Kdy spotřebitelé (ne)kašlou na inflaci


10:39 • 8. února 2019

Tagy: inflace, spotřebitelé, Index cen spotřebitelů, centrální banka

Jedním z důvodů, proč centrální banky včetně té české postupně přecházely na režim cílování inflace, je to, že jasně stanovený inflační cíl a transparentní měnová politika údajně dokáží poměrně dobře formovat inflační očekávání. To pak centrální bance umožní ovlivnit inflaci v relativně krátkém časovém horizontu. Nicméně je záležitost inflace něco, co spotřebitele skutečně trápí?

Tuto otázku si spolu se svými kolegy nedávno položil také Alberto Cavallo, ekonom z americké univerzity známé pod zkratkou MIT (Massachusetts Institute of Technology). Jeho závěry přitom zní, že přístup obyčejných lidí k inflaci lze spíše než jako systematický popsat jako chaotický a zmatený, což dvojnásob platí zejména o zemích, kde je inflace dlouhodobě nízká a stabilní.

To, co je tedy pro centrální bankéře klíčové s ohledem na stanovení "správných" úrokových sazeb (a pro ekonomy vzhledem k tomu, jak se centrální banky zachovají), běžného spotřebitele příliš nezajímá. Z výzkumu Cavalla, který byl záměrně prováděn v prostředí dvou poměrně odlišných ekonomik, které mají s inflací dosti rozdílné zkušenosti, Argentiny a Spojených států, vyplývá, že většina lidí se hodnocením současné a předpokládané budoucí inflace zabývá jen příležitostně a nahodile.

Zajímavým zjištěním je, že obyvatelé, pokud se již otázkou inflace nějak zabývají, mají tendenci podhodnocovat úroveň cen v minulosti, a tím pádem nadhodnocovat růst cen. "Lidé mají hroznou paměť," říká Cavallo. "Dokonce i na takovém místě, jako je Argentina, kde je inflace vysoká, a je tedy důležité ji správně odhadnout, lidé nemají ponětí o tom, jaké byly minulé ceny. Mají tendenci domnívat se, že minulé ceny byly mnohem nižší, než byly, a myslí si tedy, že inflace je mnohem vyšší, než je. V inflačních očekáváních se tak často objevuje vzestupná tendence," shrnul hlavní autor výzkumu.

 

Přesto však výzkumníci také zjistili, že lidé v Argentině absorbují relativně více informací o inflaci než lidé v USA. To ovšem vzhledem k tomu, že v USA se roční míra inflace během pěti let před prováděním studie pohybovala v průměru kolem 1,8 %, zatímco v Argentině to bylo 22,5 %, není nijak překvapivé.  "Myslím si, že jde o dobrý důkaz toho, že v zemích s vyššími mírami historické inflace jsou lidé nuceni být více na pozoru," říká Cavallo. To také napovídá, že lidé v zemích s nižšími mírami inflace se v této otázce chovají jako "racionální ignoranti".

Koncept racionální ignorance či racionální nepozornosti přitom poukazuje na fakt, že v současném světě, kde existuje takřka nekonečně mnoho informací, nejen mnohdy není možné je všechny shromáždit, vyhodnotit a zpracovat, ale často to není ani žádoucí vzhledem k maximalizaci prospěchu jednotlivce. Ten tak v každé chvíli zvažuje, nebo by měl zvažovat, jak vysoké jsou potenciální benefity daných informací s ohledem na náklady, které vyžaduje jejich získání. "Existují důkazy o racionální nepozornosti. Lidé věnují pozornost jen tomu, co potřebují," uzavřel ekonom z MIT. 

Měříme inflaci správně?

RSS

Je studentkou Národohospodářské fakulty VŠE v Praze a spolupracovnicí Roklen24. Má ráda knihy, němčinu a filozofii Friedricha Nietzscheho. Zajímá se o behaviorální ekonomii.



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.