Nad očekávání nižší výsledek kvartálního vývoje amerického indexu výdajů na osobní spotřebu podpořil korekci dolarových zisků nad 1,0800 za euro. Z měn regionu je v zisku koruna a zlotý. Domácí měna se dostala pod 25,30 za euro.

Tuzemský průmysl v červenci propadl o sedminu

Tuzemský průmysl v červenci meziročně propadl o 14,1 procenta, po očištění od vlivu počtu pracovních dnů o 7,6 procenta. Ve srovnání s červnem klesl po vyloučení sezónních vlivů o 9,7 procenta. Nové zakázky meziročně propadly o 16,2 procenta. Data zveřejnil ČSÚ, analytici čekali pokles průmyslu o 5,7 procenta. Auta zasáhla také zahraniční obchod. Po červnovém přebytku 20,6 miliardy korun se propadl do schodku 1,5 miliardy korun. 

Červencové údaje byly zásadně ovlivněny rozložením státních svátků v pracovním týdnu a pohybem celozávodních dovolených v rámci obou prázdninových měsíců. Řada významných průmyslových podniků stanovila celozávodní dovolenou pro rok 2016 právě na červenec, na rozdíl od loňského roku, kdy byla dovolená čerpána v srpnu. Červenec 2016 měl ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o 3 pracovní dny méně.

K meziročnímu poklesu průmyslové produkce nejvíce přispěla odvětví výroba motorových vozidel, (pokles o 34,8 %), výroba strojů a zařízení (pokles o 13,8 %) a výroba elektrických zařízení (pokles o 12,9 %). Průmyslová produkce vzrostla v odvětvích výroba základních farmaceutických výrobků a farmaceutických přípravků, výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení nebo výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu.

Hodnota nových zakázek v červenci 2016 ve vybraných odvětvích meziročně klesla o 16,2 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se snížily o 15,5 %, zatímco tuzemské nové zakázky klesly o 17,6 %. 

„Průmyslová výroba se v červenci propadla nejvýrazněji od ledna 2011. Celozávodní dovolené tento citelný útlum vysvětlují jen zčásti. V červenci 2015 rostla průmyslová výroba meziročním tempem téměř pěti procent, v srpnu 2015 dokonce tempem přesahujícím sedm procent. Podobný pokles, způsobený celozávodními dovolenými, nastal naposledy v srpnu 2014. Dramatický byl letos v červenci rovněž propad nových zakázek, jenž je nejstrmější od července 2009, kdy byl průmysl těžce zasažen dopady světové finanční krize,“ soudí ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

„Výsledek průmyslu v letošním červenci je „studenou sprchou“, i když zohledníme počet pracovních dnů a celozávodní dovolené. Na objem průmyslové výroby negativně dopadá snížená investiční aktivita a svoji neblahou roli sehrává také zastavení provozu v klíčových rafinériích. Je evidentní, že průmysl ztrácí svoji dynamiku. Pokud by červencový trend pokračoval, značí to, že ztráta této dynamiky je nepříjemně rychlá. Rychlejší, než se předpokládalo. Českou ekonomiku tak v letošním roce „zachrání“ hlavně spotřeba domácností a automobilová výroba, která celkovému propadu průmyslu zřejmě odolá,“ soudí Kovanda. 

„Vliv celozávodních dovolených je opravdu významný a kvůli střídání červencových a srpnových termínů ho nedokážou ani zachytit běžné metody očišťování dat. Zatímco letos v červenci klesl průmysl meziměsíčně o 7,6 %, v loňském srpnu činil propad 11,5 % a v srpnu 2014 dokonce 13,5 % meziměsíčně. Dnešní data je proto potřeba brát s rezervou. Nejlepší bude počkat si na srpnová čísla a hodnotit letní měsíce společně. Za celý letošní rok odhadujeme růst průmyslu na 3,3 % po loňských 4,8 %,“ soudí Marek Dřímal, ekonom Komerční banky.

Newsletter