AKTUALIZUJEME: Spotřebitelská inflace v Česku v květnu místo očekávaného zvolnění zamířila zpět k poklesu. Index spotřebitelských cen (CPI) klesl vůči dubnu o 0,2 procenta, očekáváno bylo zpomalení růstu z dubnových 0,6 procenta na 0,1 procenta. Meziročně tuzemská spotřebitelský inflace zvolnila na pouze jednu desetinu procenta, očekáván byl přitom pokles jen na 0,4 z 0,6 procenta.
Podle České statistického úřadu za poklesem inflace stojí především bydlení, kde za pokles může zejména pokles cen plynu. Dále jsou to alkohol a tabák, potraviny i nealko nápoje. Meziroční růst cen je nejnižší od počátku letošního roku.
„Ceny pohonných hmot během května pokračovaly ve svém růstu, čítajícím v daném měsíci více než tři procenta, a představovaly tak zásadní proinflační tlak. Inflační dopad jejich růstu však v meziročním pohledu citelně tlumí efekt základny, neboť loni v květnu se nacházely blízko svého krátkodobého maxima, než se zejména v druhé polovině roku 2015 opět výrazně propadly,“ hodnotí data hlavní ekonom skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Česká národní banka podle něj nebude na květnové oslabení proinflačních tlaků reagovat žádnou zásadnější změnou své stávající měnové politiky. „Inflace očištěná o ceny pohonných hmot zůstává už od prosince 2014 na poměrně přijatelné úrovni, když setrvale dosahuje, nebo dokonce překračuje úroveň jednoho procenta. To sice z pohledu ČNB stále není ideální stav, avšak není to zároveň vývoj, který by ospravedlňoval další uvolnění měnových podmínek. Protiinflační tlaky budou v případě cen pohonných hmot v meziročním pohledu už v příštích měsících slábnout, neboť letos ve druhém pololetí nelze čekat podobný propad cen ropy na světových trzích, jaký proběhl ve druhé půli loňského roku. To je však jen další důvod, proč ČNB ponechá svoji měnovou politiku beze změny: monetární boj s levnou – a navíc už zdražující – ropou by byl bojem s větrnými mlýny,“ soudí Kovanda.
„Za návratem inflace k nízkým hodnotám stojí jednak výrazné snížení cen zemního plynu, ale korigoval i dubnový růst cen alkoholických nápojů a oblečení. Centrální bankéři jistě z dnešních čísel radost nemají, i když jejich odhad s takto vysokou inflací počítal. Koruna by však na dnešní report reagovat neměla. Blízko kurzového závazku ji v současnosti drží spíše reálné než spekulativní toky,“ uvedl ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Meziroční inflace by v dalších měsících měla dle Zeisela začít velmi pozvolně růst. Důvodem jsou ceny ropy, které se v průběhu června vyšplhaly nad padesát dolarů za barel. „Budou tak přispívat k pozvolnému růstu cen pohonných hmot. Růst inflace zrychlí až ke konci roku. Hlavní roli bude hrát efekt statistické základny, protože vloni ke konci roku se výrazně propadly ceny ropy. Inflačního cíle ale ani tak do konce roku pravděpodobně těsně nedosáhne. Očekáváme, že na začátku roku budou ještě do regulovaných cen (elektřina a plyn) prosakovat nízké ceny komodit na trzích, a tak ještě dojde k jejich mírnému snížení. Inflačního cíle bude podle nás dosaženo až ve třetím čtvrtletí roku 2017. Následně pak bankovní rada rozhodne o zrušení kurzového závazku,“ soudí v dlouhodobém výhledu pro inflaci a chování centrální banky Zeisel.
„Počtvrté během posledních dvou let se inflace přiblížila na dotek k nule. Riziko nezdravé deflace však tentokrát nehrozí,“ uvedl David Marek z Deloitte. Za květnovým poklesem inflace je podle něj doznívání nízkých cen komodit ve světě.
„Inflace v květnu sice zamířila těsně do blízkosti nuly, nicméně půjde spíše o krátkou epizodu, která na konci léta skončí. V inflaci se začnou ve větší míře projevovat rostoucí ceny pohonných hmot a zřejmě postupně vyprchá i efekt levnějších potravin,“ soudí analytik ČSOB Petr Dufek. Ceny podle něj tlačí dolů vlivy, které nemůže ovlivnit politika centrální banky. Ta tak podle Dufka může být s vývojem cen spokojená, protože inflace dopadla přesně tak, jak očekávala. „Neočekáváme proto, že by dnešní číslo mělo vyvolat diskuse o změně nastavení ať už kurzu nebo úrokových sazeb,“ dodal.
Ani podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové není dnešní výsledek inflace překvapením. „Proto by neměl vyvolat potřebu měnově-politické reakce,“ uvedla.
„Inflace zůstane nízká i v následujících měsících a nelze vyloučit její další mírný pokles, zejména z titulu zmíněného poklesu cen plynu pro domácnosti,“ uvedl i hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Zároveň se podle něj v ekonomice neprojevují žádné nepříznivé vlivy pramenící z dlouhodobě nízkých cen, jak se ČNB obává. „Mzdy zrychlují, spotřeba domácností zůstává silná. Další uvolňování měnové politiky tak zcela jistě není potřeba, i kdyby se inflace v následujících měsících dostala mírně pod nulovou hranici,“ uvedl.
