Konec devizových intervencí České národní banky na oslabování koruny bude jistě letošní událostí číslo jedna, a tak je zcela přirozené, že toto ukončení kurzového závazku vyvolává spousty otázek a vede se kolem toho veřejná debata. Jak vidí celou situaci portfolio manažer hedgeového fondu Metatron Capital Aleš Vávra? Dozvíte se v textu, který poskytl serveru Monty Rich.
Švýcarská zkušenost
Nechci se pouštět do polemik, zda oslabování koruny z makroekonomického hlediska bylo nutné, či nikoliv, a už vůbec ne, kdy bude případný EXIT nebo jestli už není pozdě.
Rád bych však upozornil na některá fakta, která doposud moc nezazněla, a to především z pohledu (podle mého názoru) chybného srovnávání post EXITového vývoje české koruny podle švýcarského franku. Tehdy Švýcarská národní banka víc než 3,5 roku také oslabovala frank, který v den ukončení operací jednorázově posílil až o 30 %.
Situace ČNB, respektive koruny, je úplně jiná. Předně hlavním důvodem „vzdání se“ boje o slabší frank bylo rozhodnutí ECB zavést masivní monetární expanzi tzv. QE, která již v USA probíhala. ECB svůj program, kdy v počátku měsíčně odkoupila až 50 mld. eur aktiv, oznámila přesně týden po tom, co SNB ukončila intervenci. Druhý fakt, který byl také pro exit SNB neméně podstatný, je, že v té době stála SNB proti rublu, neboť díky sankcím proti ruské aktivitě na Krymu ze strany USA a EU byl nákup „fixovaného“ švýcarského franku s vidinou budoucího posílení logickou operací pro všechny rublové držitele.
Aleš Vávra: Realita se od slibů liší. Zajišťuji se proto shortem S&P 500
A proto okamžité jednorázové posílení franku souviselo s tím, že je to rezervní měna, kterou „kotují = obchodují“ snad všechny velké banky na světě. Navíc situace na trzích tehdy byla jiná, neboť pětileté bondy všech hlavních ekonomik světa (i Švýcarska) něco nesly = nebyly záporné.
ČNB aktuálně nestojí proti tak velké síle, jako to bylo v případě SNB, proto tuto analogii nelze podle mého názoru vyvodit. Jsem názoru, že ČNB má situaci zcela ve svých rukou. Nemůže (z logiky konstrukce) tak jako SNB zavést sice záporný PRIBOR, ale může stejně jako SNB klidně přistoupit nepřímo k záporným sazbám prostřednictvím PENALTY rate, který by zavedla na úložky u ČNB.
Konec intervencí ČNB: Vsazeno 65 miliard, spekulanti se šeredně spálí
Osobně si dokáži představit, že by se ČNB alespoň v počáteční fázi po EXITU rozhodla EURo (které má v rezervách) neprodávat, tedy nekupovat zpět korunu. Mezibankovní trh by si pak korunu prodával mezi sebou, ale především EURo (proti koruně) by se nedalo v tak velkém množství „koupit“. Vedlo by to k roztažení spreadů a možná i ke krátkodobému oslabení koruny. V takto „nejistém trhu“ by už jen slovní intervence, za kolik je ČNB ochotna koruny kupovat zpět, trh ustálila, a to i bez aktivní účastni na trhu, která jistě přijde.
Ano, koruna v horizontu let může posilovat, pakliže se nám bude makroekonomicky dařit. Rozhodně ale nečekám okamžité posílení koruny v řádech desítek procent. Stejně jako to měla Švýcarská centrální banka ve svých rukou, má to ČNB dnes také. EXIT ČNB rozhodně nepovažuji za příležitost, která přijde jednou za život tak, jako tomu bylo u franku.
Opravdu koruna posílí? Pět grafů, které musíte znát, pokud sázíte na exit
