Potřebujeme svazovat bitcoin regulací? Budeme muset hlásit transakce s ním uskutečněné? Uvalit na něj zdanění? Odpověď i na tyto otázky hledala vůbec první tuzemská debata svého druhu za účasti expertů z bitcoinové komunity, dohledu v podobě České národní banky i FAÚ ministerstva financí či akademické půdy. Ponechá regulátor bitcoinu volnost? Volání po nastavení pravidel přichází ze samotné bitcoinové komunity, upozorňuje viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.
„Jsme v situaci, kdy musíme ke kryptoměnám zaujímat pozice. Co se týče bitcoinu, tou pozicí je: nepomáhej, ani nebrzdi, avšak nepřejímej za kryptoměny zodpovědnost,“ řekl na konferenci „Revoluce jménem bitcoin: Co na ni regulátoři?“ viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl s dovětkem, že „cokoli tu zazní, bude mít vliv na budoucí postoj ČNB“. Akci pořádaly společně ČNB, CEVRO a RoklenKlub.
Revoluce jménem bitcoin: Co na ni regulátoři? – videozáznam
Finančně analytický útvar ministerstva financí (FAÚ) podle jeho ředitele Libora Kazdy sleduje bitcoin v rovině možného nelegálního chování. „Naším úkolem je zabránit zneužívání finančního systému, praní špinavých peněz a snažit se o uchování stop o přesunech majetku. Než samotný systém bitcoinu nás proto zajímají peníze do něj vložené a naopak jej opouštějící,“ uvedl Kazda na konferenci.
Už v září roku 2013 vydal FAÚ kvůli stále širšímu používání digitálních měn jako je bitcoin metodický pokyn, kterým vyzývá povinné osoby, aby při své činnosti věnovaly „obchodům s těmito snadno zneužitelnými prostředky“ náležitou pozornost. V praxi to znamená jako podezřelý zvažovat obchod s digitální měnou, překračující jeden tisíc eur a FAÚ vždy hlásit transakce spojené s takovými měnami nad hodnotu 15 tisíc eur.
Za dva až tři týdny vstoupí dle slov Libora Kazdy do vnějšího připomínkového řízení návrh legislativy nové. Kolem ní se logicky strhla živá diskuse, například v rovině, koho bude norma považovat za povinnou osobu. „Ty, kdo kolem bitcoinu podnikají za účelem dosažení zisku,“ vymezil Kazda v reakci na mediální šum, s novou normou spojený.
Jak vidí bitcoin hlasy z akademické sféry? Rektor Vysoké školy CEVRO INSTITUT Josef Šíma pokládá za zásadní bod debaty kolem bitcoinu monopol, který je stejně nebezpečný při poskytování peněz, jako jinde. „Nehovoříme jen o bitcoinu, kryptoměn je více než 500. Vidíme laboratorní testování ekonomických teorií na kryptoměnách, z nichž některé jsou poskytovány za účelem zisku, jiné neziskové. Některé jsou kryté, jiné nekryté. I někteří zastánci bitcoinu věští jeho pád právě proto, že v jeho jádru odhalují monopolní charakter,“ upozornil Šíma.
Podle Dominika Stroukala, pedagoga VŠE a stoupence bitcoinu a konceptu kryptoměn obecně, v dnešní diskusi kolem bitcoinu ani tolik nejde o něj samotný, jako o celou technologii, která se skrývá pod ním. Na mysli má blockchain. Ten je podle Stroukala odpovědí na problémy měn, jako byly E-Gold. Bitcoin je pouze jednou z aplikací, která je na něm postavena. „Problémem vždy bylo, že měna měla své centrum. Dnes máme nástroje, která dokáží centra decentralizovat – blockchain. Jsme na začátku, je to otázka mnoha, možná stovky let. Já si o technologii myslím, že je revoluční,“ řekl Stroukal. A v této rovině dodává: „Máme tedy vůbec co regulovat? Já budu tvrdit, že ne. Chceme regulovat technologii, která má potenciál změnit svět a já věřím, že k lepšímu? Regulací vždy něco pokazíme,“ soudí Stroukal.
