Ostře sledovaná čísla z amerického trhu práce finančním trhům často připraví perné chvíle a rozporuplnou situaci v podobě „nekonsistentního vývoje“: jako i tento pátek například zdánlivě nelogicky souběžně klesá tvorba nových pracovních míst (payrolls) i míra nezaměstnanosti. V předchozím díle seriálu Akademie jsme si popsali klíčové údaje, které o americkém trhu práce vypovídají a teď si zkusíme vysvětlit jejich provázanost a souvislosti a to, co je cílem tohoto seriálu: co doopravdy sledovat jako hodnotný údaj, kde je síla a naopak slabiny.
I situace tohoto pátku připravila šok trhům v podobě negativní odezvy amerických akciových indexů, oslabení amerického dolaru k euru skokově o více jak dva centy, útlumu výnosů na amerických vládních dluhopisech. Zdánlivě iracionální vývoj je ale dán různými zdroji: údajem, pro nějž jsou podkladem výplatní pásky vůči údaji, stojícím na průzkumu mezi domácnostmi. A jak jsem uvedl u míry podzaměstnanosti U-6, pokles nezaměstnanosti nutně neznamená zvýšení zaměstnanosti.
Tržní reakce (celkově negativní při vysoce negativním překvapení vůči konsensu u tvorby nových pracovních míst a souběžně vysoce pozitivním překvapení u míry nezaměstnanosti) dokázala současné postavení tvorby nových míst (payrolls) ve sledovanosti trhy. Nemalá část profesionálů na finančním trhu přitom údajům o tvorbě nových pracovních míst vytýká zejména rozsáhlé revize údaje, které zvyšují opatrnost v jeho přijímání i fakt, že v době jejich publikace jsme schopni disponovat jinými údaji s podobnou vypovídací schopností, ač nejde přímo o ukazatele trhu práce (údaj se dozvídáme zhruba tři týdny poté, co průzkum fyzicky proběhne).
Jan Hatzius, hlavní ekonom Goldman Sachs, upozorňuje, že „řada investorů přisuzuje nadměrnou váhu ukazatelům, které procházejí masívními revizemi a nedisponují přílišnou informační hodnotou, pokud jde o skutečnou míru reakce trhů v momentě jejich zveřejnění. Nadto investoři tendují spíše k jednoduchým ukazatelům o vývoji ekonomiky, než složenému pohledu z mnoha různých dat. Souběžně odkazuje na analýzu Goldman Sachs, jejímž cílem bylo posoudit, které ukazatele americké ekonomiky mají nejvýraznější dopad na dluhopisové a akciové trhy. Analýza k tomu přistoupila metodou jedné směrodatné odchylky (SD) kladného překvapení, tedy odchýlení skutečně ohlášeného údaje pozitivním směrem od tržního konsensu, v době 20 minut kolem zveřejnění údaje.
Goldman Sachs ve svém modelu dochází k závěru, že nejvýraznější tržní reakci na 10letém americkém vládním dluhopisu vyvolává lepší než očekávaný údaj o tvorbě pracovních míst (payrolls), následovaný kladným překvapením u zveřejněného prvního odhadu HDP, dále u ISM indexu nákupních manažerů v průmyslu, míry nezaměstnanosti a maloobchodních tržeb. K obdobným závěrům dochází analýza Goldman Sachs z roku 2012, zaměřená na dopad na investiční produkty dle jejich ratingu a na výnosy u různých splatností amerických vládních dluhopisů.
Podobný obraz nám poskytuje propočet Goldman Sachs o dopadu na americký akciový index S&P 500. Nejvýraznější dopad kladného překvapení opět připadá na tvorbu nových míst (payrolls), následovanou prvním odhadem HDP a průzkumem ISM mezi nákupními manažery v průmyslu. Na čtvrté místo z pohledu intenzity tržní reakce popsanou metodikou se dostaly nové žádosti o podpory v nezaměstnanosti, následovány maloobchodními tržbami a Indexem průmyslové aktivity Fedu v oblasti Filadelfie. Za ním následuje míra nezaměstnanosti a Chicagský index nákupních manažerů.
Hlavní ekonom Goldman Sachs Jan Hatzius následně touto analýzou odhalenou sílu hýbat trhy zejména u tvorby nových míst (payrolls) a prvního odhadu HDP dává do kontrastu s bankou Goldman Sachs vyvinutým indexem současné ekonomické aktivity (Current Activity Index – CAI), který je konstruován jako předstihová skladba ukazatelů a indexů, vypovídající o očekávaném vývoji americké ekonomiky v následujících šesti měsících.
Snahou této analýzy bylo odpovědět, u kterých z indexů se pozitivní překvapení (lepší než očekávaný údaje proti tržnímu konsensu pro něj) skutečně projeví do příznivějšího vývoje americké ekonomiky v následujících měsících. Použita byla opět jedna směrodatná odchylka vůči průměrné hodnotě CAI v následujících šesti měsících. Toto srovnání podalo zcela jiný obraz proti předchozím dvěma zkoumaným dopadům na výnos 10letého dluhopisu a index S&P 500. Do popředí předpovědní síly pro budoucí vývoj indexu CAI se dostaly svou konstrukcí složitější a předstihové ukazatele ekonomiky. Na prvním místě se dle grafického vyobrazení závěrů analýzy Goldman Sachs, vloženého do přílohy 4 této práce, umístil Index průmyslové aktivity Fedu pro oblast Filadelfie, následován průzkumem ISM mezi nákupními manažery v průmyslu, chicagským indexem nákupních manažerů a za oblast trhu práce tvorbu nových míst v popředí za tuto část ekonomiky vystřídaly nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Teprve pátý je první odhad HDP a ještě hlouběji jaké téměř statisticky nevýznamný právě údaj o tvorbě pracovních míst (payrolls).
Jak vysvětlit tento rozpor ve významu, který zejména tvorbě nových pracovních míst (payrolls) přikládají trhy, a skutečné vypovídací síle pro budoucí vývoj ekonomiky? Hatzius zdůrazňuje výrazný rozdíl mezi prvním odhadem a finální podobou údaje. Tedy u HDP mezi prvním odhadem (advance) až po třetí konečný údaj (final) a nadto změny v metodice výpočtu HDP a u tvorby nových pracovních míst zejména revize. „Pokud v analýze použijeme konečnou revizi tvorby nových pracovních míst (payrolls), jsou statisticky významným ukazatelem budoucího růstu ekonomiky,“ upozorňuje Hatzius.
Výsledek analýzy nutí k otázce, proč tedy tvorba nových míst figuruje, pak v těsném závěsu s novými žádostmi o podporu v nezaměstnanosti, na dvou čelních postech sledovanosti dat o vývoji amerického trhu práce a americké ekonomiky vůbec. Tou odpovědí je nastavení měnové politiky Federálního rezervního systému. A tu si vysvětlíme hned v následujícím díle Akademie – o Fedu.
