ještě flexibilnější, neboť tyto peněžní prostředky nebudou ve formě dluhopisů, ale přímých peněžních darů. The Economist uvádí, že Německo již přispělo 50 miliony eur.
Světová banka dále vydala katastrofické dluhopisy o hodnotě 1,6 miliardy dolarů, „dluhopisy udržitelného rozvoje” propagující etické investování a „zelené dluhopisy”, které platí za projekty šetrné k životnímu prostředí.
