Koruně už není „náct“. V co vyrostla česká měna?

Pevná, stabilní měna regionu, která se skvěle poprala s útokem v roce 1997 i pádem Lehman Brothers. Také typická měna země, obchodně spřízněné s eurozónou. To si žádá její výměnu za euro? V portfoliích investorů spíš doplněk, kvůli malému rozsahu korunového trhu. Ale doplněk pevný a žádaný. Před 20 lety, v úvodu října roku 1995, vstoupil v platnost devizový zákon a česká koruna se stala volně směnitelnou měnou.

Co to znamenalo? Byl zrušen roční limit pro nákup devizových prostředků fyzickými osobami. Padla omezení právnických osob volně zřizovat devizové účty u bank působících na území ČR. Také byl umožněn volný oběh koruny v zahraničí. Směnitelná  koruna spustila příliv zahraničního kapitálu do české ekonomiky. Úzké pásmo 0,5 procenta pohybu kolem centrálního kurzu bylo v roce 1996 rozšířeno na 7,5 procenta. Riziko pohybu kurzu koruny tím významně vzrostlo.  V roce 1997 zažila ČR útok na svou měnu. Po něm byl opuštěn systém pevného kurzu a ten začala určovat nabídka a poptávka na devizových trzích s jen občasnými zásahy centrální banky. Ty se staly zásadní na koruně vůči euru v listopadu roku 2013, kdy ČNB zavedla kurzový závazek, nenechat korunu posílit pod 27,00 koruny k euru.

Tip: RoklenFx Denní výhled – Zaregistrujte si zasílání mailem

Které momenty ve dvacetileté historii směnitelné koruny byly zajímavé, zásadní? Jak se na korunu dnes, kdy opustila své náctileté roky, dívají investoři? Jaká bude její budoucnost? Síla? Kdy ji pohltí euro? Právě těmito otázkami Roklen24 oslovil tuzemské ekonomy a analytiky.

Útok na korunu, devalvace, intervence

R24: Co byly pro vás nejzajímavější momenty 20leté historie volně směnitelné koruny?

Petr Gapko, hlavní ekonom GE Money: Asi nejzajímavějším momentem byl pro mne vůbec začátek, kdy volný trh oceňoval východoevropské měny a koruna hledala svou rovnovážnou úroveň k západoevropským měnám. Dalším bezesporu zajímavým obdobím je současnost, kdy ČNB drží korunu na stabilní úrovni.

Miroslav Novák, analytik Akcenty: Nejzajímavější momenty vidím dva. Prvním bylo uvolnění koruny z fixních kleští v květnu 1997. Koruna opustila fixní režim a začala volně plovat. Druhým momentem byla intervence z listopadu 2013 a intervenční režim, který je stále aktuální. A třetí moment, který nás teprve čeká, bude opuštění kurzového režimu, což bude další výrazný milník v historii české měny.

Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit: Nepochybně devalvace koruny z května 1997, která ukončila období nesouladu mezi uvolněnými makroekonomickými politikami a pomalými strukturálními změnami v podnikové sféře.

Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky: Zdůraznil bych fakt, že se volně směnitelná koruna stala významným stabilizujícím faktorem, který přispěl k tomu, že z makroekonomického pohledu byly poslední dvě dekády úspěšné. Důvěra v měnu se projevila v jejím dlouhodobě posilujícím trendu (až do počátku globální finanční krize), což na rozdíl od okolních měn regionu znamenalo výrazně méně inflační vývoj. Posilující koruna zároveň tlačila na růst produktivity, což ve výsledku vedlo k upevňování pozice českých producentů na exportních trzích.

 Koruna se velmi rychle vypořádala jak s měnovou krizí roku 1997, tak turbulentním podzimem roku 2008 po krachu americké banky Lehman Brothers. Právě s výjimkou roku 2008 byl i kurzový vývoj po celou dobu vesměs stabilizujícího charakteru. Zajímavou zkušeností je aktuální období, kdy je kurz využíván jako měnověpolitický nástroj.

Bezpečí. Investoři nad ekonomikou

R24: Jakou pozici si koruna vybudovala u investorů? Jak na ni dnes typicky nahlížejí?

Gapko: Koruna je vnímána jako o něco rizikovější aktivum než euro nebo americký dolar, nicméně stále jako bezpečná měna, která je navíc podložena velkou transparentností domácí měnové politiky a vývoje ekonomiky. V horších časech mají investoři tendenci od koruny mírně utíkat, ale v lepších časech je koruna zajímavou investiční příležitostí.

Novák: Koruna je měnou malé středoevropské země, která se po celou dobu vyznačovala poměrně stabilním a nízko inflačním prostředím. Koruna se sice stále řadí do košíku zemí měn emerging markets (EM), avšak má toho s nimi jen málo společného.  Vzhledem k velikosti ekonomiky se koruna řadí mezi méně likvidní měny, na druhé straně patří jednoznačně mezi nejbezpečnější měny z rizikového košíku EM.