Za spíše skeptika než kritika bitcoinu se označil profesor VŠE v Praze Zbyněk Revenda. Problém cítí hlavně v nevyjasněnosti, co vlastně bitcoin je. Jak je na tom s funkcemi měny? Uchovatel hodnoty? Prostředek směny? Potíž vidí Revenda také ve vymezování se proti monopolu měny, rozumějme centrální bance. „Dnes máme bezhotovostní a hotovostí peníze. Existují země, kde se vážně vedou debaty o zrušení hotovostních peněz (pozn.“ například Dánsko). Tuzemský denní obrat mezibankovních transakcí je 1200 miliard korun při 2,5 milionu transakcí. 85 procent peněz, jdoucích do našeho finančního systému, pochází z druhého stupně bankovního systému, od komerčních bank,“ vyvrací Revenda mýtus o peněžním monopolu centrální banky. Co bitcoin a bezpečnost? „Fandím všem inovacím, ale zastávám názor, že je nezbytné je regulovat. E-Gold byl zavřen právě kvůli praní špinavých peněz,“ upozornil Revenda.
„Bitcoin vznikl a nelze jej zastavit, bude s námi nebo bez nás,“ dívá se na bitcoin Martin Stránský. Loni si ke kulatým narozeninám založil firmu world BTC business. Ta provozuje krom jiného automaty na bitcoiny. „Co pro mne znamená revoluce jménem bitcoin? Symbol svobody a nezávislosti to i v oblasti investiční. Nekonečnou příležitost. Bitcoin je ekonomické ‚ANO bude líp‘,“ říká s trochou nadsázky Stránský s dovětkem, že ANO je v tomto případě Asociací nespokojených občanů.
Ostře vůči centrálním bankám se vymezil Tomáš Forgáč, zakladatel bitcoinového startupu Coin of Sale. „Dnes málokdo pochybuje, že je to právě monetární expanze, která způsobuje cyklus, včetně krize 2008,“ řekl krom jiného. Co si myslí o volání po regulaci a to i zevnitř bitcoinové komunity nebo požadavku na absolutní bezpečnost? „Spotřebitel při vědomí, že systém je regulován, ztrácí základní instinkty, svou obezřetnost. Vezměte si případ Madoff“. Forgáč také připomněl monstrózní únik dat z JPMorgan. Za naivní pokládá představu, že mezeru k pocitu jakési absolutní bezpečnosti vyplní zástupci regulátora.
Co člověk, to názor. Pozornost k otázce, jak tedy vnímat bitcoin, když není platidlem, nemá funkce měny, přesto je nazýván kryptoměnou, vrátil moderátor diskuse, hlavní ekonom Roklen, Lukáš Kovanda.
„Záleží na uživateli, tedy těch, kdo s ním pracují, jak umějí takový nástroj používat. To dle mne není klíčová otázka. Ta je jiná: jak regulatorně, dohledově k tomuto fenoménu přikročit,“ reagoval k podstatě bitcoinu Mojmír Hampl. „To co bych já chtěl slyšet a vědět: má v systému, jako je bitcoin, fungovat něco jako ochrana spotřebitele? My doposud říkáme ‚nepomáhat a nechránit‘,“ ptá se Hampl.
Podle šéfa FAÚ Libora Kazdy se úřad ministerstva financí dnes na bitcoin jako na měnu dívat nemůže, protože funkce měny jsou jasně dány a bitcoin je dnes nenese. „Obchodování s bitcoiny ale lze propojit s reálnými penězi na vstupu i výstupu, proto transakce musíme sledovat. Co se děje v systému, pro nás není tolik zajímavé,“ shrnul ředitel FAÚ.
Podle rektora CEVRO Josef Šímy je dnes bitcoin fascinující technologií, která se dále rozvíjí a regulací bychom jí růst neměli vzít. Podle Zbyňka Revendy ale regulace bitcoin nijak ohrozit nemusí, stejně jako nás neohrožuje to, že díky regulaci nejezdíme všichni na červenou. Vyzdvihl ale otázku zdanění transakcí v bitcoinu i přesvědčení, že jakmile se více rozšíří a bude šířeji přijímán, ČNB bude nucena na jeho trh vstoupit.
„Bitcoin má všechny dobré vlastnosti, aby se v budoucnu penězi stal. Regulace MF a ČNB je spíše otázkou mediální role, než aby měla reálný dopad. Znám řadu lidí, kteří o bitcoinu vědí, viděli to v televizi, ale vždy ve spojení s negativní zprávou. Pokud pošle ČNB vzkaz typu je to zajímavá technologie, ale my ji neregulujeme, pomůže to bitcoinu i jeho důvěryhodnosti,“ domnívá se Dominik Stroukal. Mojmír Hampl mu ale odpovídá, proč chce podporu pro něco, co vzniklo a má žít samovolně. „ Beru to jako spontánní inovaci. Pro člověka, který se zabývá pravidly hry, je to zajímavé téma pro uplatnění teoretických konceptů v praxi,“ uzavírá Mojmír Hampl.
Na Roklen24, který byl mediálním partnerem akce, brzy přineseme rozhovory. Těšit se můžete také na záznam celé akce.
