Trend open space začal zcela „nevinně“ v 50. letech minulého století ve Spojených státech. Hlavním důvodem bylo snížení nákladů a zvýšení efektivity a pracovní kázně. Jak je tomu ale dnes? Je trend open space na ústupu? Preference společností jsou různé.
Open space, v němž jsou jednotlivá oddělení či týmy navzájem odděleny maximálně přepážkou, se stal z pochopitelných důvodů oblíbený především u manažerů a vlastníků firem. Zpočátku tento typ kancelářských prostor sloužil jen pro úředníky, telefonní operátory, bankovní brokery aj. Hlavním důvodem vytvoření tzv. otevřených prostor bylo snížení nákladů, zlepšení efektivity a kvůli nepřetržitému přehledu o pracovišti samozřejmě i pracovní kázně. Od celých otevřených pater, papundeklových přepážek a stohlavého úlu bez ohledu na požadavky jednotlivých profesí však open space doznal značného vývoje. Vedle velkých ploch vznikaly malé open space pro 5-10 osob, které si zachovávají většinu z výhod velkých ploch, ale poskytují potřebný klid na práci a elementární míru soukromí. Takové open space usnadňují spolupráci a mohou být tak ideálním formátem, který umožňuje malé porady, aktivní řešení úkolů bez odkládání, rychlou komunikaci, pomoc kolegy při zadaném úkolu, inspirací stylem práce a mnoho dalších pozitiv.
„Kancelářské budovy se dělí v zásadě do tří hlavních kategorií – A, B a C neboli ostatní. U budov standardu A převládají ve většině případů open space v kombinaci s hnízdy a samostatnými kancelářemi, zatímco u budov standardu B naopak převládají spíše uzavřené kanceláře. Nicméně trend poptávky po variabilitě a možnosti pracovat s různými formami a velikostmi open space sílí i v dříve klasicky členěných budov B. Budovy standardu C neboli ostatní bychom mohli definovat jako časem opotřebované budovy B. Bez ohledu na stáří budovy a její původní architektonický koncept tak požadavky firem stále častěji směřují k modernímu vnitřnímu členění a návazném servisu,“ vysvětluje současné pojetí Ing. Jan Mottl, Head of Letting společnosti CIMEX Invest, která v Praze pronajímá 11 kancelářských budov všech výše uvedených standardů.
Otevřené kancelářské prostory jsou vhodné pro obchodní společnosti, IT firmy, farmaceutické společnosti, poradenské společnosti, agentury, telefonní operátory a další, uzavřené kanceláře lze doporučit architektům, projektantům, právníkům, účetním a dalším odvětvím, kde jde spíše o individuální a kreativní než týmovou práci.
Telefonní chůze jako další fáze lidské evoluce?
Trendem je kombinace
Češi jsou národem konzervativním, variabilita je pro ně sice důležitá, nicméně ne ve svých extrémních podobách. Zejména u velkých nadnárodních korporací se čím dál více pracuje v rámci prostoru se zaměstnancem jako osobností individuální a zároveň týmovou. „Určité typy pozic a osobností potřebují pro kreativní práci uzavřené kanceláře, které jim umožňují maximální klid a soustředění, naopak např. obchodní týmy sedí po více lidech v menších či větších skupinách. Pro ně jsou vhodná tzv. hnízda po šesti až osmi stolech, které od ostatního prostoru dělí akustické a optické bariéry a vytvářejí větší intimitu,“ komentuje Markéta Šimáková, partnerka poradenské společnosti DMC management consulting. Hnízda se dají chápat jako určitý mezistupeň mezi ryzím open space prostorem a uzavřenou kanceláří. Využívá se tak týmová spolupráce, komunikace, zároveň prostory nepůsobí jako „velkochov“ a každý člen týmu má svůj prostor pro přemýšlení.
Důležité je celkově příjemné prostředí, více se využívá barev, upouští se od „kancelářské klasiky“, tj. černá, bílá, šedá, sklo a kov. Mezi jednotlivými hnízdy se vytváří prostor pro interakci mezi týmy či odděleními. Jsou to místa pro neformální setkávání, ale můžete si zde zároveň sednout s vlastním notebookem a pracovat.
Bankéři z JP Morgan mají útrum. Už žádné čtení Financial Times
Open space jako styl dělení a uspořádání prostoru oslaví za několik let své 70. narozeniny. Za tu dobu se toho samozřejmě mnoho změnilo a jednoznačným trendem se stává mix všeho dosud vymyšleného: open space, uzavřených kanceláří, variabilně dělitelných zasedacích místností, dále míst, kde dochází k neformální interakci jednotlivých týmů a oddělení. S tímto trendem se ztotožňuje i Jan Mottl a odkazuje na nedávno dokončenou rekonstrukci kanceláří společnosti CIMEX Invest, kterou vzniklo několik míst pro neformální setkávání jednotlivých zaměstnanců. „Jsou zde sedací pytle, na LCD obrazovce běží celý den ČT24, stěny jsou opatřeny speciálním nátěrem, na který se dá psát jako na klasickou bílou popisovací tabuli, apod. Je to určitě příjemné zpestření doposud spíše konzervativního kancelářského prostoru.“
Nejen v dobách hospodářského růstu a akutního nedostatku kvalitních a kvalifikovaných zaměstnanců je jejich pracovní prostředí zásadních faktorem ovlivňujícím výkonnost, fluktuaci a loajalitu. Na vývoji směrem rozmanitosti forem kancelářských prostor se ukazuje, že zásadní je individuální přístup k zaměstnancům. Vedle toho rovnostářské volání „vždy všem stejně“ zní jako závan starých, dávno minulých časů. Zaměstnanec je král a král si žádá pohodlný trůn.
