Řecká nákaza. Téma, které je po zhruba dvou letech opět horké. Přesto s jistou odlišností.
Dluhová krize v zemi vyústila v roce 2011 v hrozbu odchodu z eurozóny a návratu k drachmě (ekonomičtí novináři si oblíbili výraz „grexit“), dvojnásobný záchranný úvěr od EU a MMF (v roce 2010 a následně 2012, v celkovém objemu 240 mld. eur), a rovnou ve dvoje volby v roce 2012. Sled těchto událostí spustil vážnou dluhovou krizi napříč regionem, na jejímž konci stál příslib Evropské centrální banky učinit, „co bude třeba“.
Řecko míří k předčasným volbám, tamní akcie padají
Řecká vláda po včerejším třetím neúspěšném kole volby prezidenta znovu padla. Tentokrát jsou však další evropské ekonomiky regionu i finanční trhy zřejmě lépe připraveny. Ačkoli politická kampaň před předčasnými volbami, k nimž má dojít 25. ledna, dá velmi pravděpodobně znovu vyniknout hrozbě vystoupení Řecka z měnové unie, rozsah dopadu na zbytek regionu, potažmo celou Evropu bude podle většiny ekonomů značně omezen.
Řecko v izolaci
„Sledujeme řecký problém – krize eura je za námi,“ míní hlavní ekonom Berenberg Bank Holger Schmieding. Krizi eurozóny podle něj hnalo riziko nákazy, které již zdaleka není na trzích patrné tak jako před pár lety. „Řecko již nepředstavuje existenční hrozbu, můžeme ho izolovat beze strachu z další nákazy,“ domnívá se Ciaran O’Hagan, hlavní evropský stratég trhu v Société Générale.
To potvrzuje včerejší reakce trhů na řecký nezdar. Tamní akciový index padl až o 11 % a výnos 10letých státních dluhopisů vylétl vstříc 10 %, což částečně oslabilo trhy v Itálii, Portugalsku a Španělsku. Při bližším pohledu je ovšem patrné, že například Itálie, druhá nejzadluženější země eurozóny, je dluhové kalamitě na míle vzdálená. Výnos 10letého dluhopisu římské vlády dnes v aukci prvně v historii poklesl pod 2 procenta. Pro srovnání – v době vrcholu dluhové krize překračoval 7procentní hranici. Rok 2011 znamenal sešup dluhopisů také pro Portugalsko, Irsko a Španělsko. Madrid si přitom nyní může půjčit (na 10 let) za méně než 1,6 %. Obdobný náklad řecké vlády se přitom včera vyšplhal až na 9,85 %, nejvyšší úroveň od září 2013.
Konec PIIGS?
Rok 2014 ale zdá se bude nejúspěšnějším pro trh vládních dluhopisů zemí eurozóny od 1995, podle Bank of America/Merrill Lynch s výnosem 13 procent. Znamená to změnu vnímání zkratky PIIGS tak, jak ji dosud známe? Začínají již investoři odlišovat Řecko od zbytku regionu? Jednotlivý pohled na výkonnost dluhopisů zemí „uskupení PIIGS“ za letošní rok ukazuje, že ano: vítězné Portugalsko +22 %, následováno Španělskem, Itálií a Irskem s výnosy přesahujícími 13 %, na chvostu právě Řecko se zanedbatelným výnosem vládních dluhopisů 0,4 % (dle Bloomberg World Bond Indexes).
Podporou ostatním zemím PIIGS budiž i zkušenost z minula. V roce 2010, kdy došlo k prudkému pádu řeckých dluhopisů a odříznutí země z finančního trhu, Evropská unie neměla připraveny prostředky na pomoc zemím v podobné situaci. A koncem 2011, kdy si Řecko „pohrávalo“ s myšlenkou odchodu z eurozóny, oplývala pouze určitým dočasným záchranným fondem. Arzenálem EU je nyní explicitně pro podobné účely zřízený záchranný fond s 500 miliardami eur pod štítkem Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Není navíc od věci připomenout, že Irsko, Portugalsko i Španělsko se již úspěšně vyvázaly ze záchranných programů zahraničních věřitelů.
V neposlední řadě, sentiment trhů odráží téměř hmatatelnou jistotu, že Evropská centrální banka v příštím roce přece jen využije svou nejsilnější zbraň a zahájí odkupy vládních dluhopisů. Politická krize v Řecku může toto rozhodnutí maximálně o něco pozdržet, uvedl bývalý představitel EU Mujtaba Rahman, toho času šéf evropského analytického oddělení v londýnské pobočce Eurasia Group. „Rozhodnutí měnové politiky budou vývojem v Řecku ovlivněny pouze marginálně, vzhledem k malé velikosti řecké ekonomiky… V příštím několika měsících ale čekejme volatilní vývoj, s rizikem nezamýšlených událostí…,“ dodal.
Dluhy splatit chceme, ale…
Rizikem předčasných voleb v Řecku je pravděpodobné vítězství levicového uskupení SYRIZA, které se profiluje jako výrazný odpůrce úsporných opatření vyžadovaných zahraničními věřiteli. Nová vláda by tak značně mohla zkomplikovat přístup Atén k dalším přislíbeným úvěrovým tranším. Zástupci země s nejvyšším poměrem dluhu k velikosti ekonomiky v eurozóně (175,5 %) nicméně „uklidňují“ evropské lídry, že Řecko opustit EMU neplánuje. Šéf SYRIZA Alexis Tsipras se nechal slyšet, že příliš přísné podmínky záchrany Řecka by v případě vítězství jeho strany doznaly značných změn, Řecko ale nadále ctí svou povinnost splatit dluhy.
