Záměr vládní koalice zvyšovat důchody i nad rámec zákona je neuvážené gesto, které ohrožuje stabilitu veřejných financí i systému důchodů. Vyplývá to z vyjádření ekonomů, které oslovila ČTK. Pro zvyšování důchodů by měla být jasná pravidla zajišťující předvídatelný vývoj důchodového systému, uvedli ekonomové.
Strany koalice se v pondělí shodly na tom, že by vláda měla mít možnost zvyšovat důchody nad rámec zákona. Nyní důchody valorizuje o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. O podrobnostech návrhu sociálních demokratů povedou strany další debatu. Budou diskutovat například o tom, jestli pro takovéto zvyšování důchodů nestanovit strop.
„Iniciativu pokládám za ekonomicky nejnebezpečnější počin ČSSD od začátku existence současné vlády,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Každá valorizace důchodů totiž podle něj vede k trvalému zvýšení povinných, tzv. mandatorních, výdajů státního rozpočtu. „Neuvážená výše valorizace by působila ve státních financích jako časovaná bomba. Předvolební dárky nemohou být na úkor dlouhodobé rozpočtové stability,“ dodal.
Podle něj by průběžný důchodový systém měl být řízen automaticky, jak je zvykem ve vyspělých zemích. O navýšení by pak rozhodoval jen objem vybraného pojistného na sociálním zabezpečení a krátkodobé výkyvy v pojistném by se řešily přes rezervní fond, uvedl Sobíšek.
„Důchody by se měly zvyšovat podle předvídatelného pravidla, tak aby lidé věděli, jaká bude jejich penze, a zároveň politici nemohli zneužívat valorizace penzí k populistickým gestům,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek. Pravidlo pro zvyšování důchodů by podle něj by mělo zohledňovat dva aspekty. Jedním je životní úroveň důchodců v poměru k cenám zboží a služeb a vývoji mezd. Druhým by měl být stav státního rozpočtu. „Nesystematické nahodilé zvyšování penzí ohrožuje stabilitu nejen důchodového systému, ale veřejných financí jako celku,“ dodal.
Umožnit jednorázové nesystémové zvyšování důchodů je problematické i podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera. Mohlo by zesílit snahy vlády se před volbami zavděčit voličům na úkor rozumné rozpočtové politiky. „Pokud se nad variantou jednorázových penzí diskutuje, mělo by být především jasně stanoveno, za jakých výjimečných podmínek k tomuto kroku může vláda přistoupit,“ uvedl. Více žádoucí by ale podle něj bylo, aby se vláda soustředila na důchodovou reformu.
Zvyšování důchodů nad rámec zákona přitom není podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy ani potřebné. „Už nyní jsou patrné známky zrychlování růstu mezd a tlaky působící ve směru jejich růstu příští rok ještě zesílí. Ruku v ruce s tím následně dojde i k navýšení důchodů,“ uvedl. Upozornil, že míra chudoby osob v důchodovém věku, tedy starších 65 let, je v Česku podle údajů OECD jedna z vůbec nejnižších v hospodářsky vyspělém světě. „Vyšší je dokonce i v takových zemích, jako je Norsko, Dánsko, Německo nebo Rakousko,“ uvedl.
Právě kvůli nízké inflaci a malému růstu reálných mezd by důchodci měli od ledna dostat navíc jen 40 korun. Vláda proto přišla s návrhem na vyplacení jednorázového příspěvku. Původně chtěla důchodcům a důchodkyním před Vánocemi vyplatit 600 korun, záměr ale nestihne do konce roku prosadit. Místo toho by penzisté a penzistky mohli dostat 900 korun, ale až v únoru.
