Češi a horečka daňových rájů na ústupu


17:02 • 11. července 2017

Tagy: Ekonomika, daně, Daňový ráj

Využití daňových rájů k optimalizaci nákladů nebo zakrytí vlastnických vztahů patří v celé Evropě k diskutovaným tématům. Konec daňových optimalizací slibují politici napříč Evropou. Ne náhodou. Pouze Apple, Google a Microsoft “parkují” v daňově vstřícných zemích neuvěřitelných  397, 2 miliardy dolarů. Jak se k daňovým rájům stavějí čeští podnikatelé a jaký vývoj daňové ráje čeká?

Oficiální statistiky neexistují, nejpřesnější česká data vycházející z veřejných registrů. Dostupné statistky zahrnují jak klasické offshore daňové ráje s nulovou sazbou korporátní daně (Panama, Seychely, Belize), tak i evropské země dovolující danit výrazně méně než v Česku (Kypr, Lucembursko, Nizozemsko). Zatímco exotické země slouží především k znepřehlednění vlastnické struktury, evropské země dokážou přinést značnou daňovou úsporu.

„Vrcholu popularity se daňové ráje dočkaly v roce 2015, kdy jich využilo 13 419 firem. Od té doby klesl počet firem vlastněných společnostmi z daňových rájů o 274 na 13 145. Nepotvrdily se obavy, že s nástupem kontrolních hlášení, schválením zákona o prokazování původu majetku a dalších opatření se zvýší počet firem v daňových rájích,“ říká Richard Švejda z poradenské společnosti BDO.

Mnohé firmy se vrátí

Přes třináct tisíc českých firem ovládaných ze zahraničí znamená celkem 2,85 % všech společností. Část z nich jsou pobočky zahraničních centrál, často sídlících v Nizozemsku, ve finančnictví je atraktivní Lucembursko. S tím, jak správci daní napříč Evropou přitvrzují, však řada firem tlaku neodolá.

Daňové optimalizace jsou trnem v oku EU, USA, i jednotlivým státům sdruženým v OECD. Právě OECD sdružující 35 světových ekonomik tvrdě tlačí nejen na offshore země jako Panama nebo Seychely, ale i na Lucembursko, Kypr, Irsko a další evropské země nabízející korporacím vstřícné daňové podmínky. Nutí je nejen ke změnám daňových zákonů, ale především k automatické výměně informací, včetně informací o otevřených účtech a zůstatcích (GATCA). Snahou je, aby firmy uměle neodkláněly peníze, nesnižovaly základ daně a odváděly maximum v zemi, kde zisk vytvořily. K tomuto směřuje nejen iniciativa BEPS, ale stále nové smlouvy o výměně informací. Vyhnout se zdanění je tak každým rokem složitější. Ještě v roce 2015 se stačilo spolehnout na to, že daňová správa se o penězích v zahraničí nedozví. To je dnes nemožné.

„Rozhodnutí firem přesunout své centrály zpět do místa svého podnikání ovlivňují lokální opatření jako například kontrolní hlášení. Díky němu je pro úředníky čitelný každý jednotlivý obchodní vztah. To znamená, že mohou vidět, jak některé obchodní transakce směřují do daňových rájů. Podle všech dostupných informací ale zatím daňová správa nevyužívá plný potenciál tohoto mocného nástroje. Kdy se jej však naučí užívat v plné síle je spíš otázka času,“ uvádí Richard Švejda.

Stejně tak skrýt vlastnickou strukturu před úřady je o poznání složitější než před pouhými pěti lety. Všechny státy světa jsou pod tvrdým mezinárodním tlakem přinuceny sdílet informace o vlastnících, odtajňovat finanční transakce a spolupracovat na automatické výměně dat. Navíc legální nástroje ochrany před závistí jsou dosažitelné i v naší zemi v podobě zaknihovaných akcií nebo svěřenského fondu.

Návrat domů není jednoduchý

Do Česka se postupně vracejí firmy využívající agresivní daňové plánování založené na nedostatečné výměně informací mezi národními správci daně. Bude se jednat zejména o střední společnosti, které nemají v zahraničí reálný byznys, sídlí ve sdílených office housech a nebudou schopny správci daně prokázat, že na zahraniční adrese se skutečně odehrávají klíčová byznysová rozhodnutí. Než aby tyto firmy nesly náklady na složitější strukturované řešení, raději svoje optimalizační struktury zruší.

Přesunout ale jednou odkloněné prostředky není snadné. Nejjistější cestou jsou investice. Ať už nákupem firem či nemovitostí lze nejsnáze dostat nelikvidní prostředky zpět do oběhu.

„Národní státy by zatím neměly proti daňovým rájům bojovat pouze represí. Jako daleko účinnější se ukazuje mírné snížení daňové zátěže, zlepšení výkonu státní správy a minimální změny zákonů,“ uvádí Richard Švejda a dodává: „Dobrým příkladem je Velká Británie, která od roku 2010 snížila korporátní daň z 28 % na 19 %. V našich podmínkách by mohlo být velkým přínosem zrušení dvojího zdanění zisku při výplatě dividend.“

Napsat autorovi RSS

Redakce Roklen24.cz



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.