Cesta do záporu aneb jak brexit zamíchal dluhopisovými kartami

Páteční rozhodnutí o odchodu Spojeného království z Evropské unie rozpoutalo bouři, která ve výsledku způsobila pokles hodnoty světových aktiv o více jak 2 biliony dolarů. Investoři se hromadně zbavovali rizikových investic a své peníze přesouvali k těm bezpečnějším. Rally byla zaznamenána na zlatě, ale v kurzu byly i dluhopisy. A právě ve druhém případě jsme byli svědky toho, jak se koš bondů se záporným výnosem rozrostl o dalších 380 miliard dolarů.

Podle dat agentury Bloomebrg se po pátku světová skupina státních dluhopisů nesoucích záporný výnos dostala na celkovou hodnotu 8,73 bilionů dolarů oproti předbrexitovým 8,35 bilionům. Jedná se tak o druhý největší dluhopisový koš, přičemž prvenství drží bondy s výnosem od 0 až po 1 %.

V rámci Evropy se pod nulovým výnosem nachází například německý 10letý bond s -0,113 %, přičemž v pátek dosahoval dokonce -0,17 %, což je podle Bloombergu nejnižší číslo od roku 1989. Další historické rekordy pak byly zaznamenány v případě Velké Británie, jejíž desetiletý dluhopis se vůbec poprvé v historii propadl pod 1 %. Výčet zajímavostí pak uzavírá Japonsko, kde 10letý bond během pátku dosáhl rekordu -0,215 %, aktuálně se už pohybuje na -0,194 %.

„Je patrné, že druhá polovina roku se ponese ve znamení úprku z rizikových aktiv směrem k bezpečným přístavům,“ řekl pro Bloomberg Piet Lammens, šéf oddělení monitoringu trhu spolenčosti KBC. „Ty největší sázky, především ze strany fondů, však teprve přijdou.“

V oblasti záporných výnosů je tak brexit pomyslnou třešničkou na dortu vzhledem k tomu, jak tuto nevšední skupinu aktiv „podporoval“ zpomalující růst světové ekonomiky, který rovněž vstoupil i do pozdržení úrokové normalizace Federálního rezervního systému. Dá se tak čekat, že odsouhlasený britský odchod z EU nejen že zasáhne základy evropského bloku, ale rovněž oddálí americké úrokové navyšování, a to minimálně až na rok 2017.

Propad výnosů do záporu rovněž zaměstnává i Evropskou centrální banku. Ta v rámci svého programu kvantitativního uvolňování nakupuje státní i korporátní dluhopisy, ovšem za podmínky, že jejich výnosy nebudou nižší než depozitní sazba -0,4 %. Pro srovnání, aktuálně se zhruba polovina německých státních dluhopisů, které drží největší podíl skupovaných aktiv, nachází na hlubších úrovních, než je zmiňovaná depozitní sazba, tudíž jsou pro účely ECB nepoužitelné.

Newsletter