Turecký prezident Erdogan se nachází ve stále komplikovanější situaci. Ať už to jsou napjaté vztahy s Ruskem kvůli sestřelené ruské stíhačce z listopadu loňského roku, jež byly formálně narovnány, nebo vyjednávání lepších podmínek s Evropskou unii o zadržování uprchlíků v zemi, které hospodářsky stagnuje. Turecko není vnitřně jednotné kvůli stále nevyřešené kurdské otázce. Erdogan včera čelil vojenskému převratu. Kdo za ním stojí?
Světoví státníci se za demokratickou cestou voleb zvoleného prezidenta postavili a vyjádřili mu podporu. Tato reakce je snadno pochopitelná. Poloha Turecka je dnes zásadní, destabilizace země by znamenala pro Evropu pohromu v podobě většího náporu uprchlíků, ale také nespokojených Turků. Stabilita země je pro celý region klíčová, bohužel se ale zdá, že pod Erdoganem se kýve židle a osud celé velké a mocné oblasti visí na vlásku.
Část turecké armády se pokusila o převrat, tvrdí premiér – Roklen24.cz https://t.co/yZbAtQU2bg @roklen24 pic.twitter.com/ZBgl1U0sg5
— Roklen24.cz (@roklen24) 15. července 2016
Erdogan povstalcům slíbil zaplatit vysokou cenu za puč. V noci z pátku na sobotu vyzval obyvatele Turecka, aby vyšli do ulic a podpořili ho. „Lidé vycházejí do ulic, přesně jak prezident Erdogan vyznal,“ potvrzuje ve videu z Ankary pro Roklen24 Syřan žijící v Turecku Mohammed Alard a dodává: ,,Patnáct minut po té, co Erdogan vyznal, aby lidé vyšli do ulic, se tak stalo. Viděl jsem staré, mladé, muže, ženy i děti, jak vyšli do ulic Ankary, aby Erdogana podpořili.“ Po ani ne den trvajícím konfliktu, naznačujícím občanskou válku, Erdogan ohlašuje porážku pučistů a ohání se podporou lidu. Mohammed Alard dodává: ,,V centru Ankary lidé slaví porážku vzbouřenců – zdá se, že Erdogan je nyní popularnější než kdy dříve.“ Z Istanbulu pak komentuje pro Roklen24 Ceren Gültekin, studentka Ozyegin University: „Stále nevíme, co se děje. Objevila se řada konspiračních teorií, nevíme, čemu věřit, celá tato situace je šílená.“
,,Jsem přesvědčen, že za vším stojí Erdogan a jeho lidé. Co je to za převrat, když obsadíte jen několik budov a silnic a nezajmete prezidenta ani premiéra, navíc jsem v šoku z toho, že civilisté uřízli jednomu z pučistů hlavu, to je nevídané,“ popisuje situaci Onur Akbal jako další pokus Erdogana o změnu systému z parlamentního na prezidentský za účelem získání absolutní moci. Finančník Anil Güler vidí situaci takto: ,,Snaha malé skupinky vysoký vojenských představitelů o vojenský převrat, která ale nebyla dobře naplánována.“ Zároveň ale také upozorňuje na možnost, že jde o akci plánovanou samotným prezidentem kvůli vyvolání předčasných voleb a získání větší moci. ,,Vzpomeňme na dvoje volby konané v minulém roce, kdy v červnových volbách Erdoganova strana nezískala dostatečných počet křesel a iniciovala listopadové volby, kde posílila svoji pozici.“
Obyvatelka Istanbulu Tracy Molho pro Roklen24 také puč spojuje s volbami, ale těmi budoucími: ,,Pokud Erdogan v příštích volbách získá více než polovinu hlasů, bude disponovat takovou mocí, že bude s to měnit zákony, aniž by se kohokoliv ptal,“ a vyjadřuje svoji obavu o budoucnost země: ,,Všude kolem sebe slyším, že celý puč zinscenovala vláda, aby lidem ukázala svoji moc.“ Hlasy proti Erdoganovi se ozývají především z úst mladé generace, u které se Erdogan netěší podpoře, jež by si pravděpodobně přál.
Pokus o #puč v Turecku je pro trhy špatnou zprávou https://t.co/49J3JYLcFE @roklen24 #Turkey #Erdogan pic.twitter.com/2zLvOx7lNJ
— Roklen24.cz (@roklen24) 16. července 2016
Expert na Turecko Emil Aslan z Univerzity Karlovy v Praze považuje ve svém vyjádření pro Roklen24 za příčinu vojenského převratu nespokojenost armádní generality s islamizací země. ,,Síla puče byla oproti předchozím velmi slabá, oproti minulým intervencím se povstání neúčastnila celá armáda,“ uvádí Aslan srovnání s puči z druhé poloviny 20. století, které byly dramatičtější. Co Aslan očekává? ,,Posílí Erdoganovy autoritářské tendence, bude se snažit změnit parlamentní systém na prezidentský, provede personální změny v armádě a bude upevňovat svoje postavení neformálními způsoby, například změní ústavu či oslabí úlohu parlamentních stran.“ Konec konců, z Turecka již přišly zprávy o konci tisíců soudců, které by takové variantě nahrávaly.
Pohledy na turecký převrat se u obyvatel Istanbulu liší a nikdy zatím nedokáže odhadnout dopady na stabilitu země a její budoucí uspořádání, i když Turecko podobným vojenským převratům čelilo již v minulosti, situace dnes je odlišná. Nyní již nejde jen o vnitřní záležitost Turecka, ale o stabilitu celého regionu, případná destabilizace země bude mít velký vliv na okolní země i Evropu a může rozvířit světový konflikt.
