Jednodušší by bylo z kurzového závazku vystoupit jednorázově, řekl nový guvernér České národní banky Jiří Rusnok novinářům v první okamžik, kdy mohl mluvit pro média ve své nové funkci. Potvrdil, že kurzový závazek nebude ukončen dříve, než v roce 2017. Oslabení koruny se podle něj v Česku démonizuje.
Podporovat růst
Česká národní banka podle Jiřího Rusnoka historicky a vlivem situace vždy stála spíše na straně podpory ekonomického růstu. Potvrdil, že při dosahování hlavního cíle, kterým jsou 2 procenta inflace, se bude ČNB vždy snažit nastavit měnovou politiku tak, aby podporovala hospodářskou politiku vlády – tedy ekonomický růst.
Nastavení měnové politiky platí
ČNB podle Jiřího Rusnoka v tuto chvíli nemá žádný relevantní makroekonomický důvod ke změně nastavení měnové politiky. „Nevidíme žádné napětí na domácím trhu z hlediska přehřívání ekonomiky, byť vnímáme velmi dobrou situaci v oblasti zaměstnanosti. Neprojevuje se ale v dramatickém růstu mezd, odměňování za práci je zhruba v rozsahu našich očekávání,“ řekl Rusnok.
Meziroční růst spotřebitelských cen se v červnu nezměnil
Inflace se podle Rusnoka dostane k cíli v průběhu roku 2017. Čerstvé údaje z české ekonomiky ukázaly, že spotřebitelské ceny v červnu stouply o meziročních 0,1 procenta. Guvernér Rusnok si pochválil, že se nyní ČNB dobře daří předvídat další vývoj a jako velmi nepravděpodobnou vidí potřebu změny kurzového závazku nebo potřebu zavedení záporných sazeb. „Nevidím proto relevantní důvod. Ekonomika slušně roste. S takovýmto drastickým nakopnutím by musela souviset nějaká drastická událost zvnějšku,“ uvedl v reakci na dotaz o hypotetickém posunu kurzového závazku třeba ke 30 korunám za euro.
Vystoupit ze závazku jednorázově
Záporné sazby jako nástroj by podle Rusnoka nebyly příliš efektivní s ohledem na to, že rizika míří do české ekonomiky spíše z vnějšku, zatímco záporné sazby by působily doma. Jako atraktivní by je viděl pouze jako podporu udržitelnosti kurzového závazku. Omezit by je případně chtěl také pouze na nově příchozí kapitál.
Benda (ČNB): Intervence ukončí v roce 2017 růst mezd
Samotné intervence na koruně Rusnok důrazně vidí jako nástroj, který byl použit za specifických okolností a dočasně. Bankovní rada ČNB na posledním jednání zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí v polovině roku 2017 a podle Rusnoka by jednodušším řešením bylo ze závazku vystoupit jednorázově. „ Postupné opuštění typu stanovení nové hranice považuji za méně pravděpodobné,“ řekl Rusnok.
Oslabení koruny se démonizuje
Stanovení kurzového závazku na koruně k euru a udržování slabší koruny se podle Jiřího Rusnoka v Česku démonizuje. Upozornil, že koruna je vlivem intervencí slabší o 5 až 6 procent, zatímco třeba nyní po referendu o Brexitu vidíme britskou libru jako silnou mezinárodní měnu ztrácet 10 až 12 procent. „A neslyšel jsem, že by se království hroutilo. Naopak to britské ekonomice krátkodobě pomůže,“ podotkl Rusnok.
Nejtvrdší v historii: Brexit vymazal za den dva biliony dolarů
Tři cíle
Za prioritní cíl nový guvernér ČNB označil cenovou stabilitu – a ta je ztělesněna 2% inflačním cílem. Zdůraznil také slaďování s ekonomikou makroobezřetnostní. Jako třetí zdůraznil dohled: kvalitní, business friendly, ale zároveň velmi férový a striktní.
„Při jejím dosažení se budeme snažit vždy nastavit měnovou politiku tak, aby podporovala hospodářskou politiku vlády, tedy ekonomický růst,“ řekl Rusnok k cenové stabilitě. „V dobách, ve kterých žijeme bude potřeba makroobezřetnostní politiky narůstat,“ uvedl pak k finanční stabilitě.
