Celému českému průmyslu a vlastně i službám chybí kvalifikovaní pracovníci. V zásadě nemáme systém podpory vzdělávání. Učíme stejně jako v systému, který kritizoval Komenský. V exkluzivním rozhovoru pro server Roklen24 to řekl hlavní vlastník skupiny Vítkovice Machinery Group (VMG) Jan Světlík. Příští týden přineseme dva obsáhlé rozhovory s Janem Světlíkem o českém strojírenství, energetice a situaci ve skupině VMG.
Jako problém vidíte vzdělání v Česku. A investice do vzdělání. V kontextu strojírenství jako takového. Co chybí českému průmyslu?
Celému průmyslu a vlastně i službám, a to není jen otázka průmyslu, chybí kvalifikovaní pracovníci. Je to jako červená nit, všude. Kvalifikovaná pracovní síla se nerodí tak, že se otočí Arabeliným prstenem a maturanti a vysokoškoláci naskáčou. Musíte provozovat funkční způsob nějakého vzdělávání. A ten nemáme. Odborníky systém negeneruje, generuje to, co se chce lidem studovat. Patnáctiletý kluk, holka, se prostě rozhodne, že půjde dělat knihovníka, protože to dělá kolegyně. Vystuduje. Máme třeba jedno místo knihovníka na rok v kraji. Vystuduje jich 300 nebo 500. Vygenerujeme neúspěšné lidi. Na vysokých školách máme ve velkém politologii a pak samozřejmě takové obory, jako je administrativa, marketing, management. To jsou ti nekvalifikovaní lidé, kterých je přebytek. Kvalifikovaných je nedostatek.
Jak byste to změnil?
Máme dva systémy, které se tady vymyslely. Umístěnky, směrná čísla, tedy že škola může přijmout tolik a tolik. To byl socialistický systém. Potom je tu jiný systém, každý si může zvolit, co chce. Musíme zajistit, aby lidé šli studovat správné obory, kde najdou uplatnění. To je v zásadě určitý úkol, že je musíme poučit, ale hlavně je musíme motivovat. Jsme v demokratické společnosti, nemůžeme přikazovat. Je otázkou, jak využíváme motivační systémy. Pak se stane, že vystoupí absolventka knihovnického nebo uměleckého oboru a řekne, že by měla dotaz na premiéra, jak ji zaměstná. No nezaměstná ji, protože ona zvolila špatně. Ovlivnění této volby je problematické.
Ve světě je jedna klíčová záležitost, která tento problém řeší, je to budování science center, muzeí, galerií, státních institucí, které jsou zafinancované a které by se měly pro vzdělávání využít. Pro technické obory a obory služeb jsou science centra hitem už 40 let, čili to má historii. Česká republika je tím nepolíbená, z touhy a totální beznaděje některé privátní subjekty v Plzni, v Ostravě, v Liberci science centra udělaly. V zásadě nemáme systém podpory vzdělávání. Považuji to za obrovský problém, protože pokud to necháme na jedinečnostech, že pár dětí z Ostravy, Ostravska, Plzně nebo Plzeňska má šanci se na to podívat, moc to nepomůže. Jak to dítě z jiného kraje přijde k tomu, že se tam nedostane? Měla by to být systémová záležitost. Komenského škola hrou by se měla konečně po 300 letech dostat do systému. Abychom děti motivovali a ony to dělaly to se zájmem. Když to budou dělat bez zájmu, tak je to samozřejmě špatně. Pak jsou výsledky mizerné.
Vy máte tři science centra v Ostravě. Jaké jsou Vaše aktuální zkušenosti?
Jsou šokující. Analýza za loňský rok ukázala, že více než 80 procent vzdělávajících se návštěvníků je z dobrovolného sektoru. Rodiče jdou a zaplatí. Necelých 20 procent je z veřejného sektoru, kdy přijde škola a udělá si program. Očekával bych, že ta takzvaně volná návštěvnost bude razantně v minoritě, a ne v majoritě, a že pravidelné systémové vzdělávací programy budou v těchto centrech dominantní. Tak to je. Státem jsou science centra spíše vnímána jako nějaké Las Vegas a děti že se učí ve škole. Není to pravda, učí se ve science centrech. Tam pochopí matematiku, fyziku, chemii, přírodovědu, biologii daleko efektivněji, indexem 10:100, než ve školní lavici, kde to děti nebaví.
Když to vezmeme v kontextu průmyslu, strojírenství, energetiky…. Říkal jste, že v Česku je nyní hodně lidí z oblasti politologie, marketingu, managementu. Nejsou lidi do technických oborů. Máme tu Průmysl 4.0. Víme, že lidí je nedostatek. Co děláme špatně?
Učíme stejně jako v systému, který kritizoval Komenský. Když vezmete lavice, přijde učitel, něco přednáší… Máme génia školské metodiky Komenského, který tento systém kritizoval. Tři sta let říkáme: „Ten Komenský, to byl myslitel“. Jeho odkaz ale stále neumíme naplnit. Víme, známe, prostředky jsou. To je ten problém. Nechci zlehčovat. Je spousta lidí, tisíce, desetitisíce, kteří dělají výuku na středních školách dobře. Nemůže říkat, že to konkrétní učitel dělá špatně. Česká republika v zásadě totálně selhává v modelu provázání na nové moderní metody, a selhává už mnoho let.