Co dnes čekat od ČNB? S „koulí u nohy“ bude kráčet i dál


08:01 • 29. září 2016

Tagy: ČNB, sazby, koruna, intervence, Rusnok

Česká národní banka měla v září plně ruce práce s obranou svého kurzového závazku. Podle všeho v tomto měsíci vydala v rámci aktivní intervence letošní nejvyšší měsíční objem korun. Ve stanovisku k dnešnímu měnověpolitickému zasedání se proto patrně pokusí znovu trhy poměrně důrazně ujistit, že to s opuštěním intervence ve druhém pololetí příštího roku opravdu myslí vážně. Jinými slovy, zasedání využije k pokračování své verbální intervence za obranu kurzového závazku.

To však neznamená, že intervence nemohou skončit už během prvního pololetí, a dokonce prvního čtvrtletí roku 2017. Pro guvernéra Rusnoka a nové členy bankovní rady, kteří v listopadu 2013, při spuštění intervence, členy této rady nebyli, představuje intervenční režim „kouli u nohy“. Pozorují totiž, že se i po téměř třech letech míjí svým hlavním zamýšleným účinkem, tj. přiblížením míry inflace k dvouprocentnímu cíli. Zároveň jsou si vědomi toho, že čím déle ji ve své funkci budou akceptovat, tím průkazněji za ni sami přijímají odpovědnost.

Například Rusnokův vztah k opatření lze přitom dlouhodobě charakterizovat spíše jako vlažný. Jeho nadstandardní vztahy s prezidentem Zemanem, ostrým kritikem intervence, netřeba připomínat. Pravděpodobnost opuštění závazku už v prvním pololetí roku 2017 tedy není nulová, ačkoli nepřesahuje hranici 20 procent.

Vyloučit ale naopak nelze ani prodloužení intervenčního režimu až za horizont roku 2017. Ani tento scénář se však netěší více než dvacetiprocentní pravděpodobnosti.

Skutečný vývoj bude také záviset do značné míry na postoji Evropské centrální banky. Čím více bude ECB v nadcházejících měsících akcentovat holubičí tón, tím spíše bude narůstat pravděpodobnost ukončení intervenčního režimu ČNB až za horizontem roku 2017. Pokud naopak ECB zaujme více jestřábí postoj než doposud, zvyšuje se pravděpodobnost brzkého ukončení intervencí ČNB už v prvním pololetí roku 2017. V rámci opouštění kursového závazku nelze vyloučit uplatnění negativních úrokových sazeb, které by proces „exitu“ podpořily. Jinak pochopitelně i na svém dnešním měnověpolitickém zasedání ponechá ČNB klíčové úrokové sazby na stávající úrovni „technické nuly“.

Napsat autorovi RSS

Lukáš Kovanda, Ph.D., je hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. Přednáší na Vysoké škole ekonomické a Vysoké škole ekonomie a managementu, působí jako ekonomický expert Platformy pro internetovou ekonomiku a zasedá ve správní radě think-tanku Prague Twenty, jejž dříve vedl z pozice výkonného ředitele. Je autorem řady populárních i odborných ekonomických článků. V minulosti působil jako ekonomický konzultant, dále jako hlavní analytik časopisu Týden a deníku Lidové noviny. Řídil redakci ekonomického týdeníku Profit. Publikoval víc než stovku osobních rozhovorů s předními světovými finančníky a ekonomy včetně mnoha laureátů Nobelovy ceny. V roce 2009 vyšla jeho první kniha Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, v roce 2011 pak navazující Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize. V roce 2012 vydal „učebnici pop-ekonomie“ s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé, která se dočkala i slovenského překladu. O rok později mu vyšla další pop-ekonomická kniha Proč si ženy přitažlivost koupit nemohou, a muži ano. V roce 2014 na Slovensku vydal knihu Šťastie je krásna věc



Přejít na diskusi

Přihlašte se, nebo zaregistrujte


Přihlásit se


Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.

Přihlašte se, nebo zaregistrujte

Tato sekce je dostupná zdarma pouze přihlášeným uživatelům.



Přihlásit se

Zapomněli jste heslo?




Pokud nemáte ještě účet, můžete si ho vytvořit zdarma.