Kapitán opouští svou loď jako poslední. Kdo je kapitán? V případě akciových trhů by se dalo s jistou nadsázkou říci, že to jsou (super)boháči, kteří mohou, resp. mají sílu na to, dostat trhy až na vrchol, případně až na dno. Co se však děje v případě kolapsu? Přesný opak toho, co říká námořní zákon. Superboháči jsou první, kdo z padajících trhů utíká.
Přesně takový výsledek přinesla studie Michiganské a Ohijské státní univerzity, která se zabývala souvislostí příjmů s chováním na trhu. Jejím cílem bylo zmapovat zvyky tržního chování jednotlivých subjektů v době zvýšené nejistoty a volatility. Tento výzkum se dá nejlépe vztáhnout k událostem, jako je propuknutí finanční krize, tedy například k té poslední, během které bylo z hodnoty amerických akciových trhů doslova umazáno 10 bilionů dolarů (viz graf).
Soumrak zlatého věku aneb za 20 let vám úspory už nepostačí – Roklen24.cz https://t.co/S7sF0mLVC6 @roklen24 pic.twitter.com/DiuSGVsXbe
— Roklen24.cz (@roklen24) 28. dubna 2016
„Lidé s velmi, ale opravu velmi vysokými příjmy mají tendenci neúměrně reagovat na propuknutí finanční krize okamžitým prodejem držených akcí,“ řekl pro agenturu Bloomberg Daniel Reck, doktorand z Michiganské univerzity, který se na studii podílel. „Je sice obtížné zcela jasně kvantifikovat bohatství této skupiny vzhledem ke všem ostatním účastníkům trhu, ovšem co je nezvratitelné, je skutečnost, že to jsou právě oni, kdo napomáhá ke zvýšení volatility.“
Možné vysvětlení, proč tomu tak je, je podle autorů trojí. Jako první se nabízí fakt, že bohatí lidé vlastní mnohem více akcií na osobu než ostatní, a jsou tudíž i citlivější na výkyvy trhů. Druhou možností je, že boháči věří ve svou schopnost lepšího načasování trhu. Jako poslední pak Reck uvedl tzv. dispoziční efekt, který počítá s tím, že chudší investoři mají sklon, či přímo predispozici, k tomu, aby uzavírali ziskové pozice příliš brzy a naopak ty ztrátové drželi příliš dlouho.
Celá studie byla založena na průzkumu zhruba 273 milionů formulářů amerického finančního úřadu, který zaznamenává jak akciové obchody, tak i obchody podílových fondů, neboli vše, co se daní. Tyto údaje pak byly porovnány s úrovněmi hrubých příjmů a následně i s vývojem tzv. indexu strachu VIX. Ke kontrole toho, že bohatí opravdu vlastní více akcií, studii posloužila data ohledně běžných objemů prodejů z doby před pádem investiční banky Lehman Brothers, který je datován na 15. září 2008.
Čtvrtek 28. dubna 2016 aneb oslava druhého nejdelšího „býka“ – Roklen24.cz https://t.co/0tZJNRdEii prost. @roklen24 #BullMarket #USA #stocks
— Roklen24.cz (@roklen24) 25. dubna 2016
„Zjistili jsme, že začátkem září 2008 se objem prodejů 0,1 % nejbohatších respondentů rapidně zvýšil vzhledem ke zbytku trhu. Tento trend se pak udržel až do začátku roku 2009. Je patrné, že chování vybrané skupiny investorů bylo v tu dobu spjaté především s vývojem nervozity na trhu měřené indexem VIX,“ přepisuje Bloomberg slova studie.
V souvislosti se zmiňovaným benchmarkem strachu se ukázalo, že při jeho růstu o 10 % se objem prodejů superboháčů zvýšil o 3,3 %. Při nárůstu o 25 % se prodeje navýšily o téměř 8 %. Co se týče pádu Lehman Brothers, za použití průměrných objemů prodejů bylo zjištěno, že přímo v ten den byla prodána aktiva v hodnotě 142 milionů dolarů, a to pouze onou „0,1%“ skupinou bohatých. O deset dnů později se toto číslo vyšplhalo na 1,7 miliardy dolarů.
Pravdou je, že sama studie není zcela kompletní, jak by mohla být, což přiznávají i sami autoři. I přesto, že data amerického finančního úřadu poskytla nové informace o tom, kdo se během krize zbavuje akcií jako první, stále chybí objem nákupů. Vinou toho není možné spočítat množství čistých prodejů, resp. nákupů. Stejně tak je možné, že objemy prodejů byly ještě vyšší, jelikož investoři se mohli akcií zbavovat i ze svých penzijních účtů, které se nedaní, tudíž o nich úřad ani nemá žádné informace.
Chcete víc peněz? Musíte být muž s bohatými rodiči – Roklen24.cz https://t.co/wgz8ky1uqD prostřednictvím @roklen24
— Roklen24.cz (@roklen24) 14. dubna 2016