Sobíšek: Za prvé, koruna je z pohledu investorů typickou měnou malého satelitu eurozóny. Aktiva, denominovaná v korunách, jsou vhodným doplňkem do portfolií, kapacita korunového trhu ale nedovoluje uskutečňovat velké obchody. Za druhé, v chování kurzu koruny často dominuje investorský pohled nad makroekonomickým. To se projevuje jejím posilováním proti euru v dobách sílícího eura proti dolaru a naopak. Za třetí, co korunu odlišuje od měn okolních zemí, je menší kolísavost jejího kurzu. Snižují ji dále také zásahy ČNB, nižší byla ale už před zahájením intervencí centrální banky.

Vejmělek: Vzhledem k velikosti naší ekonomiky nepřekvapí, že ani tuzemský devizový trhu nepatří k největším, a to ani v regionálním srovnání. Nicméně z pohledu instrumentária patří český devizový trh mezi rozvinuté, když se můžeme na trhu setkat v podstatě se všemi instrumenty, které jsou typické i pro velké trhy. Z pohledu investora je česká měna dlouhodobě vnímána jako regionální bezpečné aktivum. Důvodem je právě dlouhodobá zkušenost s posilujícím trendem (do krize) a nízkoninflační charakter české ekonomiky.

Vstup do eurozóny v nedohlednu

R24: Jak vidíte budoucnost koruny? Vývoj jejího kurzu? Existenci versus vstup ČR do eurozóny?

Gapko: Následující rok bude určitě obdobím stability kurzu, kvůli měnové intervenci. Následně se dá předpokládat, že se koruna vrátí k trendu mírného posilování vůči euru, zejména s ohledem na stále existující konvergenci české ekonomiky k té evropské. Termín vstupu do eurozóny se neodvažuji odhadnout, jedná se spíše o otázku politickou než ekonomickou.

Novák: Po uvolnění intervenčního režimu koruna naváže na předchozí vývoj a velmi pravděpodobně bude dále posilovat k euru i vůči zbylým středoevropským měnám, tj. k maďarskému forintu a k polskému zlotému. K přijetí eura se zatím mezi českými zákonodárci nenašla dostatečná většina a nepředpokládám, že by se v tomto směru v nadcházejících letech něco změnilo.

Jakub Seidler, hlavní ekonom ING: ČR splňuje všechna kritéria přijetí eura až na pobyt v mechanismu směnných kurzů Evropského měnového systému (ERM II). Úvahy o možném vstupu do eurozóny v letech 2017-2018, které se opakují, nejsou technicky možné. Euro se přijímá vždy k 1. lednu roku, tomu musí předcházet alespoň dvouleté období v ERM II a zároveň potřebný čas na vypracování Konvergenční zprávy ECB a EK (ideálně duben předchozího roku) a potřebnou změnu legislativy… Není tak možné počítat termín přijetí eura vždy jen přičtením dvou let souvisejících s pobytem v  ERM II.  

Nejbližší technicky možný termín přijetí eura je rok 2020, pokud bychom vstoupili do ERM II na začátku roku 2017. To by musela rozhodnout ještě současná vláda a pro tu to není priorita. Pokud by přijetí eura bylo snahou nové vlády po volbách 2017, lze předpokládat termín přijetí v letech 2022 až 2023. V tuto chvíli však jen málokdo očekává, že by i nová vláda měla tak silný pro-eurovský mandát. Tak či tak tedy není přijetí eura otázkou následujících 5 let, v případě vzniku nové vlády bez preferencí přijetí eura ani otázkou příštích 10 let.

Sobíšek: Střednědobě se koruna zřejmě vrátí do režimu řízeně plovoucího kursu, kde byla před zahájením intervencí ČNB. Dlouhodobě má hluboký ekonomický smysl, aby používalo Česko stejnou měnu jako eurozóna, s níž probíhají tři čtvrtiny objemu zahraničního obchodu přímo a desetina nepřímo se zeměmi, které jsou ekonomickými satelity eurozóny podobně jako Česko.

Vejmělek: Vstup do eurozóny je tak daleko, že mu bude s největší pravděpodobností předcházet ukončení intervenčního režimu a návrat k systému řízeného floatingu. Domnívám se, že pokud se udrží předstih růstu HDP naší země před eurozónou, bude nominální konvergence opět probíhat spíše přes kurz než přes inflaci. Návratu k dlouhodobému posilujícímu trend koruny vůči euru bychom se tak měli dočkat.

Tip: To nejlepší z Roklenu – Zaregistrujte si zasílání RoklenLetteru zde

Newsletter