Benda (ČNB): Prostor pro zvyšování sazeb v české ekonomice ještě je

, ,
11:01 • 29. ledna 2019

Tagy: ČNB, centrální banka, Benda, Brexit, koruna, sazby, Velká Británie, Evropská unie, ECB

Prostor pro zvyšování sazeb v české ekonomice ještě je. Jestli jsou to tři nebo dvě zvyšování, uvidíme podle toho, jak se bude vyvíjet ekonomika u nás a v zahraničí. Čím více se blížíme k neutrální úrokové sazbě, tím více budou jednání bankovní rady vyvážená a bude se velmi opatrně zvažovat každý další krok. V rozhovoru pro server Roklen24 to řekl člen bankovní rady ČNB Vojtěch Benda. Dodal, že česká ekonomika je v delším časovém horizontu schopná vstřebat jakýkoliv šok. Horší je dlouhodobá nejistota.

V ČNB jste už dvacet let.

S přestávkou.

Představoval jste si před těmi dvaceti lety, že budete jednou sedět v bankovní radě?

To si člověk asi představit neumí. Na vysoké škole jsem se profiloval více do byznysu, ale ke konci studia mě uchvátilo téma, ke kterému jsem psal diplomovou práci, tedy vývoj kurzového režimu po rozdělení Československa a vývoj české koruny. Shodou okolností se mi podařilo získat konzultanty z ČNB a intenzivně jsme se scházeli. V té fázi jsem byl osloven, zda bych nechtěl pracovat tady v měnové sekci.

Mít zálibu v ekonomii není úplně obvyklé.

Není to určitě tak, že bych už v deseti letech byl rozhodnut vstoupit do „kláštera Na Příkopě“ a zasvětit svůj život měnové politice, to ne. Tak to rozhodně nebylo. Já se dívám na život z poměrně krátké perspektivy. Dlouhá budoucnost je velmi těžko předvídatelná, přichází spousta překvapení, které nejsme schopni ani v nejdivočejších snech a fantaziích předvídat. Dělat si dlouhodobé plány je většinou jen ztráta iluzí.

To se promítlo i do mého zaměření. Já se ve své analytické práci nevěnoval velkým makromodelům o desítkách rovnic s výhledem na roky dopředu, ale spíše kratšímu výhledu na půl roku či rok, kde budoucnost neprognózujeme, ale kde už je dána a v předstihových ukazatelích můžeme vyčíst, co se stane, protože krátká budoucnost se nastavuje už dnes. To mě bavilo podstatně víc, než velké modely, které jsou velmi zajímavé v teorii, ale všichni víme, že jejich hlavní problém je, že budoucnost předvídat neumí.

V porovnání s prosincem, kdy bankovní rada zasedala naposledy, se koruna posunula k silnějším hodnotám. Vnímáte z Vašeho pohledu i některé další rozdíly, které by mohly ovlivnit další kroky v měnové politice?

To je sice pravda, že od prosince koruna posílila, ale je asi o dvě procenta slabší oproti naší původní prognóze. Změnil se výhled na klíčové země eurozóny a na zahraniční poptávku, kdy trh očekává o trochu pomalejší růst ekonomiky eurozóny, než se na konci roku předpokládalo. A tedy že se úrokové sazby v eurozóně budou zvedat pozvolněji. Proti tomu je ale zase koruna slabší, takže ten o něco slabší výhled zahraničního vývoje kompenzuje českým podnikům slabší koruna.

Připravujeme novou prognózu, která bude zveřejněna v rámci inflační zprávy v únoru, ale nepředpokládám, že by tam měly být nějaké zásadní posuny ekonomického příběhu oproti listopadové prognóze. Předpokládáme pokračující poměrně vysokou dynamiku růstu mezd, domácí poptávkové inflační tlaky, pomalejší růst zahraniční poptávky a samozřejmě nejistoty spojené s tím, jak se bude vyvíjet debata o odchodu Velké Británie z Evropské unie a debata o nastavení bariér mezinárodního obchodu.

