Co čekat v příštích třech měsících? Nepřipravenou Británii

Začátek roku 2017 bude zpestřený politickými riziky, včetně německých prezidentských voleb a parlamentních voleb v Nizozemsku. Největší hrozbu nám však představí Británie a její brexit.

Ze všech politických událostí, které se budou odehrávat v prvním čtvrtletí (německé prezidentské volby 12. února, parlamentní volby v Nizozemsku 15. března), bude zcela jistě nejrizikovější aktivace článku 50 Smlouvy o EU ze strany Velké Británie, kvůli ekonomickému významu Spojeného království a eurozóny. Podíl Velké Británie na světovém hrubém domácím produktu totiž v amerických dolarech činí 3,9 % a podíl eurozóny dosahuje 15,7 %.

Do této chvíle bylo nejviditelnějším důsledkem hlasování brexit oslabení britské libry (dalším faktorem vysvětlujícím oslabení libry je velmi vysoký deficit běžného účtu Spojeného království, který dosahuje téměř 7 % hrubého domácího produktu). Britská libra oslabila od 23. června téměř o 17 % vůči dolaru a o 9,3 % vůči euru. Trend poklesu probíhal ve dvou fázích. První vlna oslabení nastala bezprostředně po referendu a druhá po projevu ministerské předsedkyně Theresy Mayové na kongresu Konzervativní strany 30. září, kde se Mayová zřetelně přiklonila k hard brexitu.

Jemný populismus Theresy Mayové

Je nepochybně příliš brzy na to, abychom mohli mluvit o nástupu nové politické filozofie ve Spojeném království. Mohli jsme si však všimnout, že Theresa Mayová podrobila důkladné analýze důvody pro vítězství NE v britském referendu a začala formulovat možná řešení, která bude muset dále rozvíjet v nadcházejících měsících. Na rozdíl od svých předchůdců, kteří podporovali minimální stát, se Mayová domnívá, že vláda je řešením, a nikoli problémem. Musí však mít tři hlavní cíle:

  1. snížení finančních a geografických nerovností, které se prudce zvýšily – v posledních letech se zvýšil podíl příjmů nejbohatšího jednoho procenta lidí na celkových příjmech obyvatelstva na 14 %, podobně jako před 80 lety, zatímco například v 70. letech minulého století byl na svém historickém minimu 6 %
  2. bezpečnost a spolehlivost finančních regulací s cílem omezit sobecké chování, které vyústilo v globální finanční krizi
  3. používání veřejných výdajů jako nárazníku proti interním a externím šokům, jako je například proces odchodu z EU

Zdá se, že toto ekonomické myšlení je přímo inspirováno zkušenostmi Chamberlaina a Roosevelta ve 20. letech a začátkem 30. let minulého století a že obhajuje morální kapitalismus, který připomíná paternalismus Británie 19. století.

Tři hlavní ekonomické úkoly Velké Británie

Theresa Mayová vzbuzuje velké naděje, ale je příliš brzy na to, abychom posuzovali její politiku, neboť dosud nic neodevzdala. Volba pro tzv. hard Brexit znamená, že Velká Británie by musela do roku 2019 kompletně změnit strukturu své ekonomiky (datum účinnosti odchodu z EU), což je samozřejmě velmi krátká doba. Britskou ekonomiku čeká nejnáročnější období od 2. světové války. V roce 2017 by měly nastat tři bezprostřední ekonomické problémy:

  1. Růst inflace

Nižší kurz britské libry, který nepochybně bude přetrvávat, vede k vyšší inflaci kvůli dovozu (předpověď 2,4 % v roce 2017 a 2,5 % v roce 2018), což ochromí kupní sílu domácností. Také růst inflace je podpořen vyššími cenami globálních komodit (nárůst o 4,7 % v listopadu 2016 ve srovnání s listopadem 2015). Do této chvíle byl růst mezd dostatečně vysoký (podle posledních údajů +2,3 %) na to, aby mohl částečně kompenzovat vyšší inflaci. Pokud se ale potvrdí inflační předpovědi, v roce 2017 by tomu tak být nemělo. Slabší britská libra ve střednědobém horizontu pravděpodobně přispěje k náhradě dovážených výrobků za výrobky vyráběné v Británii tam, kde to bude možné. Avšak zisky z hlediska kupní síly nebudou tak výrazné.

  1. Obavy z mezd

V dobách normální ekonomiky se očekává, že plná zaměstnanost povede k vyšším mzdám, ale tato situace by nemusela nastat, neboť anglické firmy mohou být motivovány k tomu, aby odložily najímání nových pracovníků kvůli nejistým ekonomickým podmínkám. Aktivace článku 50 bude mít pravděpodobně výrazný psychologický dopad na britské firmy a přinese zmrazení přijímání nových pracovníků.

