Akcionáři bank si mohou mnout ruce, jelikož výhled zisků sektoru vypadá více než dobře. To však není případ tisíců zaměstnanců oddělení back office, kteří pravděpodobně přijdou o práci. Proč? Jednoduše proto, že i banky se snaží jít s dobou a osekávat náklady, kde se dá. A právě k tomu, jim nejlépe slouží zavádění nových technologií, jako je například blockchain.
Posledním takovým příkladem může být spolupráce UBS, Deutsche Bank, Santander a BNY Mellon, které pracují na vytvoření vlastní digitální měny na bázi technologie blockchain. Cílem této koalice je nahradit stávající systém vypořádání obchodů zcela novým, který má přinést značnou úsporu nákladů.
Co vznikne, když banky spojí síly? Nová digitální měna – Roklen24.cz https://t.co/fPnO9KzFyE prostřednictvím @roklen24
— Roklen24.cz (@roklen24) 24. srpna 2016
Zatímco v akademických sférách stále probíhá debata o tom, zda substituce lidí počítači přinese opravdu tak velké množství dodatečných zdrojů, jak se očekává, vedení bank Vám jednoduše řekne, že je to proces nutný a smysluplný. Podle Christophera Langnera z agentury Bloomberg je v tomto směru ideálním příkladem banka JP Morgan. Té se za posledních patnáct let zvýšil čistý zisk více jak 14krát, zatímco počet zaměstnanců pouze dvakrát.
V tomto směru do celé kauzy samozřejmě vstupují další proměnné, například fúze a akvizice, ovšem už ze samotné podstaty věci je logické, že větší počet klientů užívajících internetové bankovnictví namísto přepážky otvírá prostor pro vyšší marže z každé transakce. Pravdou ovšem je, že i za každou online transakcí stojí nějací lidé, kteří musí zkontrolovat, zda je platná a je tudíž možné ji uskutečnit.
Představme si ale situaci, kdy do hry nastupuje blockchain. Užití této technologie v tom samém procesu náhle počet „potřebných“ lidí značně omezuje, a to ze zhruba desítek na pouze pár jedinců.
Podle agentury Bloomberg dosahují „nelidské“ náklady procesu vypořádání obchodů ročně až 80 miliard dolarů. Jakmile ke každé transakci přidáte člověka, který ji musí ověřit, dostáváme se do mnohem vyšších čísel. S použitím nových technologií se tato částka zredukuje na minimum, plus je jistá i časová úspora z hodin až dnů na pouhé minuty.
Banky osekávají #FX náklady. Na scénu přichází (opět) #blockchain https://t.co/4MRynVK6Ae @roklen24 #FinTech #bank pic.twitter.com/gcDOwlkPdT
— Roklen24.cz (@roklen24) 19. srpna 2016
Dá se tak říci, že v rámci back office pravděpodobně zanikne spousta pracovních míst. To by se dalo přirovnat například k situaci americkým bankovním úředníkům. Zatímco se zavedením bankomatů se jejich počet nikterak drasticky nesnížil, jak někteří koncem 60. letech předvídali, jejich důležitost pro finanční sektor se razantně propadla, přičemž v tomto pádu pokračuje i nadále.
I tak ale za posledních dvacet let došlo na celkový pokles bankovních pozic. Podle dat amerického ministerstva práce bylo v květnu 2015 evidováno 712 290 pozic bankovních úředníků, což je v porovnání se situací před deseti lety méně o zhruba 16,3 %.
Úspora z tohoto poklesu se s nejvyšší pravděpodobností projeví na zisku bank. Medián roční mzdy úředníků z oblasti bankovnictví a pojišťovnictví dosahuje 28 750 dolarů. Na základě toho vyplývá, že jen v americkém prostředí existuje potenciální úspora nákladů o velikosti více jak 20 miliard dolarů, a to jen v oblasti back office.
Faktem je, že ne všechny pozice budou zrušeny. Naopak by dokonce mohly být otevřené nějaké nové. Ovšem i tak všechna čísla hovoří ve prospěch blockchainu, což jasně potvrzuje i zapálenost bank ohledně jeho zavedení. Na druhou stranu, proč hledat pouze negativa, když existuje i druhá strana mince. To, že se na jedné straně něco uspoří, se totiž na straně druhé projeví vyššími výdaji. I když tento argument (bývalé) zaměstnance banky pravděpodobně moc nepotěší….
Co vyléčí problémy charity? Pomoci by mohl #blockchain – Roklen24.cz https://t.co/JgYvBzZNCa @roklen24 pic.twitter.com/ZQw5xlwOjI
— Roklen24.cz (@roklen24) 18. srpna 2016