Jak je vůbec měnová politika naší malé otevřené ekonomiky citlivá na nejistoty spojené například právě s brexitem?

Na vyjednávání o brexitu není naše ekonomika citlivá přímo. Pro nás je citlivost dána tím, jak se tyto politické záležitosti promítají do hospodářství zemí, kam vyváží naše společnosti a odkud k nám společnosti dováží. Zatím není vůbec jasné, jakým způsobem bude Británie vystupovat, a zda-li vůbec vystoupí. A pokud ano, tak k jakému datu. Já když se bavím s lidmi z Velké Británie, kteří žijí v Londýně, tak sami mají velkou nejistotu a předpokládají odklady. Ale to není záležitost, kterou by řešila naše centrální banka. My vycházíme z referenčních scénářů, které očekává trh. Nemáme ambici si sami modelovat politický vývoj ve Velké Británii. Na druhou stranu se tím zabýváme a vnímáme to jako nejistotu. Vzhledem k tomu, že je nejisté, jak to dopadne, je velmi na vodě počítat jakékoliv dopady do ekonomiky a případné změny měnové politiky. Je to nejistota. Naopak, když máme nějaké riziko, tak umíme říct, s jakou pravděpodobností se stane, a umíme se na něj připravit.

Na brexit se ale určitě nějak připravujete.

Naši experti připravují analýzy případného dopadu odchodu Velké Británie na českou ekonomiku a naší měnovou politiku. Výsledky budou zveřejněny v inflační zprávě, která vyjde v únoru.

Naše ekonomika by brexit zvládla?

Myslím si, že světová, potažmo česká ekonomika je v delším časovém horizontu schopná vstřebat jakýkoliv šok. Horší je dlouhodobá nejistota. Ta se přelévá do určité pasivity a zhoršení nálad. Je to také způsobené tím, že se ekonomikám v našem regionu poměrně dlouhou dobu dařilo relativně dobře a čím déle se dobře daří, tím více roste obava, že se může něco stát. Ale nemusí se to naplnit. Do určité míry se na tom sentimentu ale může podílet i nejistota například ohledně brexitu. To vše se pak promítá do odkládání investic, modernizací, a tudíž může brzdit zvyšování produktivity. Horší než šok samotný je dlouhé období nejistoty při čekání na něj.

Ale šok v zahraničí se může k nám přelít.

Nejsme opuštěný ostrov uprostřed oceánu, abychom si mohli žít sami podle sebe. Problémy v zahraničí se samozřejmě přenesou i na nás. Poslední dobou vnímám na konferencích u nás i v zahraničí, jak moc se skloňují slova krize a recese. Ale když se zeptáte, proč si myslí, že by měla přijít, tak nikdo přesně neví. Je to moderní o tom mluvit.

To je pravda.

Je to jak z té známé příhody, kde poutník potká smrt, která jde zabít pět tisíc lidí na mor, a když jí potká při cestě zpět, tak mu říká, že zemřelo deset tisíc lidí, protože těch dalších pět tisíc zemřelo strachem. To je přesně to, co může nějaké případné problémy nastartovat, aniž by k tomu byly objektivní ekonomické důvody. Já žádné nevidím, ani z titulu brexitu. My nejsme závislí na ekonomice Spojeného království, ani Evropa jako taková není.

Nemůže být brexit naopak být pozitivem?

Brexit určitě není ekonomický stimul, který by ekonomiku nakopnul. Podle mého je výhled na dopady spíše přehnaný. Hlavně je to politická debata, kterou mi nepřísluší z pozice centrálního bankéře komentovat. My řešíme praktické věci, dohled nad bankami. Děláme pravidelné zátěžové testy a dohlížíme na to, aby náš finanční sektor zůstal stabilní a odolný, a aby finanční instituce byly schopné zajistit platební styk. Jak se nastaví mezinárodní obchodní a politické vztahy, si musí vyřešit dané státy mezi sebou. Nedokážu si ale představit, že by se kvůli brexitu zbořil tunel pod La Manche a přestali jsme s Velkou Británií obchodovat. Obchod bude pokračovat dál.

