Zeman, Špidla, Gross – otcové ekonomické svobody ČR?

Aktuální index ekonomické svobody Fraser institutu může Českou republiku těšit. Polepšila si. Poskočila ze 42. na 31. místo. Skončila jen o tři desetiny bodu indexu za Německem, ale kromě kategorie právního systému (kde je výrazně horší) a měny (kde je na tom stejně) Česko Němce ve všech klíčových kategoriích převyšuje.

Index ekonomické svobody je jistě z hlediska ČR jistě příznivý, jakkoli je třeba jej brát s rezervou. V témže pořadí se totiž například takové Slovinsko umisťuje až za Haiti, Tádžikistánem, Laosem či Tanzanií. Itálie a Španělsko se zase ocitají až za Rwandou nebo Albánií.

Mezinárodní srovnávání je vždy ošemetné, což nakonec dokládá třeba i to, že Gruzie svým umístěním předčí jakoukoli ze zemí Evropské unie. Vyšší vypovídací hodnotu než geografická, průřezová komparace má srovnání v čase. Zde ČR vykazuje trvalé zlepšování už do roku 2000, od kdy jsou za ni data uváděna. Překvapivě může působit, že za vlády levice, v letech 2000 až 2005, vykázala ČR mnohem citelnější zlepšení (o 0,46 bodu indexu) než v letech 2005 až 2010 (o 0,19 bodu indexu), kdy vládla převážně pravice.

 

 

Na druhou stranu je třeba říci, že níže rostoucí ovoce se sklízí snáze. Jinými slovy, ty elementy ekonomické svobody, které je snazší uvést, jsou zřejmě zaváděny dříve, často s vyšším mezním efektem. Období let 2000 až 2005 také následovalo bezprostředně po transformační éře, případně se s ním transformační éra ještě alespoň částečně překrývá, takže ke zlepšování ekonomické svobody docházelo ještě v podstatě „z definice“ transformace – čili přechodu na tržní ekonomiku.

Nejnovější čísla, ta za rok 2014, jsou převážně ještě dílem předchozích vlád, nikoli té současné. Ta začala vládnout až počátkem roku 2014 a její opatření se tedy mohla projevit nejdříve v letech 2015, ale spíše až v roce 2016. Je otázkou, jak si ČR v daném žebříčku povede v příštích letech, kdy už budou – například – zohledněny instituty kontrolního hlášení nebo elektronické evidence tržeb.

Newsletter