Robejšek: Počítám s pokračováním rozkladu Evropské unie

Prostí lidé chtějí získat větší kontrolu nad svým životem. Nepožadují o nic méně, než nový cíl a styl vládnutí, říká po referendu o Brexitu politolog, ekonom a zakladatel Institutu 2080 Petr Robejšek. Pro Roklen24 vyzdvihuje sebevědomí občanů velké země, konec globalizace i neschopnost bruselských elit rozpoznat, že musí přestat s politikou plíživého vzniku Spojených států evropských. „Soudě podle prvních reakcí se reforma nedá očekávat od evropských veteránů, ale bohužel nejspíše ani od nastupující generace politické třídy v Bruselu a ve většině Evropy. Rád bych se mýlil, ale počítám s pokračováním dekompozice Evropské unie,“ říká Petr Robejšek pro Roklen24. Čeká rozpad Velké Británie? Jak by se měl vyvíjet vztah Česka a EU?

R24: Před referendem jste napsal: kdybych mohl, hlasuji pro Brexit. Jaký je nyní Váš pohled na výsledek referenda? Jaké bylo Vaše očekávání?

Výsledkem referenda jsem byl příjemně překvapen. Moje naděje na rozumný vývoj v Evropě se vždy opíraly o Velkou Británii a ta mě nezklamala.

Hlavní přínos rozhodnutí o Brexitu vidím v tom, že dává výrazný impuls a tím i šanci vládcům zbytku Evropy respektovat skutečnost, že prostí lidé již odmítají hrát roli statistů a chtějí naopak získat větší kontrolu nad svým životem. Nepožadují tak o nic méně, než nový cíl a styl vládnutí.  

BREXIT ONLINE: Je toto konec Velké Británie? Co se bude dít dál?

R24: Kde spatřujete nejzásadnější důvody pro rozhodnutí, které padlo?

Žádný sociální proces nemá jen jednu příčinu a i ty tři, které budu jmenovat, nepostihují celou varianci vlivů na britské rozhodnutí.

První z nich je oprávněné sebevědomí občanů silné země a vliv tradice distance ke kontinentu.

Druhý důvod je konec procesu globalizace, který kdysi posiloval velké celky, jako je EU, ale nyní je stále zřetelněji nahrazován lokalizací a regionalizací. Špičky EU buď nepochopily, co se děje, anebo to vědomě ignorovaly.

Třetí důvod je neochota nebo neschopnost bruselských elit a většiny evropských vlád rozpoznat, že musí přestat s politikou plíživého vzniku Spojených států evropských a obrátit se opačným směrem.

R24:  Zabýval jste se strukturou hlasování? Je tam pro Vás něco překvapivého, co byste vyzdvihl, na co upozornil? Například často zmiňované zřetelně jiné preference mezi „remain“ a „leave“ podle věku?

Posuzování volebního chování různých věkových kategorií nemá dle mého názoru v případě referenda velký smysl. Společnost je celek a rozhoduje se v referendu jako celek. Spolehlivost a přesvědčivost výsledků referenda spočívá právě v tom, že se při něm automaticky vybalancují rozdílné zájmy rozdílných skupin, ale také egoismus s idealismem, pragmatismus s vizionářstvím, naivita s cynismem a hloupost s přemoudřelostí. Výsledek je rozhodnutím celku. A o to jde. Viz můj text „Proč je masa moudřejší než elity. Když někdo přesto pitvá volební výsledky, tak dojde právě k těm podle mne absurdním závěrům jako je i ten, který uvádíte. Staří i mladí jsou součástí té samé společnost a mají ta samá práva.

Analýza Brexitu: Kdo hlasoval jak a proč a komu rozhodl o čem

R24: K jakému vývoji podle Vás verdikt povede ve Velké Británii? Skotsko, Severní Irsko a Irsko, Gibraltar… Vidíte jako reálnou hrozbu rozpadu Velké Británie?

Radil bych vyčkat, až se první rozrušení z nečekaného výsledku uklidní. Hrozbu rozpadu Velké Británie malují na zeď ti, kterým nevyšla jejich očekávání, berou to osobně a rádi by viděli „spravedlivé“ potrestání Britů. 

Za sebe jsem pevně přesvědčen o tom, že když se bude konat referendum o vystoupení Skotska z Velké Británie, Skotové se rozhodnou zůstat. A to tím spíše, že bychom neměli zapomenout na to, že atraktivita EU poměrně rychle klesá v čase.

R24: Jak hodnotíte první reakce špiček EU? Čekáte sebereflexi, dojití k reformě EU? Vidíte jako naplnitelné odstředivé tendence dalších členů EU?

Reakce špiček EU by se dala srovnat s chováním dítěte, kterému jiné dítě rozkoplo bábovičku. Místo toho by mělo dojít k sebezpytování, protože má-li EU přežít jako instituce, musí se zásadně přetvořit jako organizace. Její struktura a způsob fungování se musí změnit, jinak bude chybně nastavený systém tak dlouho produkovat špatná rozhodnutí, až sám sebe zničí.

To vyžaduje radikální reformy, ale ty vlastně nikdo nechce. Reforma znamená změnu a změna znamená ohrožení vlastní moci. Soudě podle prvních reakcí se reforma nedá očekávat od evropských veteránů, ale bohužel nejspíše ani od nastupující generace politické třídy v Bruselu a ve většině Evropy. Rád bych se mýlil, ale počítám s pokračováním dekompozice Evropské unie.

Přivodí nekompetence Junckera a spol. další finanční krizi?

R24: Kam by se podle Vás měl ubírat vztah Česka a Evropské unie?

Evropská integrace není obětní oltářík, na kterém se zapalují voňavé tyčinky, nýbrž účelový spolek národů. K jeho legitimizaci nestačí kýčovité obrázky o útulném posezení a vyprávěnky o evropských hodnotách. Legitimizace spolku národů je jen a jen to, jestli zaručí, aby ta členská země na tom byla uvnitř spolku lépe, než je jí mimo něj. Když je spolek nefunkční a bere více, než kolik dává, tak neexistuje žádné oprávnění pro nostalgii a ani důvod v něm setrvávat.

Nevím, jestli bruselská centrála a zbylé vůdčí mocnosti budou ochotny naslouchat, ale jsem přesvědčen, že k reformě a stabilizaci EU by mohly významně přispět právě státy V4, ve kterých podle mého názoru existuje autentičtější demokracie s přímějším vlivem většinové společnosti na vládu, než jak tomu je skutečností v západní Evropě.  

Newsletter