Evropské banky? Musíme být ve střehu
Pro Česko relevantní část eurozóny se podle Rusnoka zlepšuje, k tempu růstu mezi 1 až 2 procenty. Trh práce se také zlepšuje, byť velmi pomalu. Rusnok ale zdůraznil, že eurozóna je nehomogenní. „Vidíme řadu nemocných, v počáteční fázi rekonvalescence,“ přirovnal. Nejistoty podle něj jasně odráží extrémně uvolněná měnová politika. Celkově k ní řekl i s platností pro Česko: Je schopna získat čas, ale nevyřeší dlouhodobé strukturální problémy. ECB to podle Rusnoka zdůrazňuje opakovaně. Česko si dle Rusnoka vede slušně, ale někdy to připomíná spíše „jednookého králem“.
„Měnovou politikou se nedá zachraňovat cokoliv, kdykoliv. Použití kurzu není nástroj, který by mohl nahradit smysluplnou hospodářskou politiku. Představa o tom, že bychom se dostali ke štěstí opakovanými depreciacemi koruny, je špatně. Nikdo to ani takto nezamýšlí. Ta naše epizoda s použitím kurzu se v Česku trochu démonizuje,“ řekl Rusnok.
Ohlédnutí Miroslava Singera: Už nejsme těmi, kterých se obávat
V souvislosti Deutsche Bank a problémů italských bank zdůrazňuje cíl finanční stability. „Víme, že evropské bankovnictví není v dobré kondici dlouhodobě, léta. Po krizi je to o to více vidět. A krize břemeno, které na bankách leží, nevyřešila,“ řekl Rusnok s odkazem na míru zadlužení například Itálie. „Země jako je Itálie, a je jich více, léta nerostou a táhnou břemeno vnitřních dluhů – přes 100 % HDP už před krizí – které jsou křížově profinancovány. Financovaly je domácí banky a tento problém se v bilancích bank dříve nebo později projevuje,“ uvedl Rusnok.
Česko se podle Rusnoka nákazy bát nemusí. „Žijeme na poměrně uzavřeném ostrově, angažovanost ve vztahu k problémovějším zemím je hodně nízká,“ poznamenal. Eurozóna je podle Rusnoka také nyní na tyto situace připravena lépe, než byla na začátku krize, má připraveny rezervy i mechanismy na jejich řešení.
Vstup Česka do eurozóny? Ryze politické rozhodnutí
Vstup Česka do eurozóny je podle Rusnoka výsostně politické rozhodnutí. Českou národní banku vidí v této rovině jako poradní agenturu vlády. Co tedy ČNB radí? „Nevidíme potřebu stanovovat nějaké datum vstupu,“ řekl Rusnok s tím, že dost možná negativní stanovisko zazní i příště. Podle Rusnoka neexistují žádné vzorečky nebo modely, které by jednoznačně řekly, kdy a zda do eurozóny vstoupit.
Vláda několikrát deklarovala, že v tomto volebním období termín přijetí eura nestanoví. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by Česká republika termín neměla stanovovat, dokud nezlepší stav veřejných financí a nezvýší životní úroveň v zemi ve vztahu k vyspělým státům EU. Sobotka se tak vyjádřil počátkem letošního roku na pražské konferenci k přijetí eura. Bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer tehdy uvedl, že připravenost ČR na přijetí eura se proti předchozím letům zlepšila, avšak stále ji nelze vyhodnotit jako dostatečnou.
Singer (ČNB): Koruna měla být oslabena dříve a razantněji
Pokud jde o podporu veřejností, Rusnok upozornil na oblíbenost koruny a rozdíl v tomto oproti Slovensku nebo zemím Pobaltí.
Evropská komise počátkem června připomněla či spíše potvrdila pozici Česka, které zatím podmínky pro přijetí eura neplní. Země stále není součástí systému směnných kurzů označovaného jako ERM II, v němž musí být před zavedením eura nejméně dva roky. Komise ale poukázala také na to, že české zákony týkající se centrální banky a její nezávislosti nejsou plně v souladu s evropským právem.
Nedostal jsem trafiku
Na připomínku nadstandardních vztahů s prezidentem Zemanem a otázku, týkající se nezávislosti na jedné straně a odměny – „trafiky“ – na straně druhé, reaguje Rusnok upozorněním, že nyní již vykonává svůj druhý mandát v bankovní radě ČNB a tedy nemůže již být opětovně zvolen na další období. „Už žádný druhý mandát mít nebudu. Žádný tlak nepociťuji,“ uvedl k Zemanovi. „Post premiéra byla vsuvka, která vznikla na základě zcela nepředvídané události. Kdyby ta vsuvka nebyla, asi by mi nic nechybělo, možná nějaké adrenalinové zážitky,“ uvedl pak k předchozí politické funkci. Zdůraznil, že prezident Zeman jej jako možného kandidáta do bankovní rady viděl již v době, kdy vůbec nebylo jasné, že bude prezidentem.