Chápu, že to není role centrální banky. Ve veřejné diskuzi se objevuje názor, že praxe posledních let přivedla měnovou politiku do pozice, kdy v některých otázkách supluje roli vlády. Nedávno se k interakci politiky centrální banky a vlády dostal i guvernér ČNB Jiří Rusnok, když poukázal na to, že není cílem centrální banky zajistit nabídku bytů. Jak se na tuto interakci politik v posledních letech díváte vy?

My máme ze zákona mandát, jak se máme chovat. Zasahovat do politiky u nás nikdo ambice nemá. Pro nás je důležité, abychom pořád dokola opakovali, co jsou hlavní cíle měnové politiky a politiky finanční stability. Že to není zajištění dostupného bydlení každému, ale zajištění finanční stability a odolnosti finančního systému proti případným budoucím rizikům. Z toho důvodu je důležité, aby hypotéku byli schopni získat jen ti, kteří budou schopni ji splácet a drtivá většina z nich i ve špatných časech. Aby nebyly nadhodnocené ceny nemovitostí vůči úvěrům, které si domácnosti berou. Abychom nevytvářeli riziko nestability do budoucna. To se dříve nebo později přenese na veřejný rozpočet, pokud by se rozhodl problémy finančního sektoru řešit. Tomu se snažíme předcházet. Měnová politika není sociální politika, která by měla pomocí nízkých úrokových sazeb a volných úvěrových podmínek zajistit bydlení pro každého.

Kdykoliv ale zvýšíte sazby, ozvou se hlasy, že omezujete dostupnost bydlení.

Dostupnost bydlení není dána jenom nabídkou hypoték a poptávkou po nich, ale také nabídkou nemovitostí. Není žádné tajemství, že to není něco, co by centrální banka dokázala ovlivnit. Stavební řízení, délka stavebního řízení, povolování staveb, jejich realizace… Tam nemáme samozřejmě ani ambici vstupovat, nás se to týká pouze přeneseně přes hodnocení finanční stability.

Daří se to vysvětlovat veřejnosti? Zejména od doby kurzového závazku se začíná veřejnost více zajímat o to, co ČNB dělá.

My se snažíme informovat, jak se dá. Myslím si, že jsme jedna z nejtransparentnějších centrálních bank na světě. Máme rozsáhlé a pravidelné publikace, kde vysvětlujeme záměry našich politik. Máme blog, na kterém píšeme popularizační články. Máme vlog, ve kterém jsou videa s edukativním charakterem. Myslím si, že kdo má zájem se seznámit s politikou centrální banky, tak tu šanci má. Některé centrální banky se orientují jen na finanční trhy. My se snažíme být maximálně otevření i směrem k veřejnosti.

Stačí to?

Není to úplně jednoduché. Já jsem automaticky předvídal, že stejně jako já má spousta lidí v živé paměti to, co se dělo před deseti lety, a jak krizi předcházelo obrovské rozvolnění pravidel pro poskytování hypoték ve Spojených státech. Nakonec se z toho stal velký problém. Na jedné straně byla politika, že má každý Američan právo na vlastní bydlení, vytvořily se instituce, které měly zajistit levné a dostupné hypotéky, aby si mohli dovolit bydlení i nemajetní Američané, finančním institucím se umožnilo, aby tyto problematické hypotéky sekuritizovaly a přenášely riziko dál i do zemí, které s tím neměly nic společného. A když vzniknul problém, ukázalo se, že už je pozdě s tím něco dělat.

Přeci jen jsme to zažili nedávno.

