Nerovnost příjmů dosáhla ve většině zemí OECD rekordní výše. Důkazem toho je statistika, která poukazuje na to, že zatímco v roce 1980 mělo v průměru nejbohatších deset procent populace až sedmkrát vyšší příjem než desetina nejchudších lidí, nyní je to desetinásobek. Propast se prohlubuje. V České republice jsou pověstné nůžky zatím rozevřeny méně oproti průměru, příjem desetiny nejbohatších převyšuje příjmy nejchudších zhruba pětinásobně.
Během několika posledních desetiletí, rozdíl v příjmech rostl v dobrých i špatných časech. To především díky nárůstu výdělků u lidí s absolutně nejvyšším příjmem, primárně u 1 % nejbohatších, a mnohem pomalejšímu nárůstu – či dokonce poklesu během hospodářského útlumu – u lidí s nízkými příjmy.
Majetek vs. příjem
Zpráva založená na datech OECD také říká, že v zemích této skupiny je bohatství koncentrovanější než příjem. Kdy za příjem považujeme peníze, které lidé dostávají pravidelně, což je například měsíční plat, a bohatství představuje zásobu peněz, kterou lidé disponují na svých bankovních účtech, a další různá aktiva. V roce 2012 v zemích OECD dolních 40 procent vlastnilo pouze 3 procenta bohatství domácností a oproti tomu horních deset procent ovládalo polovinu veškerého bohatství domácností, přičemž horní 1 procento vlastnilo dokonce 18 procent.
Krize vedla v zemích OECD také k zvýšení příjmové chudoby, což je znatelné především při porovnání příjmů před a po krizi. Došlo také ke změně v tom, kdo je nejvíce postižený chudobou, a nejvíce ohroženi jsou nyní mladí lidé. Právě v mládí je velmi důležitá investice do vzdělání a zdravotní péče, proto je nárůst chudoby u mladých lidí hlavním důvodem k obavám.
Chudoba mezi zaměstnanými
Chudoba dnes již není problém pouze pro nezaměstnané. Mnoho pracujících v zemích OECD má tak malý příjem, že se nad hranici chudoby nedostanou. Toto je částečně vysvětleno faktem, že je zaznamenán rostoucí počet lidí pracujících pouze na částečný úvazek, na dobu určitou anebo jsou samostatně výdělečně činní. Mezi roky 1995 a 2013 více než polovina všech vytvořených pracovních míst spadala do těchto kategorií. Méně vzdělaní pracovníci s dočasným zaměstnáním mají nižší a méně stabilní příjmy než stálí pracovníci.