Někteří pozorovatelé upozorňují na přizpůsobivost pracovního trhu jako důkaz toho, že Brexit nemá reálné důsledky. Zapomínají však na to, že obvykle trvá šest měsíců, než události ovlivní trh práce, i když je tento trh velmi flexibilní, jako ve Velké Británii. Proto bude nutné čekat, až Úřad pro národní statistiku (Office for National Statistics, ONS) zveřejní 18. ledna a poté v únoru údaje týkající se nezaměstnanosti, aby se opravdu mohla zhodnotit situace na pracovním trhu ve Velké Británii.

  1. Konkurenceschopnost v sázce

Teoreticky by oslabení britské libry mělo pomoci britské ekonomice v tomto období nejistoty, ale reálný přínos je stále omezený z důvodu nízké pružnosti cen exportu. Podle studie Kanceláře pro rozpočtovou zodpovědnost 1% snížení relativní ceny přinese po devíti čtvrtletích pouze 0,41% zvýšení exportu (včetně ropných produktů). Pro srovnání, podobný pokles vede k 0,8% zvýšení exportu ve Francii.

Proto je možné vyvodit závěr, že očekávané zvýšení cenové konkurenceschopnosti pro britské firmy z důvodu poklesu libry nebude tak rozhodující, jak se často tvrdilo. Nižší zdanění právnických osob může být pro britské firmy pobídkou pro krátkodobé investice, ale ve střednědobém horizontu bude muset Velká Británie implementovat ambiciózní plán reindustrializace, pokud se jí nepodaří dosáhnout příznivé smlouvy o přidružení s EU. Tento plán by znamenal nekontrolované deficitní výdaje, které by zvýšily dluhovou zátěž v kontextu napětí na dluhopisových trzích (výnos z britského desetiletého vládního dluhopisu se zvýšil 2,3krát od jeho nejnižší roční úrovně) a zároveň by se čerstvě snížil úvěrový rating pro celou zemi.

 

Země Střední a Východní Evropy jsou nejlepším spojencem Velké Británie

Během jednání s EU bude Velká Británie určitě čelit neústupnosti mnoha zemí, zejména Francie, ačkoliv její současná vláda může mít menší vliv na evropské úrovni kvůli blížícím se dubnovým prezidentským volbám. Na první pohled je rovnováha sil příznivější pro EU než pro Spojené království, neboť evropský export do Británie představuje pouze 3 % hrubého národního produktu EU, zatímco britský export do EU představuje kolem 13 % hrubého domácího produktu Spojeného království. Theresa Mayová však bude moci počítat s podporou zemí střední a východní Evropy. V tomto čtvrtletí budou čelit dvěma zásadním problémům.

První z nich se týká silnějšího dolaru, což není z našeho hlediska pro tuto oblast velkým finančním rizikem. Celkový dluh denominovaný v USD coby podíl na hrubém domácím produktu je v zemích Střední a Východní Evropy skutečně relativně nízký. Nejexponovanější země Střední a Východní Evropy jsou Polsko a Česká republika, kde dosahuje zhruba 10 % hrubého domácího produktu, což se dá zvládnout, porovnáme-li to s Chile (přes 35 % hrubého domácího produktu) a Tureckem (kolem 25 % hrubého domácího produktu).

Druhý problém se týká potenciálního ekonomického dopadu brexitu v zemích Střední a Východní Evropy. Česká republika a Slovensko patří v této oblasti mezi nejdůležitější země, kam plynou britské investice, a pokud nastane hard brexit, mohly by proto nejvíc pocítit jeho dopad. Rozhodnutí o odchodu z EU z krátkodobého hlediska neovlivnilo nijak podstatně toky investic. Stavba nového závodu společnosti Jaguar Land Rover na západním Slovensku, v němž by měla být zahájena výroba v roce 2018 a který silně přispívá k růstu hrubého domácího produktu, je stále v plném proudu.

Ze střednědobého hlediska je zde však reálná nejistota ohledně pokračující přítomnosti britských společností v této oblasti (přes 300 anglických firem působí v České republice, která je určitou křižovatkou při pronikání do okolních zemí). Tato ekonomická závislost reprezentuje klíčovou výhodu pro vládu Velké Británie, která by mohla vyjednat podporu zemí Střední a Východní Evropy během procesu jednání s EU (například v oblasti práva na přeshraniční činnost) výměnou za to, že se udrží britské investice. Na jedné straně britská diplomacie nevyjednala žádnou větší obchodní dohodu od roku 1973 a již ani nemá týmy na to, aby něco takového udělala. Na druhé straně ale ví, jak rozdělit a panovat. Tím se naznačuje, že Velká Británie by si mohla nakonec vést nad očekávání dobře získáním podstatných ústupků od spřátelených evropských zemí, POKUD tedy brexit nastane, což vůbec není jisté.

Newsletter