Já byl v té době analytik finančních trhů, vnímal to prakticky na minutové bázi a snažil se vyčíst, jaké to bude mít dopady. Takže jsem nyní předpokládal, že to mají lidé v živé paměti a pochopí, proč je centrální banka opatrná a obezřetná a nechce řešit problém, až nastane, ale snaží se bránit mu vzniknout. Potvrzuje se, že lidská paměť je strašně krátká, lidé zapomínají to špatné a pamatují si to dobré a romantizují si minulost. Předpokládal bych, že alespoň politická reprezentace bude mít v paměti, co se dělo před deseti lety. Doufám, že to bude dost pádný argument k tomu, aby se nám podařilo prosadit novelu zákona o ČNB.

Je pravda, že mě letos překvapilo, že mi studenti prvního ročníku vysoké školy nedokázali říct, co se alespoň rámcově dělo právě v roce 2008. Ale ono se není čemu divit, když jim bylo deset let.

My jsme v roce 2015 měli výročí založení skautského oddílu v Českých Budějovicích, který jsme zakládali v roce 1990. Je krásné vidět, že současný hlavní vedoucí se narodil v roce 1993, takže je mladší než samotný oddíl. Skauti ale pročítají kroniky a udržují si paměť a historii. Znají historky z našich výprav a táborů. Bohužel ale dnes v záplavě informací jen málokdo nemá krátkou paměť.

U měnové politiky se ale nelze vymlouvat na krátkou paměť veřejnosti. Pro nás je to závazek lépe komunikovat.

Musíme se zeptat. Jak se budou letos zvyšovat sazby?

Jak jsem říkal na začátku, jsem zaměřen spíše na kratší horizont, kde jsem schopen si představit, jak co dopadne, takže nerad dávám dlouhodobé výhledy. Viděli jsme to v minulém roce, kde dle naší prognózy moc velký prostor pro zvyšování sazeb nebyl a nakonec se zvedly pětkrát.

I díky vám. Budete v tom pokračovat?

Víte o mně, že jsem minule hlasoval pro zvýšení sazeb, protože jsem pro to měl pádné argumenty. Nyní si opět počkám na kompletní prognózu, která nám bude představena před měnově-politickým zasedáním, a po debatě nad ní se rozhodnu.

Prostor pro zvyšování sazeb ještě existuje?

Myslím si, že prostor pro zvyšování sazeb v české ekonomice ještě je. Jestli jsou to tři nebo dvě zvyšování, uvidíme podle toho, jak se bude vyvíjet ekonomika u nás a v zahraničí. Samozřejmě je k tomu potřeba konsenzus většiny bankovní rady a čím více se blížíme k neutrální úrokové sazbě, tím více budou jednání vyvážená a bude se velmi opatrně zvažovat každý další krok.

Vojtěch Benda se narodil 7. července 1975. V roce 1999 ukončil studium na Fakultě mezinárodních vztahů VŠE v Praze. Dále absolvoval specializovaný kurz Makroekonomická analýza a politika v Institutu MMF ve Vídni a řadu dalších kurzů a školení zaměřených na hospodářskou politiku a prognostické metody, pořádaných pod záštitou Banca d'Italia, Banque de France a dalších. V roce 1998 nastoupil do České národní banky, kde byl nejdříve analytikem ekonomiky a později hlavním analytikem ekonomiky v měnové sekci. V letech 2006 – 2012 působil jako senior ekonom v mezinárodním týmu ekonomického výzkumu finanční skupiny ING, kde se věnoval makroekonomické analýze a strategii pro finanční trhy. V letech 2013 – 2014 měl na starosti analýzu a strategii akciových trhů jakožto hlavní ekonom ve společnosti BH Securities. Od dubna 2014 působil v ČNB jako poradce člena bankovní rady Jiřího Rusnoka. Členem bankovní rady České národní banky je od 1. července 2016.


Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.