Nahradí Čína investory, prchající z polské těžby z břidlic?

Čínské investice by mohly zachránit sen o těžbě z břidlic v Polsku poté, co z průzkumných prací letos v červnu odešla poslední západní firma. Polsko a Čína plánují spolupráci v oblasti průzkumu těžby plynu z břidlic, potvrdil pro agenturu PAP náměstek polského ministra životního prostředí a hlavní geolog Slawomir Brodziński.

Delegace z čínského ministerstva půdy a přírodních zdrojů o spolupráci jednala v Polsku minulý týden, dodal Brodziński, který sám loni navštívil Čínu, aby se zde seznámil s pokrokem při těžbě břidlicového plynu. Čínská strana pak navrhla sestavit memorandum o spolupráci v průzkumu těžby břidlicového plynu. Dokument je nyní v počáteční fázi přípravy a podepsán by podle něj měl být v příštích měsících.

„Těžba z břidlic je bezpečná“. V regionu se jí nedaří

Čínský vzor polskému nezdaru

Čína v letech 2008 až 2014 uskutečnila téměř 800 vrtů v břidličných horninách. Loni z nekonvenčních zdrojů vytěžila 1,3 miliardy metrů krychlových plynu a plánuje v příštích letech těžbu zvýšit na více než pět miliard metrů krychlových. Polsko uskutečnilo kolem 70 vrtů, žádný z nich se však zatím neukázal být vhodný k těžbě, zvláště z ekonomického hlediska. Brodziński poznamenal, že i tak je Polsko nyní lídrem v EU v průzkumu těžby břidlicového plynu, za ním je Británie se zhruba osmi vrty.

Polsko vkládá do břidlicového plynu velké naděje a doufá, že mu pomůže snížit jeho závislost na ruském plynu. Také si od toho slibuje omezení spotřeby uhlí, na němž je polská energetika takřka plně závislá. Podle průzkumu z roku 2012 se zásoby břidlicového plynu pohybují v rozmezí 346 a 769 miliard metrů krychlových. Spotřeba plynu v Polsku se pohybuje kolem 15 miliard metrů krychlových ročně a většinu suroviny země dováží z Ruska.

„Revoluce břidlicového plynu bude svět bolet“

Západní investoři z polských břidlic odešli

Problémem těžby v Polsku je charakter podloží. Břidlicové skály tam jsou v oblasti od východního pobřeží Baltského moře přes střední a východní Polsko po Bělorusko a Ukrajinu hluboko pod zemí a ukázalo se, že v Polsku je mnohem obtížnější je vytěžit, než je tomu například v USA. Podle odborníků je proto na těžbu břidlicového plynu v Polsku potřeba víc testů, více času, a mnohem více peněz. To je z části důvodem, proč z polské těžby odešli západní investoři, velké ropné skupiny.

Na počátku června se z průzkumů polské břidličné těžby stáhla poslední nadnárodní firma a zůstávají pouze polské podniky, řízené státem. Důvodem jsou právě neuspokojivé výsledky průzkumů.

Německo chce omezit těžbu plynu z břidlic

Průzkum ložisek břidličného plynu v zemi v posledních třech letech zastavily konkurenční koncerny Exxon Mobil, Total a Marathon Oil a čerstvě ConocoPhillips. Letos podobné rozhodnutí oznámil Chevron Corporation. Velké energetické koncerny se nechaly zlákat odhady rozsáhlých zásob tohoto plynu. Mnozí věřili, že největší středoevropskou ekonomiku čeká podobný boom v břidlicovém plynu, jaký zažily Spojené státy. Jakmile ale v Polsku zahájily průzkumné práce, původní odhady byly sníženy a geologické podmínky případné těžby se ukázaly být velmi složité.

V rukou PGNiG a majitele Unipetrolu

Další ránu odvětví zasadil loňský prudký propad světových cen ropy. Energetické obry přiměl ke snižování výdajů a k zastavení méně slibných investičních projektů. ConocoPhillips v úvodu června uvedl, že jeho dceřiná firma Lane Energy Poland investovala v Polsku od roku 2009 kolem 220 milionů dolarů (5,4 miliardy Kč) a v rámci licencí pro západní část Baltu vyhloubila sedm vrtů. „Na komerční objemy zemního plynu jsme bohužel nenarazili,“ uvedl podle Reuters v prohlášení oblastní manažer firmy Tim Wallace.

Někdejší polský premiér Donald Tusk v roce 2011 předpovídal, že první břidlicový plyn ke komerčnímu využití uvidí Polsko o tři roky později. Z průzkumných prací ale žádný takový vrt dosud nevzešel. Polský distributor plynu PGNiG a polský zpracovatel ropy PKN Orlen jsou nyní jedinými firmami, které tvrdí, že vrtné práce neukončily. Obě řídí stát. Skupina PKN Orlen ovládá český Unipetrol.

Ropa z břidlic se těží metodou frakování, neboli hydraulického štěpení. Tato metoda však vyvolává kontroverze kvůli jejímu dopadu na životní prostředí a obavám, že může způsobovat zemětřesení.

Oběť levné ropy: BHP Billiton & spol. zásadně omezí těžbu z břidlic

Newsletter