Vítejte ve třetí fázi finanční krize

Rok 2008 se do historie lidstva zapíše červeným písmem. Proč? Přesně v tu dobu totiž propukla jedna z dosud z největších finanční krizí, která zasáhla trhy napříč celým světem. Pokud si však myslíte, že tato krize již dávno odezněla, jste na omylu. V tuto chvíli teď naopak vstupujeme do její třetí fáze.

Přesně takto současnou situaci popisuje analytický tým banky Goldman Sachs. Třetí vlna finanční krize se vyznačuje hlavními událostmi posledních týdnů. Mezi ně patří propad cen komodit, evidentní zpomalení ekonomického růstu Číny a dalších rozvojových trhů, v neposlední řadě i celosvětový pokles cenové hladiny.

Dle Petera Oppenheimera, analytika Goldman Sachs, se tato „trojí hrozba“ nese v duchu dvou předchozích krizových vln, kam spadá kolaps bankovních systémů a evropská dluhová krize. To vše je pak součástí tzv. „dluhového supercyklu“, které jsme svědky v posledních několika desetiletích.

První dvě fáze donutily světové centrální banky sáhnout k extrémním opatřením v podobě usazení hlavních úrokových sazeb na minimální hodnoty, což investory donutilo se zaměřit na rizikovějších, avšak potenciálně výnosnější rozvojové trhy. Nicméně dnes, v době, kdy se objevují první náznaky možné úrokové „normalizace“, se proces obrací. Investoři tzv. emerging markets opouští, stejně jako komoditní trh, které jsou na ně úzce navázané.

Fed a exodus z rozvojových trhů

Právě rozvojové trhy jsou tak úzce svázány s první fází finanční krize. S tím, jak zkolaboval americký realitní trh, minimální úrokové sazby pomohly k „růstu objemu poskytovaných půjček, stejně jako ke zvýšení obchodování pomocí pákového efektu, obzvláště pak v Číně.“ Tento fakt, v kombinaci se snahou o transformaci čínské ekonomiky a útěk z tzv. „pasti středního příjmu“ doplněný propadem cen komodit, vytváří podmínky pro zcela novou krizi, míní analytický tým Goldman Sachs.

Čínské investice od doby krize silně expandovaly. Problémem však je, že biliony dolarů byly použity naprosto neefektivně. Zpomalující růst druhé největší ekonomky světa tak neznamená nic jiného, než obtížnější správu a splácení vzniklých dluhů.

„S reálnými výnosy dluhopisů poblíž nuly a s úrokovými sazbami na historických minimech vytvořila současná nevšední kombinace událostí mnohem větší obavy ohledně udržitelnosti výnosů, a to především z výhledu do budoucna. Situace je o to víc umocněna, pokud navíc vezmeme v potaz deflační tlaky,“ přepisuje slova analytiků server Business Insider.

Jakmile centrální banky začaly hovořit o možném navyšování sazeb, výnosy „bezpečnějších“ aktiv, jako například státních dluhopisů, začaly růst. To pak ovlivňuje především dluhové investory, kteří nemají potřebu zaměřovat se na zahraniční trhy. Své finanční prostředky tedy začnou vybírat z rozvojových trhů a směřovat je na ty vyspělé. Společnosti emerging markets se tak dostávají do problémů se splácením stávajících závazků a s refinancováním vlastních projektů. Vzniká tak krize rozvojových trhů (viz graf).

Problémem situace je i fakt, že se jednotlivé fáze navzájem ovlivňují, ve smyslu zastavení probíhající obnovy z předchozí vlny. Kolaps rozvojových trhů zasáhl Evropu obdobně, jako evropská dluhová krize zasáhla ekonomickou obnovu Spojených států v letech 2010 a 2011.

„V letech 2010/2011 se rozvojové trhy dostávaly do fáze optimismu. Evropa do období růstu vstoupila až v roce 2012, zatímco rozvojové trhy se tehdy začaly pomalu přesouvat do fáze zoufalství,“ popisuje Goldman Sachs. Aktuální situace tak může být posledním stádiem krize, avšak bude trvat do doby, dokud na rozvojových trzích neodezní veškeré problémy, včetně započítaných dosud násobících se ztrát.

Příležitost v rozvojových trzích? Musíte vybírat…

Americké firmy vs. rozvojové trhy

Newsletter