Krizí zmítané Řecko se podílí na českém exportu zhruba dvěma desetinami procenta, dopad situace v zemi na české firmy ale rozhodně zanedbatelný není. Živé pohledávky českých firem v Řecku přesahují jednu miliardu korun a z toho nejméně polovina jde za českými malými a středními podniky, varuje v rozhovoru pro Roklen24 Karel Havlíček, zakladatel a předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Přijde-li nová řecká měna, čeká propad českého vývozu takřka na nulu.
R24: Co dnes znamená Řecko v českém vývozu?
Zhruba 6,5 miliardy korun a na datech loňského roku 0,18 procenta celkového vývozu. Pro srovnání: Do Německa putuje třetina českého vývozu, do Maďarska necelá tři procenta, do napjaté Ukrajiny zhruba 0,6 procenta.
R24: Co do Řecka české firmy hlavně vyvážejí?
Informační, kancelářské a telekomunikační technologie přesahují pětinu českého vývozu do Řecka. Dopravní prostředky tvoří necelou pětinu. Dále už finančně menší skupiny ve vývozu – kočárky, hračky, hry a sportovní potřeby, elektrické přístroje nebo polymery.
R24: Jak to dnes, v souvislosti zavřených řeckých bank, vypadá s placením ze strany řeckých firem za český vývoz? Registrujete problémy?
Průměrná doba inkasa pohledávek od řeckých odběratelů dosahuje 63 dní. Podle posledních dostupných dat mají české firmy v Řecku otevřené pohledávky za zhruba 1,1 miliardy korun. Přibližně polovina z toho jde za českými malými a středními firmami.
Zásadní problém je v tom, že řecké firmy v těchto dnech nemohou odesílat platby do zahraničí, tedy ani za řádně dodané zboží. S ohledem na to, že řecké firmy patřily ke komplikovaným dlužníkům dlouhodobě, mnohé toho dnes zneužívají.
R24: Jsou pohledávky v Řecku nějak zajištěny?
Většina pohledávek je zajištěna dodací podmínkou L/C, tedy dokumentárním akreditivem. Pokud je dokumentární akreditiv vystaven jako „potvrzený“, hradí našemu exportérovi plný obnos tuzemská banka, která je součástí exportní transakce, exportér je tedy bez rizika. Pokud je dokumentární akreditiv vystaven jako „nepotvrzený“, potom české banky pouze „avizují“ a celé riziko jde za našimi exportéry.
R24: V ohrožení je řecký bankovní sektor. Co když partnerská banka padne?
Toto platí i za předpokladu, že banka odběratele zkrachuje, pokud ale zkrachuje stát a tím i banka odběratele, je podle mezinárodních pravidel UPC otázka plnění diskutabilní.
S ohledem na aktuální stav, kdy se pohledávky do Řecka stávají nepojistitelné a bankovní záruky rizikové, navíc v situaci, kdy se zhoršuje kondice řeckých firem, přecházejí ale tuzemští exportéři výhradně na tzv. hladkou platbu, což povede k zásadnímu snížení objemů exportů. Případný přechod k „nové řecké měně“ by znamenal snížení tuzemského exportu na naprosté minimum.
R24: Jak to v tuto chvíli vypadá na straně dovozu z Řecka?
Podíl importu na řeckém zboží a surovinách je velmi nízký, např. z Německa importujeme ve finančním vyjádření 158 x více. Zajímavé ale je, že mezi roky 2013 a 2014 narostl dovoz o 120 % u léčiv. Dlouhodobě ale jsou klíčovým dovozovým zbožím potraviny.
R24: Jsou nějak ohroženy tuzemští dovozci?
Ne bezprostředně finančně, ale vzhledem k nedostatku hotovosti v řecké ekonomice začínají řečtí dodavatelé zpomalovat dodávky, navíc začíná být komplikovaný převod peněz, zejména menší a střední řečtí dodavatelé nechtějí inkasovat skrze banky, neboť mají obavu, že o prostředky přijdou. Tuzemští importéři dokáží řecké produkty poměrně rychle nahradit, např. italskými nebo španělskými.
R24: Co případné opuštění eura Řeky z pohledu dovozu? Výhodné?
Ano. Případný přechod k „nové řecké měně“ by nemusel znamenat zásadní snížení importu z Řecka, naopak z ohledem na nákupní ceny by to pro naše importéry bylo zřejmě velmi výhodné, problém by ale mohl nastat v přechodové fázi a dále by záleželo, do jaké míry současní dodavatelé ustojí celkovou krizi.
R24: Co turistický ruch?
Řecko je pro české turisty klíčovou destinací a to znamená, že i pro firmy, které v sektoru podnikají. Do Řecka dnes směřuje kolem 8 % všech našich turistů, vyjíždějících do zahraničí, navíc podíl stoupá a v dohledné době může být na desetině, opačně do Čech je zanedbatelný.
Současná krize podle našich zpráv zatím nemá na naše turisty zásadnější negativní vliv. I když Řecko deklaruje, že výběry z bankomatů nejsou pro držitele zahraničních platebních karet ohroženy, bankomaty peníze obvykle nevydávají, turisté ale nemají problém vycestovat s hotovostí.
I do nálady turistů by se ale mohly projevit takové faktory, jako nedostatek léků a služeb spojených se zdravím a bezpečností. Pro scénář opuštění eura zde platí totéž, jako pro dovoz. Případný přechod k „nové řecké měně“ by mohl znamenat snížení cen v Řecku a tím i velký zájem o dovolenou na řeckých ostrovech, tedy i zajímavý nárůst obchodních případů pro cestovní kanceláře.
Doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Absolvent ČVUT, VŠE a PIBS při Manchester Metropolitan University. Zakladatel a předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Je spolumajitelem a dlouhodobým šéfem skupiny SINDAT, podnikající v oblastech středního průmyslu, nanotechnologií a biomedicíny. Na Vysoké škole finanční a správní vede fakultu ekonomických studií. Autor pěti knih a více jak stovky odborných článků se zaměřením na management a controlling malých a středních firem. Je členem Rady vlády pro výzkum vývoj a inovace, Rady vlády pro konkurenceschopnost a hospodářský růst a řady ministerských a evropských výborů. Mimo mateřštiny hovoří anglicky, německy, rusky a španělsky, domluví se francouzsky a čínsky.
